Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Frézování tenkostěnných součástí pro letecký průmysl
Chuvashev, Anton ; Polzer, Aleš (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá obráběním tenkostěnných součástí. V první části popisuje materiály používané v leteckém průmyslu. V další části se práce zaměřuje na problematiku predikce vychýlení stěny žebra při obrábění. Dále charakterizuje různé metody a strategie frézování tenkostěnných součástí. Prace také popisuje experiment výroby tenkostěnných dílů ve formě žebra a vyhodnocení parametrů drsnosti, kolmosti, rovinnosti, tloušťky žebra a sílového zatížení nástroje pomocí rozdílných měřicích přístroje. Závěrečná část je věnována výpočtu měrné řezné síly a porovnání této hodnoty s teoreticky vypočítanou.
Optimalizace nástrojové řezné geometrie pro vysokorychlostní obrábění tenkostěnných součástí
Barcuch, Jakub ; Humár, Anton (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se zabývá materiály využívanými v leteckém průmyslu se zaměřením na slitiny hliníku. Dále se zabývá vysokorychlostním obráběním, jeho charakteristikami a porovnáním s konvenčním způsobem obrábění. V dalších kapitolách jsou popsány strategie pro obrábění tenkostěnných součástí a popis chvění, které vzniká při obrábění. Praktická část se zabývá volbou vhodné nástrojové geometrie a obráběním tenkostěnných součástí s vyhodnocením jejich vychýlení v průběhu obrábění
Aplikace měřicích sond v procesu frézování na stroji MCV1210/Sinumerik 840D
Janovský, Petr ; Kalivoda, Milan (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá technologickými procesy obrábění tenkostěnných součástí a úpravou těchto procesů v závislosti na následném mezioperačním měřením reál-ných rozměrů těchto součástí. V rámci teoretické části je předložena rešeršní studie technologických možností měření tenkostěnných součástí a principy programování měřicích sond. V hlavní praktické části předkládané práce je popsán návrh experi-mentu, který testuje jednotlivé technologické kroky a jejich vliv na kvalitu prototypu vyráběné tenkostěnné součásti. Jsou vytvořeny numerické (NC) kódy s využitím parametrického programování, které jsou následně použity při samotné realizaci tohoto experimentu. V závěru práce jsou prezentovány a diskutovány výsledky mě-ření rozměrů obráběných ploch a vlivu korekčních drah, které by měly napomáhat přesnější výrobě dle předepsaných rozměrů, ale v tomto experimentu se nedosáhlo předpokládaných výsledků. Proto jsou navrženy nové postupy k tvorbě těchto drah, které je možno využít v budoucí realizaci tohoto experimentu.
Frézování tenkostěnných součástí pro letecký průmysl
Lekeš, Jonáš ; Polzer, Aleš (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zpočátku materiály používanými v leteckém průmyslu, pak teoretickou analýzou a predikcí vychýlení stěny a nástroje při obrábění tenkostěnných součástí. Dále se zabývá popisem metody NC kompenzace chyb, která na základě modelování sil, nástroje a obrobku určí a poté minimalizuje tuto výchylku. Závěrečná část práce popisuje experiment s výsledky vychýlení pomocí různých výpočtových a měřicích technik.
Možnosti stroje Vernet Behringer při CNC programování
Mana, Marek ; Osička, Karel (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na možnosti využití obráběcí linky firmy Vernet – Behringer. Obsahem teoretické části je stručné začlenění řídicího systému ProNC2 mezi vybrané na trhu dostupné řídicí systémy a jsou porovnány způsoby programování CNC obráběcích strojů. Na obráběcím stroji firmy Vernet – Behringer jsou zpracovávány především tenkostěnné součásti, proto je část práce zaměřena na problematiku obrábění tenkostěnných součástí, rozdělení průhybu nástroje i obráběné součásti. Další část se zabývá návrhem a zpracováním technické dokumentace k modelové obráběné součásti. Praktická část práce se zabývá možnostmi stroje a způsobem programování v řídicím systému ProNC2. Programování i praktická výroba na stroji probíhala ve firmě SSI Schäfer s.r.o. Práce je zaměřena na praktické ověření výrobního procesu pomocí simulace a samotnou výrobu součásti. Závěrem bylo provedeno technicko – ekonomické zhodnocení výroby.
