|
|
Management rizik u vybraných poskytovatelů zdravotních služeb
KOCOUREK, Filip
Cílem diplomové práce bylo zjistit současný stav fungování managementu rizik u vybraných poskytovatelů zdravotních služeb. Pro tento účel bylo realizováno dotazníkové šetření společně s formou rozhovoru, kdy by vytvořen dotazník pro vybrané poskytovatele zdravotních služeb (Příloha 1). Pro výběr poskytovatelů zdravotních služeb bylo potřeba stanovit si určitá kritéria. První kritérium zahrnovalo celou Českou republiku poskytovatelů zdravotních služeb. Druhé kritérium stanovovalo, že se musí jednat o lůžkové zařízení. Třetí kritérium definovalo, že se musí jednat o nemocnici. Čtvrté kritérium vyčlenilo z výběru fakultní nemocnice. Páté kritérium ukládalo, že nemocnice musí mít více jak 400 lůžek ve svém zařízení. Pro implementaci kritérií do výběrů poskytovatelů zdravotních služeb, bylo zapotřebí provést rešerši výročních zpráv nemocnic, z té pak vyčlenit pouze ty, jež spadají do hodnoty 400 lůžek a více. Teoretická část práce se zabývá zdravotnictvím v České republice definující poskytovatele zdravotních služeb a systému zdravotnictví. Dále krizovým řízením ve zdravotnictví zahrnující krizovou připravenost zdravotnictví, krizovou dokumentaci a cvičení. Managementem rizik ve zdravotnictví specifikující management rizik v oblasti zdravotnictví a metodami analýzy rizik. Pro praktickou část byl vytvořen dotazník pro vybrané poskytovatele zdravotních služeb, který obsahoval 13 otázek uzavřených a 12 otevřených otázek. Dotazník byl rozdělen do pěti kategorií, které vyplývají z definice zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, a to analýza a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizace, kontrola činnosti (Příloha 1). Dotazník byl distribuován pomocí internetového portálu Click4Survey, jednalo se tedy o online dotazníky, přičemž dotazované osoby byly kontaktovány i telefonicky. Mezi dotazované patřily osoby zabývající se managementem rizik u konkrétního vybraného poskytovatele zdravotních služeb. Šetření se zúčastnilo 18 nemocnic z celkového počtu 33 dotazovaných nemocnic. Výsledky byly zpracovány do grafů, tabulek a interpretovány v diskuzi diplomové práce. Cílem diplomové práce bylo "Zjistit současný stav fungování managementu rizik u vybraných poskytovatelů zdravotních služeb." Z výsledků je patrné, že management rizik v dotazovaných nemocnicích, bohužel v některých případech nedosahuje dostatečných znalostí a zkušeností.
|
|
|
Krizová připravenost Nemocnice Jihlava na vybrané mimořádné události
VILÍMKOVÁ, Zuzana
V současné době hrozí mnoho mimořádných událostí, které mohou zasáhnout bezpečnostní prostředí České republiky. Žádná mimořádná událost si nevybírá čas ani místo, kde zasáhne. Mezi nejohroženější osoby můžeme řadit osoby nacházející se v sociálních zařízeních či v zdravotnických zařízeních v důsledku toho, že dané osoby jsou odkázané na pomoc druhých. Zdravotnická zařízení mají svá specifika, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost, hlavně v případě vzniku mimořádných událostí. V současné době je nárok od pacientů na poskytování zdravotní péče vysoký. Péče by měla být poskytována v celém svém rozsahu a na vysoké úrovni. Cílem práce je zvýšení připravenosti Nemocnice Jihlava na vybrané mimořádné události. Pro tuto práci byla stanovena výzkumná otázka: "Jaká je připravenost nemocnice Jihlava na vybrané mimořádné události?" Získání dat bude probíhat několika formami. Stěžejní bude rešerše a analýza právních norem a dokumentů týkající se dané problematiky. Bude použita analýza syntézy, indukce dokumentů a pozorování daného prostředí. Důležitou úlohu budou mít i následné rozhovory se zaměstnanci Nemocnice Jihlava a dalšími příslušnými osobami. Pro posouzení připravenosti Nemocnice Jihlava bude provedena analýza rizik metodou KARS. Výsledkem bude vypracovaný plán krizové připravenosti, který bude následně předán nemocnici. Práce může sloužit výzkumným účelům i nemocnicím pro zvýšení jejich připravenosti na krizové situace.
