|
|
Hodnocení stavu a vývoje sukcese po lesním požáru na kalamitní holině v revíru Janov, LS Jeseník – Lesy ČR, s. p.
Kmínková, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním stavu a vývoje sekundární sukcese po lesním požáru, který vznikl v roce 2018 na kalamitní holině na revíru Janov, LS Jeseník – LČR, s. p. o velikosti 6,75 ha. Metodou zhodnocení bylo na 5 zkusných plochách vyhodnotit data z terénního šetření, kde jsem zjišťovala druh dřeviny a obnovy lesa, dané dendrometrické veličiny – výšku a přírůst, zastoupení dřevinného patra, dále jsem hodnotila poškození obnovy a vývoj nežádoucí vegetace. Tyto hodnoty byly naměřeny v kruhových ploškách s počtem v rozmezí 25 – 33. Plochy se nacházely jak na místě požáru, tak mimo něj a s variantou oplocení a bez oplocení. Nejpočetnější dřevinou na šetřeném území se nacházel topol osika (Populus tremula L.), a to s největším zastoupením na ploše požáru s oplocením. S největším výškovým přírůstem zde dominovala vrba jíva (Salix caprea L.). Nejčastěji vyskytujícím se poškozením byly okus a škody mrazem, vyskytující se na požářišti mimo oplocení. Tudíž se oplocení ukázalo jako účinná ochrana proti zvěři v této lokalitě. Na ploše mimo oplocení a požár se nacházelo největší zabuřenění.
|
|
|
Stav obnovy javoru klenu (Acer pseudoplatanus L.) na Školním lesním podniku 'Masarykův les' Křtiny
Mikoš, Ondřej
Tato bakalářská práce se zabývá přirozenou a umělou obnovou javoru klenu na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny. Dle lesní hospodářské evidence byla zhodnocena přirozená i umělá obnova mezi lety 2013–2021. Rozsah obnovy byl zjišťován dle jednotlivých let, polesí, způsobu obnovy, cílového hospodářského způsobu a souboru lesních typů. Výsledky ukázaly na nárůst rozsahu javoru klenu v umělé obnově lesa za sledované období, v roce 2017 bylo zalesněno 17 ploch a v roce 2020 40 ploch. Největší rozsah přirozené obnovy javoru byl za sledované období vykázán na polesí Habrůvka, a to 1,6 ha v roce 2014. Ve třech vybraných porostech ve stádiu mlazin s významným zastoupením javoru klenu byla dále zjišťována jejich struktura. Na třech zkusných plochách v každém porostu byla provedena klasifikace stromů v mlazinách, změřena výčetní tloušťka, a byly vybrány cílové stromy, u nichž byla změřena výška. Ve všech porostech byl zjištěn dostatečný počet nadějných (cílových) jedinců javoru klenu. Z výsledku je dále patrné, že příměs javoru klenu v hodnocených mlazinách nejčastěji tvoří jasan ztepilý a buk lesní.
|
|
|
Využití potenciálu přirozené a kombinované obnovy na Lesní správě Nasavrky (Lesy České republiky s.p.)
Zemanová, Anna
Diplomová práce řešila téma chřadnutí porostů smrku ztepilého a jejich následnou obnovou na revíru Lichnice, v oblasti Lesní správy Nasavrky. Z výsledků získaných z lesní hospodářské evidence bylo zjištěno, že počátek chřadnutí smrku je zjištěn v roce 2018. Nejvyšší vykázaný objem nahodilé těžby byl vykázán v roce 2020 (46 405,92 m3). Největší vykázaná holina byla rovněž v roce 2020, a to 53,69 ha. Nejzastoupenější dřevinou při přirozené obnově a umělé obnově byl smrk ztepilý, ale i tak se jeho podíl postupně rok od roku snižuje, to ku prospěchu větší rozmanitosti dřevin na revíru. Dále byl proveden experiment se semenáčky lesních dřevin, které byly vyzvednuty a přesazeny jako podsadba ve smrkovém porostu 326A08. Zde byla vyhodnocena mortalita u třech výzkumných ploch. Nejlepších výsledků dosahovaly semenáčky jedle bělokoré, u které byla zjištěna minimální mortalita, naopak nejhůře skončily semenáčky dubu letního, kde byla téměř většinová mortalita.
