|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Fyzioterapie při inkontinenci žen ve středním věku
SMRČKOVÁ, Kamila
Inkontinence je stav, při kterém se nedá vědomě regulovat odchod moči. Představuje socio-psychologický problém, který negativně ovlivňuje kvalitu života.V teoretické části této práce jsou shrnuty poznatky z anatomie a kineziologie pánve a pánevního dna, fyziologie a neurofyziologie mikce a teorie inkontinence. Jsou zde popsány druhy inkontinence, její projevy, prevence a rizikové faktory tohoto onemocnění. Dále jsou zmíněny možnosti diagnostiky a způsoby konzervativní a invazivní léčby. Praktická část bakalářské práce je tvořena kazuistikami tří žen s různým stupněm stresové inkontinence. Práce zahrnuje anamnézu, kineziologický rozbor, postup rehabilitace a výstupní vyšetření s celkovým hodnocením stavu jednotlivých pacientek. Cílem práce bylo posoudit vliv fyzioterapie a konceptů v ní využívaných k ovlivnění inkontinence u žen středního věku.
|
|
|
Klinický význam problematiky pánevního dna v patologii pohybového systému a jeho terapie
KRÁSENSKÁ, Radmila
Pánevní dno plní funkci posturální a významně se podílí na vzpřímeném postavení těla. Svalovina pánevního dna je oporou trupu a pánve spolu s ostatními články hlubokého stabilizačního systému (Skalka, 2002). Cílem práce je shromáždit základní informace o dané problematice a aplikovat je v praxi v rámci diagnostiky a terapie osob s vertebrogenními obtížemi. Teoretické část je věnována anatomii a kineziologii pánevní oblasti, hlubokému stabilizačnímu systému, dysfunkcím pánevního dna a vertebrogenním obtížím, jejich příčinám a projevům. Přehled možností fyzioterapeutické léčby obsahuje základní postupy využívané v rámci terapie pánevního dna a celého hlubokého stabilizačního systému. Vlastní návrh terapie zahrnuje měkké a mobilizační techniky, postizometrickou relaxaci, facilitační techniky, dechová cvičení a cviky zaměřené na pánevní dno a hluboký stabilizační systém. Terapie vedla především ke snížení tonu hypertonických svalů, uvolnění přetížených ligament, optimalizaci dechového stereotypu a k zapojení hlubokého stabilizačního systému. Klientky subjektivně uváděly zmírnění bolestí zad. Diskuse a závěr je snahou o komplexní zhodnocení. Vzhledem k dosaženým výsledkům soudím, že terapie byla volena správně. Pro úplné odstranění problému bude však nutné v terapii pokračovat.
|
|
|
Vliv svalstva pánevního dna na hloboký stabilizační systém
KOTALÍKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce nahlíží na problematiku bolestí zad z funkčního hlediska. Stabilitu páteře, jako členitého osového orgánu, zajišťují kromě pasivních struktur ještě dlouhé vícekloubové svaly, přesto jejich stabilizační funkce není dostatečná. Ke zvýšení stability napomáhají další svalové skupiny, které nazýváme hluboký stabilizační systém (HSS). HSS v oblasti trupu je tvořen z dorzální strany krátkými mm.multifidi, kraniálně bránicí, ventrálně m. transversus abdominis a kaudálně pánevním dnem. Cílem teoretické části bylo zmapovat existující metody, které ovlivňují hluboký stabilizační systém s využitím pánevního dna. V této části najdeme anatomický popis jednotlivých složek HSS, možné způsoby vyšetření a hlavně metodické postupy zaměřující se na ovlivnění tohoto systému převážně se zapojením pánevního dna. Cílem praktické části bylo zjistit, zda má pánevní dno vliv na aktivaci hlubokého stabilizačního systému a dále také jaký vliv má pohlaví na zapojení pánevního dna při prováděných fyzioterapeutických postupech. Byla využita metodika kvalitativního výzkumu. Na výzkum byli vybráni čtyři probandi z mého okolí u nichž se občasně objevovaly bolesti v oblasti páteře a u kterých jsem při vstupním vyšetření objevila poruchu frontální stability páteře. Sledování trvalo cca dva měsíce. U všech probandů došlo k zapojení hlubokého stabilizačního systému. Prvotním impulsem pro to ale byla aktivace pánevního dna. Terapie byla ukončena výstupním vyšetřením, které ukázalo, že je důležité využít k aktivaci HSS pánevní dno. Toto současně přispělo ke splnění cíle ve výzkumné části. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. Bakalářská práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů a některé její části mohou být použity jako edukační materiál pro pacienty.
|
host ::
RSS.