|
|
|
Krizová připravenost Nemocnice ve Frýdku-Místku na vybrané mimořádné události
ŠMÍDOVÁ, Monika
Cílem diplomové práce bylo posoudit současný stav připravenosti Nemocnice ve Frýdku- Místku na vybrané mimořádné události a vytvořit mechanismy a přístupy ke zlepšení krizové připravenosti nemocnice. Pro zodpovězení výzkumné otázky jsem zvolila převážně kvalitativní výzkum s prvky kvantitativního. Na počátku psaní diplomové práce jsem v rámci odborné praxe navštívila Nemocnici ve Frýdku-Místku, kterou jsem vybrala pomocí náhodného výběru z nemocnic v Moravskoslezském kraji zřizovaných krajem a provedla sběr dat v oblasti řešení mimořádných událostí. Na základě vlastního pozorování a poskytnuté dokumentace jsem odhalila nesprávné zpracování plánu krizové připravenosti. Jelikož plán krizové připravenosti řeší mimořádné události, které by mohly ohrozit fungování nemocnice, a tudíž plnění povinností z krizového plánu, rozhodla jsem se pro přepracování plánu s použitím metodiky k tomu určené. Jelikož rizika zahrnutá v plánu krizové připravenosti mi přišla nedostačující, provedla jsem vlastní analýzu rizik vnějšího i vnitřního prostředí ohrožující provoz nemocnice. Následně jsem použila metodu KARS, což je kvalitativní analýza rizik a jejich souvztažnosti, a stanovila jsem si rizika, která by měla být řešená primárně a zapracovala je do plánu. Výstupem diplomové práce je zpracovaný návrh plánu krizové připravenosti Nemocnice ve Frýdku-Místku s možností doplnění informací nemocnicí. Vytvořený plán bude předán vedení nemocnice.
|
|
|
Ochrana zdravotnického operačního střediska ZZS Plzeňského kraje jako prvku kritické infrastruktury
HRDLIČKA, Pavel
Cílem bakalářské práce je posoudit stav ochrany prvku kritické infrastruktury, v tomto případě zdravotnického operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje. V ní se nejprve zaměříme na situace přímého ohrožení budovy na podkladě mimořádné události či krizové situace, které vycházejí z analýzy rizik. Tato analýza rizik je součástí Krizového plánu Plzeňského kraje, jehož zpracovatelem je Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje. Na podkladě místního šetření budou posouzena stávající opatření v kontextu s již existujícími dokumenty, tedy zejména se zpracovaným plánem krizové připravenosti. Tato nejpravděpodobnější "klasická rizika" budou podrobněji rozvedena včetně pro některé tyto události následující evakuace. Bakalářská práce se v další části cíleně zaměří na "novodobé hrozby", a to zejména na narušení kybernetické bezpečnosti, s posouzením stávajícího stavu zálohování informačních systémů a vlastního zabezpečení, uchování a zálohování elektronických dat. Provedením analýzy současného hardwarového a softwarového vybavení zdravotnického operačního střediska a příslušné síťové infrastruktury budou identifikovány konfigurace jednotlivých prvků, jejich vzájemné vztahy a hlavně jejich zabezpečení. V případě zjištění nevyhovujícího stavu budou navržena příslušná nápravná opatření. Přínosem této bakalářské práce bude zařazení výsledku šetření týkající se kybernetické bezpečnosti do současného plánu krizové připravenosti, který tuto problematiku zatím neobsahuje. Výsledky a závěry bakalářské práce tedy budou využity ke zvýšení krizové připravenosti Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje, a to ve smyslu ochrany prvku kritické infrastruktury.
|
|
|
Úkoly Krajského ředitelství Policie ČR vyplývající z Krizového plánu kraje
PETŘÍK, Jindřich
Cílem diplomové práce je návrh plánu krizové připravenosti pro budovu Krajského ředitelství Policie Jihočeského kraje. V teoretické části jsem se zabýval shrnutím a charakteristikou základních pojmů bezpečnostního plánovaní a Integrovaného záchranného systému (dále jen IZS) na což jsem navázal deskripcí hrozeb, strukturu a činnost orgánů krizového řízení, činnost složek IZS, charakteristika vybraných mimořádných událostí a krizových stavů, dále metody analýzy rizik a v poslední řadě samotné bezpečnostní plánování, rozdělení na typy plánů, jejich obsah a zpracování. V praktické části jsem navrhl plán krizové připravenosti pro Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje. Hlavní otázkou bylo, jaké bezpečnostní hrozby mohou ohrozit chod Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, což je provedeno formou vlastního zkoumání a bezpečnostní kontroly. Na zjištěná ohrožení jsem navrhl přiměřená bezpečnostní opatření. Hrozby byly převzaty z Krizového plánu Jihočeského kraje, některé z další bezpečnostní dokumentace, kterou si zřizuje Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje.
