|
|
The study of mitochondrial energy-metabolism maturation
Křížová, Jana ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Pecina, Petr (oponent) ; Rauchová, Hana (oponent)
Během nitroděložního vývoje savců se plod nachází hypoxickém prostředí. Pro umožnění správné postnatální adaptace na vnější podmínky je v tkáních plodu po narození nezbytný rychlý přechod z glykolytického na oxidativní metabolismus zajišťovaný mitochondriemi. Mitochondriální maturace je složitý proces, který je přesně regulován, mimo jiné i na transkripční úrovni. Pomocí technik jako je analýza mikročipů, kvantitativní PCR, měření enzymových aktivit nebo hladiny koenzymu Q jsme v jaterní tkáni a kosterním svalu potkanů popsali akceleraci mitochondriálního metabolismu v perinatálním období a výsledky korelovali s analýzou u člověka. Ze 1546 testovaných mitochondriálních genů jsme u potkana zjistili statisticky významné rozdíly v expresi u 1119 z nich v játrech a u 827 ve svalech. K nejvýznamnější změně v expresi genů došlo v játrech mezi 20. a 22. dnem březosti, což naznačuje, že plod potkana je připraven na přechod do vnějších podmínek nejméně 2 dny před narozením. Změny hladiny koenzymu Q u potkana i člověka ukazují, že množství koenzymu Q je v prenatálním období nízké, po narození se zvyšuje v obou tkáních. Atypickou kinázu Coq8ap jsme popsali jako enzym, jehož exprese se po narození významně zvyšuje. Byla již dříve predikována jako regulátor biogeneze koenzymu Q, ale substráty i mechanismus...
|
|
|
Důsledky experimentálně vyvolané perinatální mozkové ischemické léze
Bahníková, Eva ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
1 Abstrakt Název: Důsledky experimentálně vyvolané perinatální mozkové ischemické léze. Cíle: Diplomová práce si klade za cíl představit problematiku a analyzovat aktuální poznatky z oblasti perinatálních mozkových poškození, konkrétně perinatální mozkové ischemické léze jakožto nejčastější mozkové infarktace v dětském věku. Akcentovány jsou základní charakteristiky onemocnění, syndromologie, patofyziologické mechanismy vzniku, rizikové faktory. V návaznosti na teoretických východiscích práce rozebírá současné tendence a zároveň rezervy v oblasti diagnostiky i terapie. Snahou je upozornit na nutnost včasného rozpoznání onemocnění a vyzdvihnout potenciál preventivních léčebných strategií. Praktická část navazuje na teoretické podklady a téma práce rozšiřuje o rozbor motorických a behaviorálních důsledků experimentálně navozené perinatální ischemické cévní mozkové příhody. Metody: Fokální mozková ischémie byla experimentálně navozena fototrombotickou metodou u sedmidenních mláďat potkana. Intravenózním podáním bengálské červeně a následným kontinuálním ozářením senzomotorického kortexu pomocí zeleného laserového paprsku po dobu 10 minut byla vyvolána agregace trombocytů a následná trombóza. Ve dvou měsících věku bylo 8 zvířat po dobu 7 dní sledováno a hodnoceno prostřednictvím observačních klecí PhenoTyper....
|
|
|
Důsledky experimentálně vyvolané perinatální mozkové ischemické léze
Bahníková, Eva ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
1 Abstrakt Název: Důsledky experimentálně vyvolané perinatální mozkové ischemické léze. Cíle: Diplomová práce si klade za cíl představit problematiku a analyzovat aktuální poznatky z oblasti perinatálních mozkových poškození, konkrétně perinatální mozkové ischemické léze jakožto nejčastější mozkové infarktace v dětském věku. Akcentovány jsou základní charakteristiky onemocnění, syndromologie, patofyziologické mechanismy vzniku, rizikové faktory. V návaznosti na teoretických východiscích práce rozebírá současné tendence a zároveň rezervy v oblasti diagnostiky i terapie. Snahou je upozornit na nutnost včasného rozpoznání onemocnění a vyzdvihnout potenciál preventivních léčebných strategií. Praktická část navazuje na teoretické podklady a téma práce rozšiřuje o rozbor motorických a behaviorálních důsledků experimentálně navozené perinatální ischemické cévní mozkové příhody. Metody: Fokální mozková ischémie byla experimentálně navozena fototrombotickou metodou u sedmidenních mláďat potkana. Intravenózním podáním bengálské červeně a následným kontinuálním ozářením senzomotorického kortexu pomocí zeleného laserového paprsku po dobu 10 minut byla vyvolána agregace trombocytů a následná trombóza. Ve dvou měsících věku bylo 8 zvířat po dobu 7 dní sledováno a hodnoceno prostřednictvím observačních klecí PhenoTyper....
|
host ::
RSS.