Aplikace měřicích sond v procesu frézování na stroji MCV1210/Sinumerik 840D
Janovský, Petr ; Kalivoda, Milan (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá technologickými procesy obrábění tenkostěnných součástí a úpravou těchto procesů v závislosti na následném mezioperačním měřením reál-ných rozměrů těchto součástí. V rámci teoretické části je předložena rešeršní studie technologických možností měření tenkostěnných součástí a principy programování měřicích sond. V hlavní praktické části předkládané práce je popsán návrh experi-mentu, který testuje jednotlivé technologické kroky a jejich vliv na kvalitu prototypu vyráběné tenkostěnné součásti. Jsou vytvořeny numerické (NC) kódy s využitím parametrického programování, které jsou následně použity při samotné realizaci tohoto experimentu. V závěru práce jsou prezentovány a diskutovány výsledky mě-ření rozměrů obráběných ploch a vlivu korekčních drah, které by měly napomáhat přesnější výrobě dle předepsaných rozměrů, ale v tomto experimentu se nedosáhlo předpokládaných výsledků. Proto jsou navrženy nové postupy k tvorbě těchto drah, které je možno využít v budoucí realizaci tohoto experimentu.
Frézování tenkostěnných součástí pro letecký průmysl
Chuvashev, Anton ; Polzer, Aleš (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá obráběním tenkostěnných součástí. V první části popisuje materiály používané v leteckém průmyslu. V další části se práce zaměřuje na problematiku predikce vychýlení stěny žebra při obrábění. Dále charakterizuje různé metody a strategie frézování tenkostěnných součástí. Prace také popisuje experiment výroby tenkostěnných dílů ve formě žebra a vyhodnocení parametrů drsnosti, kolmosti, rovinnosti, tloušťky žebra a sílového zatížení nástroje pomocí rozdílných měřicích přístroje. Závěrečná část je věnována výpočtu měrné řezné síly a porovnání této hodnoty s teoreticky vypočítanou.
Možnosti stroje Vernet Behringer při CNC programování
Mana, Marek ; Osička, Karel (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na možnosti využití obráběcí linky firmy Vernet – Behringer. Obsahem teoretické části je stručné začlenění řídicího systému ProNC2 mezi vybrané na trhu dostupné řídicí systémy a jsou porovnány způsoby programování CNC obráběcích strojů. Na obráběcím stroji firmy Vernet – Behringer jsou zpracovávány především tenkostěnné součásti, proto je část práce zaměřena na problematiku obrábění tenkostěnných součástí, rozdělení průhybu nástroje i obráběné součásti. Další část se zabývá návrhem a zpracováním technické dokumentace k modelové obráběné součásti. Praktická část práce se zabývá možnostmi stroje a způsobem programování v řídicím systému ProNC2. Programování i praktická výroba na stroji probíhala ve firmě SSI Schäfer s.r.o. Práce je zaměřena na praktické ověření výrobního procesu pomocí simulace a samotnou výrobu součásti. Závěrem bylo provedeno technicko – ekonomické zhodnocení výroby.
Optimalizace nástrojové řezné geometrie pro vysokorychlostní obrábění tenkostěnných součástí
Barcuch, Jakub ; Humár, Anton (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se zabývá materiály využívanými v leteckém průmyslu se zaměřením na slitiny hliníku. Dále se zabývá vysokorychlostním obráběním, jeho charakteristikami a porovnáním s konvenčním způsobem obrábění. V dalších kapitolách jsou popsány strategie pro obrábění tenkostěnných součástí a popis chvění, které vzniká při obrábění. Praktická část se zabývá volbou vhodné nástrojové geometrie a obráběním tenkostěnných součástí s vyhodnocením jejich vychýlení v průběhu obrábění
Frézování tenkostěnných součástí pro letecký průmysl
Lekeš, Jonáš ; Polzer, Aleš (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zpočátku materiály používanými v leteckém průmyslu, pak teoretickou analýzou a predikcí vychýlení stěny a nástroje při obrábění tenkostěnných součástí. Dále se zabývá popisem metody NC kompenzace chyb, která na základě modelování sil, nástroje a obrobku určí a poté minimalizuje tuto výchylku. Závěrečná část práce popisuje experiment s výsledky vychýlení pomocí různých výpočtových a měřicích technik.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.