|
|
|
Připravenost Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje na krizové situace
MANA, Štěpán
Dopady globálních klimatických změn v podobě opakovaných živelných katastrof se staly jednou z největších hrozeb současné společnosti. Problematika připravenosti na mimořádné události a krizové situace je proto v posledních letech stále více aktuální. Výjimkou není ani Česká republika, která se pravidelně potýká s přívalovými dešti, povodněmi nebo sněhovými kalamitami. Hlavním předpokladem úspěšného zvládnutí takto závažných situací je účelná prevence a připravenost ve formě krizových plánů, případně plánů krizové připravenosti. Cílem mé diplomové práce je zjistit, zda je Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje dostatečně připravena na vznik krizových situací a v případě nalezených nedostatků navrhnout jejich řešení v podobě návrhu Plánu krizové připravenosti Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje je základní složkou integrovaného záchranného systému Zlínského kraje a jako poskytovatel zdravotnické záchranné služby je zahrnuta v Krizovém plánu Zlínského kraje. Z toho vyplývá, že akceschopnost a činnost Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje musí být zajištěna nejen v běžném provozu, ale také v případě vzniku a trvání krizové situace. V teoretické části práce se věnuji obecné charakteristice havarijního a krizového plánování, působnosti správních úřadů v oblasti poskytování zdravotnické záchranné služby při vyhlášení krizového stavu, traumatologickému plánu a pandemickému plánu. Součástí této kapitoly je také charakteristika subjektu Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje a popis konkrétních antropogenních a přírodních ohrožení. Na teoretickou část navazuje kvalitativní výzkum, který je založen na shromáždění a podrobném studiu dostupných odborných pramenů v tištěné i elektronické podobě, zejména však dokumentů krizového a havarijního plánování Zlínského kraje a interních dokumentů Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Praktická část diplomové práce obsahuje analýzu vnějších a vnitřních ohrožení všech výjezdových základen Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Vnější analýza rizik vychází z Krizového plánu Zlínského kraje a z Havarijního plánu Zlínského kraje. Vnitřní analýza je zpracována na základě expertního odhadu možných rizik na jednotlivých výjezdových základnách Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Výstupy z analýz se staly základním zdrojem pro zpracování návrhu plánu krizové připravenosti, ve kterém jsem přiřadil každému identifikovanému ohrožení v analýze rizik možný dopad na činnost Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Analýza vnějších rizik potvrdila, že akceschopnost a činnosti Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje mohou narušit zejména následující ohrožení: přirozená povodeň (výjezdová základna Zlín Peroutkovo nábřeží, Uherské Hradiště, Vsetín), zvláštní povodeň (výjezdová základna Zlín Peroutkovo nábřeží, Karolinka, Vsetín), rizika vyplývající z klimatických podmínek (především opětovné sněhové kalamity v oblasti Valašska), narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu (sekundární důsledek krizových situací) a přerušení dodávek elektrické energie (zejména výjezdové základny, které nedisponují záložním zdrojem elektrické energie). Výsledkem diplomové práce je návrh Plánu krizové připravenosti Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Plán krizové připravenosti je povinna zpracovat právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která zajišťuje opatření vyplývající z krizového plánu kraje. Náležitosti a způsob zpracování plánu krizové připravenosti jsou podrobně uvedeny v nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů. Při tvorbě návrhu plánu jsem postupoval dle platné legislativy. Tento plán je vnitřním dokumentem právnické osoby k zabezpečení řešení úkolů za krizových situací.