|
|
|
Stav a potenciál přirozené obnovy po kalamitě na revíru Polana, LS Jablunkov
Dyrčík, Vojtěch
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit stav a potenciál přirozené obnovy ve vazbě na stav přeživších jedinců mateřského porostu po kůrovcové kalamitě. Zájmovou lokalitou byl revír Polana, nacházející se na území lesní správy Jablunkov. Pro terénní šetření bylo vybráno 5 reprezentativních porostů, kde po odumření smrkové porostní složky zbyli v horní etáži jedinci mateřského porostu, nejčastěji buku lesního (Fagus sylvatica L.). S množstvím jedinců buku lesního (Fagus sylvatica L.) v mateřském porostu rostla i četnost zmlazení této dřeviny. V místech, kde bylo v porostech méně buku lesního (Fagus sylvatica L.) se výrazněji uplatnil smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst) a bříza bělokorá (Betula pendula Roth). V mateřském porostu byl nejvíce zastoupen: buk lesní (Fagus sylvatica L.), javor klen (Acer pseudoplatanus L.) a modřín opadavý (Larix decidua Mill). Vztah mezi zmlazením buku lesního (Fagus sylvatica L.). a stavem mateřského porostu byl zjištěn také na ploše, kde proběhla opakovaná inventarizace obnovy. I zde se v přirozené obnově výrazněji uplatnil také smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst). Na rozdíl od buku lesního (Fagus sylvatica L.). jeho početnost v obnově po dvou letech poklesla. Vzniklé zájmové plochy lze považovat jako obnovené na 94 % celkové plochy, přičemž z toho 77 % plochy vzniklo pouze přirozenou obnovou a 17 % plochy obnovou kombinovanou. Na 6 % plochy je potřeba doplnění mezer zmlazení.
|
|
|
Struktura porostů pionýrských dřevin a jejich obnova v přírodní lesní oblasti 29 - Nízký Jeseník
Haltof, René
Předkládaná diplomová práce se zabývá strukturou porostů pionýrských dřevin a jejich následnou obnovou v přírodní lesní oblasti 29 – Nízký Jeseník, vzniklých sukcesí po alochtonním smrku, konkrétně se nacházející na LS Vítkov a LS Opava (LČR, s. p.). Cílem bylo v zájmové oblasti, ve vybraných porostech, popsat strukturu středně starých porostů s převahou břízy a zaevidovat veškeré dřeviny. U horní etáže (stromy nad 2 m), která je převážně tvořena břízou, změřit tloušťku stromu ve výčetní výšce. Dále pak zjistit jejich pěstební potenciál a vybrat cílové stromy. U cílových stromů zjistit tloušťkový přírůst a také délku a šířku koruny. U stromů pod 2 metry (spodní etáž) změřit jejich výšku a rozlišit je podle původu – přirozená nebo umělá obnova, a dále zhodnotit pěstební potenciál stromů z přirozené a úspěšné umělé obnovy. V souladu s cíli práce byla formulována specifika výchovy využitelná v lesnické praxi.
|
|
|
Hodnocení stavu a vývoje přirozené obnovy na TVP “Smrk“ se zaměřením na habr obecný (Carpinus betulus L.) na polesí Vranov; ŠLP Masarykův les Křtiny
Betáková, Nikola
Habr obecný je pěstebně opomíjenou a ne příliš žádoucí dřevinou našich lesů. I přesto jeho zastoupení ve smíšených a listnatých lesích stále stoupá. Především je to následek jeho výborné schopnosti přirozeného zmlazování, schopnosti přizpůsobit se a růst na téměř jakémkoliv stanovišti. Tato diplomová práce se zaobírá hodnocením stavu a vývoje přirozené obnovy se zaměřením na habr. Součástí práce je taktéž i výzkum, který byl uskutečněn na trvale výzkumných plochách (“Smrk“, porost 69C9) založených na polesí Vranov, ŠLP Masarykův les Křtiny. Porovnávala se data naměřena pomocí základních dendrometrických parametrů. Počátek měření je datován od roku 1958 až po současnost. Ve výsledcích bylo potvrzeno, že habr se na těchto stanovištích zmlazuje velice dobře. Nehledě na to, že se v mateřském porostu vyskytovaly jiné druhy dřevin, habrová přirozená obnova značně převyšovala. Je to stín snášející dřevina, která nevykazuje velké výškové ani tloušťkové přírůsty. Drží se ve spodních etážích a tím napomáhá k výchově cílových hospodářských druhů dřevin.
