|
|
Vývoj systému omezování a limitování dávek osob pracujících se zdroji ionizujícího záření a obyvatelstva
TEPLÝ, Antonín
Vývoj systému omezování a limitování dávek osob pracujících se zdroji ionizujícího záření a obyvatelstva Tato práce pojednává o systému limitů jakým prošel vývojem. To znamená, jak se měnily limity ozáření z důvodu bezpečnosti pracovníků s ionizujícím zářením a jak se měnil i limit ozáření obyvatelstva. V úvodní části práce se zabývám základními principy radiační ochrany, hlavně optimalizací radiační ochrany {--} systémem ALARA. V současném stavu dané problematiky se nachází systém limitů pro omezování ozáření (§ 18 a § 22 vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb.), a limity odvozené. Hlavní částí práce je sledování praktického vývoje systému limitů. V archivu v Ústavu Radiační onkologie ve Fakultní nemocnici na Bulovce jsem obdržel data z Celostátní služby osobní dozimetrie. Zpracovával jsem s výpisů 3 měsíčních a měsíčních dávky, které obdrželi zaměstnanci, a sledoval, jak tyto dávky klesají, a jak hlavně klesá počet pracovníků, kteří dávky překročili. Do své práce jsem zařadil 3 nejpočetnější skupiny pracovníků. 1. skupinu tvoří radiologičtí asistenti a laboranti. 2. skupina se skládá z lékařů a fyziků a 3. skupinu tvoří zdravotní sestry, ty však byly vyhodnocováni pouze do roku 2003. Největší pokles jsem zaznamenal od roku 2003, kdy se tyto výpisy dávek začaly vyhodnocovat měsíčně. Proto si myslím, že právě měsíční vyhodnocování dávek bylo velkým mezníkem v ochraně pracovníků s ionizujícím zářením. Dále jsem tyto dávky v několika grafech vyhodnotil. Poté jsem si překročené dávky rozdělil do jednotlivých škál a statisticky jsem je zpracoval. V diskuzi se nachází tabulka, kde jsou přepočítány i historické limity dávek a dávkových ekvivalentů na jednotku mSv (resp. mSv/rok), aby bylo možno aspoň částečně tyto limity porovnávat. Také je zde diskutován průběh radiační ochrany pracovníků v Ústavu {\dots}
|
|
|
Měření dávek na pracovišti radioterapie pomocí osobních dozimetrů
ČERNOHORSKÁ, Adéla
Abstrakt Měření dávek na pracovišti radioterapie pomocí osobních dozimetrů. Ionizující záření, může mít negativní vliv na lidský organismus, proto je důležité se před ním chránit. Pro radioterapeutická pracoviště, kde se zdravotnický personál denně pohybuje v okolí zdroje tohoto záření jsou stanoveny limity vyhláškou č.184/1997 Sb. Na pracovištích se zdroji ionizujícího záření se využívá osobního monitorování, pro zjištění obdržené měsíční dávky, jež by neměla překročit dané limity. K osobnímu monitoringu se využívá osobních dozimetrů, což jsou přístroje schopné detekovat ionizující záření. Existují různé druhy dozimetrů, fungujících na různých principech. V českobudějovické nemocnici se na radioterapeutickém oddělení využívá tzv. dozimetrů filmových. Tyto dozimetry jsou každý měsíc odesílány a následně vyhodnocovány Celostátní Službou Osobních Dozimetrů. Cílem mé práce bylo zjistit, zda lze pracovníky a některá místa na Radioterapii měřit též pomocí elektronických dozimetrů značky DMC 2000 XB od firmy Merlin Gerin dále tyto činnosti a místa změřit a výsledky porovnat s hodnotami filmových a TL - dozimetrů.