|
|
|
Krizová připravenost obce s pověřeným obecním úřadem Březnice vyplývající z Krizové plánu ORP Příbram
PINKAVA, František
Diplomová práce analyzuje přípravu obce s pověřeným obecním úřadem na krizové situace, která vychází z krizového plánu obce s rozšířenou působností. Výsledkem této práce je pak plán krizové připravenosti pro danou obec, který lze aplikovat v praxi. Celou diplomovou práci lze rozdělit do několika částí. První část je teoretická, jejímž účelem je shrnout poznatky o krizovém řízení a analýza literatury vztahující se k oblasti krizového managementu. Zabývám se zde současným stavem krizové dokumentace. Jsou zde vymezeny nejdůležitější pojmy vztahující se k tématu práce a jsou definovány vazby mezi nimi. Nejdůležitějšími pojmy jsou hrozby, rizika, Integrovaný záchranný systém, mimořádná událost a krizová situace. V dalších částech kapitoly se zabývám metodikou zpracování plánů krizové připravenosti, která se mi stala předlohou k samotnému vytvoření tohoto plánu pro obec s pověřeným úřadem Březnice. Zpracování této části práce je založené na sběru a třídění dat, kdy jsem postupoval především faktografickou-analytickou metodou. Důležitá byla i konzultace s odborníky, jelikož některé zdroje nebyly vždy aktuální díky časté změně právních předpisů. Sběr dat byl tedy proveden kvalitativní formou, kdy jsem pracoval s jednotlivými platnými zákony, nařízeními vlády, vyhláškami, jinými právními normami a s daty dostupných literárních zdrojů, odborných publikací, včetně informací z internetových stránek, především z oficiálních stránek jednotlivých složek IZS a Ministerstva vnitra. V samotné výzkumné části je pak charakterizováno město Březnice, pro které je plán krizové připravenosti zpracováván. Je zde uvedena všeobecná správní charakteristika města s obcemi, které pod město spadají, dále jeho demografie, infrastruktura, geografická a klimatická charakteristika. Jsou zde graficky znázorněné důležitá zařízení z pohledu ochrany obyvatelstva, jako jsou školy, školská zařízení a sociální zařízení, a dále jsou zde charakterizovány složky Integrovaného záchranného systému ve městě spolu s prostředky, které jsou jim k dispozici. Důležitou částí diplomové práce je analýza rizik, která mně byla poskytnuta Hasičským záchranným sborem ČR z Krizového plánu ORP Příbram, a stala se zásadním zdrojem ke zpracování této práce. Analýza rizik identifikuje 14 hrozeb, které se ve správním obvodu ORP Příbram mohou vyskytnout. Za nejdůležitější část diplomové práce považuji analýzu rizik města Březnice. Ne všechny hrozí i ve správním obvodu města Březnice, ale v tomto správním obvodu se vyskytují jiné hrozby, které krizový plán ORP nepodchycuje. Zde jsem došel právě k zásadnímu zjištění, že krizové plány obvodu ORP jsou obecné a nedostačující k přípravě řešení vzniku krizových situací správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Ke zjištění jsem došel díky provedené SWOT analýze, díky které jsem objevil hrozby, kterými se krizový plán nezabýval. V dalších částech kapitoly jsem jednotlivé zjištěné hrozby analyzoval z typových plánů a zjišťoval negativní dopady na obyvatele a fungování obce. Na základě těchto zjištění jsem plánoval opatření, která by se v případě vzniku krizové situace měla provést a je zde uveden i postup aplikace daných opatření. Spolu s tím je zde uvedena i odpovědná osoba za aplikaci těchto opatření. Ze 14 hrozeb z analýzy rizik je zpracováno pro ORP Příbram 9 mimořádných událostí, které řeší 9 typových plánů. K těmto 9 řešeným mimořádným událostem jsem dle své provedené SWOT analýzy vypracoval stejným způsobem 6 závažných hrozeb, které považuji za závažné, a orgány krizového řízení v obci by se jimi měly zabývat. Při zpracování úniků nebezpečných látek jsem pracoval se systémem TEREX.Výsledkem diplomové práce je několik zjištění a samotný návrh Plánu krizové připravenosti pro obec s pověřeným úřadem Březnice.