|
|
|
Přirozená obnova po odumřelém smrkovém porostu na Školním lesním podniku „Masarykův les“ Křtiny
Krásenský, Jiří
Cílem této práce bylo zjistit stav a potenciál přirozené obnovy pod odumřelým smrkovým porostem. Výzkum probíhal na dvou lokalitách v okolí Brna v rámci Školního lesního podniku „Masarykův les“ Křtiny. Na každé lokalitě byla založena výzkumná plocha, která se skládala ze třech na sebe navazujících variant: porost, násek a holina. Na každé variantě byla založena síť kruhových zkusných plošek, kde byl zjištěn stav přirozené obnovy. Součástí šetření bylo rovněž zanalyzování semenného opadu na variantě porost a násek. Bylo zjištěno, že pod odumřelým porostem docházelo k nejnižší mortalitě oproti ostatním variantám, zároveň se zde nacházelo největší množství semenáčků. Nejčastější dřevinou, která se zmlazovala pod suchým porostem byl smrk. Semenná banka obsahovala pod porostem pestřejší škálu semen než na náseku.
|
|
|
Okus dřevin a jeho vliv na dynamiku lesa na LS Dvůr Králové, revír Hony
Gereg, Michal
Předmětem mé bakalářské práce bylo monitorovat stav přirozené obnovy v LS Dvůr Králové a hodnotit vliv srnce obecného (Capreolus capreolus) a jelena lesního (Cervus elaphus). Šetření proběhlo na 10 transektech, kde bylo zjišťováno % poškozených jedinců do výšky 1,5 m, s celkovým počtem šetřených jedinců 2 332 ks. Na transektech bylo zaznamenáno celkem 6 druhů dřevin. Nejvíce zastoupenou dřevinou byl smrk ztepilý (Picea abies) -- 1 179 ks, následovaly borovice lesní (Pinus sylvestris), dub zimní (Quercus petraea), bříza bělokorá (Betula pubescent), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a buk lesní (Fagus sylvatica). Monitorován byl pouze letní okus. Nejpoškozovanější dřevinou z hlavních monitorovaných dřevin byl dub zimní a to 37 %, nejméně poškozenou dřevinou byla borovice lesní 9 %. Ze spárkaté zvěře se na poškození nejvíce podílela zvěř srnčí.
|
|
| |
|
|
Přirozená obnova buku v těsné blízkosti zlínské aglomerace
Vyoral, Martin
Práce vyhodnocuje problémy s přirozenou obnovou, vzešlé z problematiky těsné návaznosti lesních porostů na velké aglomerace. Kvantifikuje plochy poškozené rekreačním zatížením lokality a hledá přiměřený soulad produkční a rekreační funkce lesa. Poškození ploch v transektech dosahovalo průměrné hodnoty 38 %. Cílem této práce bylo zaměřit se na přirozenou obnovu buku v lokalitě Lesní čtvrť, kde se nachází vybudovaný turisticko-naučně-rekreační areál Lazy, který má zásadní vliv na lesnické hospodaření v dané lokalitě. V otázce odpovědnosti za škody na zdraví i majetku na vybudovaných stavbách (stezka, altány, prolézačky), byl advokátní kanceláři zadán posudek, který vyvrací informace z informačních tabulí, že vstup do lesa je na vlastní nebezpečí. V otázce bezpečnosti byl také vypracován dotazník, jehož vyhodnocení shledává značné neznalosti respondentů v otázce bezpečnostních pravidel při pobytu v lesích. Rizika spojená s pohybem lesní mechanizace špatně vyhodnotilo 58% respondentů.
|
host ::
RSS.