|
|
|
Dávky ionizujícího záření radiologických asistentů na pracovištích CT a PET/CT
MAZLOVÁ, Lenka
Hybridní metody jako je PET/CT pracující s ionizujícím zářením jsou stále častěji používány, pracovišť s tímto přístrojem v ČR přibývá. Právě PET/CT patří v rámci zobrazovacích metod k nejmodernějším. Ve své práci porovnávám radiační dávky obdržené radiologickými asistenty na pracovišti nukleární medicíny a radiodiagnostiky. Součástí hodnocení je i porovnání radiační ochrany na zmiňovaných pracovištích. Metodicky jsem srovnala dvě pracoviště, nemocnici Na Homolce, kde se nachází PET centrum s hybridním PET/CT přístrojem a Úrazovou nemocnici, kde se pracuje s CT přístrojem. Údaje o počtech vyšetření byly po svolení pracovníků jednotlivých pracovišť zpracovány za období od 1. 1. 2008 do 30. 9. 2009. Údaje o radiačních dávkách byly zpracovány Celostátní službou osobní dozimetrie v Praze. Množství pracovníků se na jednotlivých pracovištích během sledovaného období měnilo, dohromady bylo pracovníků na každém oddělení 13. Během sledovaného období byly pravidelně zaznamenávány dávky radiační zátěže na pracovníka. Zaznamenávání bylo prováděno dozimetry. Na pracovišti nukleární medicíny jsou dozimetry osobní a prstové. Ty jsou vyhodnocovány každý měsíc. Naopak na pracovišti diagnostiky {--} CT pracovišti se používají pouze osobní dozimetry, které jsou vyhodnocovány jednou za tři měsíce. Hodnoty jsou uvedené v tabulkách. Při srovnání osobní dozimetrie u pracovníků PET centra a pracovníků oddělení počítačové tomografie docházíme k těmto výsledkům: Sledované období je 1 a {$^3\!/\!_4$} roku. Roční dávky ionizujícího záření na pracovníka počítačové tomografie mohou být maximálně 0,4mSv u osobní dozimetrie. Dávky na pracovníka PET centra vychází za rok u osobní dozimetrie na 2.88mSv. Výsledky potvrdily hypotézu, která udává to, že na oddělení nukleární medicíny jsou radiologičtí asistenti vystavováni vyšší radiační zátěži než na oddělení radiodiagnostiky při práci s CT přístrojem. Výsledky odpovídají limitům pro radiační pracovníky podle vyhlášky 307/2002 Sb.
|
|
|
Radiační zatížení personálu na PET CT
BERTOVÁ, Eva
V bakalářské práci jsem zpracovala otázku vlivu zavedení PET-CT metodiky na radiační zátěž personálu na oddělení nukleární medicíny FN Plzeň Lochotín. Nejprve jsem se zabývala počátky a rozvojem oboru nukleární medicíny, historií PET ve světě, fyzikálním principem PET a první instalací PET a PET-CT v České republice a ve FN Plzeň. Dále jsem se zaměřila na radiační ochranu od jejího počátku po současnost včetně legislativy, základní principy radiační ochrany, fyzikální způsoby zajištění radiační ochrany, program monitorování a radiační ochranu na pracovišti PET-CT oddělení nukleární medicíny FN Plzeň-Lochotín. Důvodem mého zájmu o tuto problematiku je vysoká energie detekovaného záření, která klade značné nároky na ochranu personálu. Cílem práce proto bylo porovnat radiační zátěž personálu oddělení nukleární medicíny v období před a po zavedení metodiky PET-CT a ověřit tak účinnost provedených opatření v radiační ochraně i opatření organizačních. V praktické části práce jsem porovnala hodnoty osobních dávkových ekvivalentů Hp (10) naměřených u pracovníků oddělení v obdobích před a po zavedení metodiky PET-CT. Výsledky jsem zapsala do tabulek a pro lepší přehlednost jsem je též graficky zpracovala. Hodnoty měsíčních dávkových ekvivalentů v období před zavedením metodiky PET-CT a po instalaci přístroje jsem porovnala statisticky metodou dvojvýběrového t-testu. Výsledky studie posloužily v praxi k ověření účinnosti přijatých opatření v radiační ochraně pracovníků ve FN Plzeň-Lochotín a ke srovnání situace na Klinice nukleární medicíny LF a FN Olomouc a v PET centru Nemocnice Na Homolce.
|
host ::
RSS.