|
|
|
Místo a úloha orgánů obce při přípravě na mimořádné události a krizové stavy
BRAVENEC, Roman
.Jednou z povinností každé obce, bez ohledu na velikost správního území, počet obyvatel nebo typ, je chránit své obyvatelstvo před hrozícím nebezpečím, to znamená řádně se připravit na řešení mimořádných nebo krizových událostí, které mohou obce postihnout. Název diplomové práce "Místo a úloha orgánů obce při přípravě na mimořádné události a krizové stavy" jsem zvolil především s ohledem na skutečnost, že právě oblast bezpečnosti je dle mých zkušeností opomíjena a podceňována, popřípadě odkládána na později nebo se orgány obcí o tuto problematiku zajímají pouze okrajově. Jistou výhodu mají obce s rozšířenou působností, nebo větší obce, které jsou personálně, odborně a materiálně lépe vybaveny, a kdy řadu úkolů v rámci připravenosti na mimořádné události a krizové stavy plní v jejich prospěch hasičské záchranné sbory krajů. Prvním cílem diplomové práce je představit principy fungování obce a jejích orgánů, vymezit povinnosti a pravomoci obcí při mimořádných událostech a krizových stavech. Dále sestavit základní přehled o legislativních nástrojích územních samosprávných celků a jejich nepostradatelné postavení v rámci krizového managementu a bezpečnostního systému ČR. Druhým cílem je vyhodnocení krizového potenciálu správního územní obce Loučovice za použití krizového plánu jihočeského kraje a krizového plánu ORP Český Krumlov. Tyto plány jsou zpracovány pro velké územní celky, tudíž jsou obecné. Naopak plán krizové připravenosti je plánovací dokument, který konkretizuje činnost při řešení mimořádných událostí nebo krizových stavů vzhledem k podmínkám obce. K naplnění cílů práce byla vytvořena výzkumná otázka: Jsou rizika a úkoly obce důvodem pro orgány obce ke zpracování plánu krizové připravenosti? K zodpovězení výzkumné otázky jsem využil odbornou literaturu, přednášky a zákonné normy. Tím bylo možné charakterizovat systém veřejné správy se zaměřením na působnost územních samosprávných celků a jejich orgánů při přípravě a řešení mimořádných situací. Následně byla vyhodnocena bezpečnostní rizika obce Loučovice při možném ohrožení svého území a ze získaných informací byl zpracován návrh plánu krizové připravenosti, jako jedna z nezbytných součástí krizového managementu, kterou je plánování. K identifikování hrozeb a jejich příčin byl využit Krizový plán jihočeského kraje, Krizový plán ORP Český Krumlov a Výpis plánu opatření k ochraně obyvatel pod vodním dílem Lipno I. a II. před zvláštní povodní pro obec Loučovice. Další významné informace byly získány díky součinnosti HZS Jihočeského kraje, pracovníkům Povodí Vltavy, s. p., a z archivních dokumentů obecního úřadu. Na základě vlastního sběru dat byl vypracován ucelený dokument obsahující souhrn nejdůležitějších úkolů samosprávy při přípravě a řešení mimořádných událostí a krizových stavů, který bude použit jako manuál pro starostu a orgány obce Loučovice v rámci rozšíření znalostí v oblasti přípravy a řešení mimořádných událostí a krizových stavů. Praktická část diplomové práce obsahuje Plán krizové připravenosti obce Loučovice využitelný při vzniku a řešení krizové situace na území obce. Zároveň plán bude využíván pro školení zaměstnanců obce, k seznámení právnických osob a občanů s charakterem možného ohrožení.
|
|
|
Plán krizové připravenosti pro Jihočeskou univerzitu v ČB - Koleje a menzy, zajišťující plnění opatření vyplývajících z krizového plánu kraje.
JÍCHOVÁ, Marie
Po novelizaci zákona č.240/2000Sb., o krizovém řízení byla aktualizována povinnost zpracovávat plány krizové připravenosti pro jednotlivé subjekty, zajišťující plnění opatření vyplývajících z krizového plánu kraje. Z tohoto důvodu jsem se ve své diplomové práci zaměřila na zpracování Plánu krizové připravenosti pro Koleje a menzy Jihočeské univerzity. V teoretické části práce jsem se nejprve věnovala vysvětlení některých základních pojmů. Na tuto část jsem navázala deskripcí hrozeb a rizik spolu s hodnotícími metodami. Dále jsem se zaměřila na opatření k ochraně obyvatelstva, která jsou v ČR na velmi dobré úrovni, některá se dokonce stala vzorem pro okolní státy. Zmínila jsem se o krizových stavech, které se vyhlašují v případech, kdy mimořádná událost přeroste v krizovou situaci. Poté jsem formulovala úlohu