|
|
Predikace druhového složení těžeben na základě biotopového mapování okolní krajiny: využití charakteristických druhů vyšších rostlin
SLABA, Michal
Okolní krajina (biotopy) hraje důležitou roli ve spontánní sukcesi těžbou narušených lokalit. Slouží jako zdrojová místa druhů, která kolonizují těžbou narušená území z blízkého okolí. Tato diplomová práce se zabývá druhovým složením těžbou narušených lokalit a porovnává ho s druhovým složením jejich okolních biotopů do vzdálenosti 1 km od lokality. Výsledky ukazují, že bazaltové kamenolomy sdílejí největší počet druhů s jejich okolními biotopy. Použité metody mají omezenou schopnost předpovídat druhové složení míst po těžbe pouze s využitím poznatků o typech okolních biotopů. Na druhé straně se druhové složení okolních biotopů definovaných výběrem reprezentativních snímků České národní fytocenologické databáze (ČNFD) jeví jako slibnější přístup. Tato metoda by mohla poskytnout přesnější výsledky aplikované na ekologickou obnovu těžbou narušených lokalit v České republice.
|
|
|
Vliv těžby na krajinný ráz
Bezděková, Tereza
Bakalářská práce se zabývá tématem vlivu těžby na krajinný ráz. Literární rešerše řeší hodnocení krajinného rázu a možnosti obnovy posttěžební krajiny se zaměřením na využití přírodě blízké obnovy v čedičových lomech. Získané informace jsou následně aplikovány v Analytické části práce na modelovou lokalitu v katastrálním území obce Libochovany v Českém středohoří. V řešeném území je dle metodiky Bukáček a Matějka (1999) vyhodnocen krajinný ráz a vliv, který na něj těžba v kamenolomu Libochovany v minulosti měla a stále má. Do hodnocení jsou, dle myšlenek Evropské úmluvy o krajině, začleněni také obyvatelé v podobě řízené diskuze. Na základě výsledků z Analytické části byly pro území vydefinovány limity, hodnoty a problémy, ze kterých vycházejí základní východiska návrhu. Návrhová část se zaměřuje nejen na obnovu charakteristických znaků krajinného rázu, ale také řeší možnost rekreačního využití prostorů lomu a jeho efektivnější začlenění do okolní krajiny a života místních obyvatel. Toho se návrh snaží docílit pomocí přírodě blízké obnovy, při níž je pracováno s řízenou sukcesí a výsevem semen z blízkých lokalit lomu. Rekreační program je navržen s respektem ke krajinnému rázu a přírodním podmínkám a poutavým způsobem se snaží zpřístupnit prostor lomu především místním obyvatelům.
|
|
|
Postindustriální stonoviště v ČR
Decheťová, Kristína ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Těžba ničí stávající ekosystémy a vytváří degradovaná stanoviště po celé republice. Po ukončení těžby nám vznikají postindustriální stanoviště, která se ukázala být nenahraditelným územím pro mnohé ohrožené druhy rostlin a živočichů. V České republice existuje mnoho míst, která jsou dotčená těžebním a energetickým průmyslem. Pro tato stanoviště jsou charakteristická raná sukcesní stádia. Dokud nejsou zničena technickou rekultivací, stávají se tyto lokality později útočištěm pro konkurenčně slabé druhy. I když vědci v České republice už pár desítek let vyzdvihují ekologii obnovy jako vhodný a levný způsob obnovy, technické rekultivace nejsou na ústupu. V Jihočeském a Ústeckém kraji je zaměřeno na lokality, na kterých byla ukončena těžba, které začínají podléhat sukcesi a jsou potenciálně vhodným stanovištěm pro mnohé ohrožené druhy. Dále jsou v práci prezentovány přehledy o činných těžebnách, které byly podle těžených surovin statisticky zhodnocené z hlediska velikosti a zásahu do ZCHÚ v rámci České republiky.
|
host ::
RSS.