státních orgánů, orgánů územních samosprávních celků, bezpečnostních rad a krizových štábů. Teoretické poznatky jsem zakončila problematikou bezpečnostního plánování, jež si klade za cíl redukovat následky situací, které nás ohrožují. Na teoretickou část navazuje výzkum, který proběhl kvalitativní formou sběru dat. Hlavní otázka, na niž chce tato práce odpovědět, zní: Jaká jsou rizika, která ohrožují plnění úkolů vyplývajících Jihočeské univerzitě v ČB - Koleje a menzy z krizového plánu kraje? Pro metodiku diplomové práce bylo stěžejní shromáždit údaje potřebné pro zpracování plánu krizové připravenosti, čehož jsem dosáhla pomocí řízených rozhovorů s ředitelem Kolejí a menz JU, bezpečnostním technikem JU, vedoucím menzy, zaměstnanců údržby a spoluprácí s ČHMÚ. Další významné informace jsem získala díky spolupráci s HZS Jihočeského kraje, který poskytoval nutnou součinnost ke zpracování tohoto plánu. Jednalo se zejména o informace k analýze vnějšího ohrožení. Následně jsem provedla analýzu vnitřních rizik, která by mohla narušit funkci subjektu a tím i plnění úkolů z krizového plánu kraje. V této fázi bylo nezbytné prozkoumat budovy Kolejí a menz JU.Při analýze rizik jsem došla k závěru, že provoz Kolejí a menz JU mohou přerušit následující ohrožení: přirozené povodně (pouze v případě kolejí K5 a K6), zvláštní povodně, přeprava nebezpečných látek po pozemních komunikacích, rizika plynoucí z klimatických podmínek (sněhové kalamity a dlouhotrvající mrazy, bouřky, vichřice, přívalové deště), požáry budov, úniky plynu (ohrožují budovy kolejí K1, K2, K3 a menzy, v kterých se plyn využívá pro provoz zařízení pro vaření), přerušení dodávek elektrické energie, přerušení dodávek tepla a výpadky v zásobování potravinami a vodou. Každému identifikovanému ohrožení jsem v operativní části plánu krizové připravenosti přiřadila možný dopad na provoz zařízení, postupy řešení a zvážila jsem možnost využití subjektu za daných situací.Výsledkem diplomové práce je zpracovaný Plán krizové připravenosti pro Koleje a menzy JU, který je vnitřním dokumentem právnické osoby k zabezpečení řešení úkolů za krizových situací. PKP je zpracován jak v listinné, tak elektronické podobě a bude umístěn v kanceláři rektora JU, ředitele a zástupce ředitele Kolejí a menz JU a v neposlední řadě u HZS JčK. Plány krizové připravenosti, jakož i ostatní plány, podléhají po čtyřech letech aktualizaci, neboť může docházet ke změně charakteru ohrožení, kontaktů či změně organizační struktury. Poznatky diplomové práce mohou sloužit nejen pro řešení krizových situací, ale zároveň je mohou využít také studenti JU, jako zdroj informací popřípadě mohou navázat další prací zaměřenou například na vytvoření vhodných podmínek a prostor pro komunikaci s lidmi, které zasáhla krizová situace, a kteří byli nuceni opustit své domovy a ubytovat se dočasně v budovách Kolejí a menz JU. Neboť při těchto událostech dochází k velkému nátlaku na lidskou psychiku, a proto je nezbytné těmto lidem zajistit pomoc.
|
|
|
Krizový management za běžných a mimořádných situací na jednotlivých fakultách Jihočeské univerzity.
SKRÁŠKOVÁ, Anna
V úvodní části práce je vysvětlena terminologie a problematika týkající se krizového managementu, krizového řízení, plánování, povinnosti právnických osob a popsána Jihočeská univerzita a její organizační a řídící struktura z pohledu současného stavu. Ve výsledcích jsem provedla analýzu rizik, stanovila možná rizika a ohrožení pro Jihočeskou univerzitu a vypracovala následně Plán krizové připravenosti pro Jihočeskou univerzitu. Pozornost je věnována také krizovým štábům univerzity, neboť nejsou doposud přehledně nikde uvedeny. Vzhledem k rozsahu Plánu krizové připravenosti Jihočeské univerzity (79 stran) uvádím základní část plánu ve Výsledcích a přílohovou část plánu zkráceně v příloze diplomové práce. Plán krizové připravenosti Jihočeské univerzity v elektronické podobě (na CD) doplňuje diplomovou práci. V poslední diskusní části jsem se pokusila doplnit celou problematiku shrnutím nejdůležitějších částí a kritikou problémů týkající se krizového managementu na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Plán krizové připravenosti Jihočeské univerzity může být využit jako návrh opatření a řešení krizových situací, a to nejen na Jihočeské univerzitě.
|
host ::
RSS.