|
|
Volcanic-hosted massive sulfide deposits: structure, origin and examples from the Iberian Pyrite Belt
Krátký, Ondřej ; Dolejš, David (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
České shrnutí Vulkanosedimentární masivně sulfidická ložiska představují jeden z klíčových ložiskových typů v dnešním světě. Vzhledem k jejich polymetalickému složení (Zn, Pb, Cu, Ag, Au a Sn v některých případech) jsou důležitým zdrojem základních i cenných kovů. Tato ložiska vznikala napříč historií Země a vznikají i dnes v moderních oceánech díky emanacím hydrotermálních roztoků bohatých na kovy. Rozsáhlý výzkum vulkanosedimentárních masivních sulfidických ložisek začal šedesátých letech 20. století po objevení aktivního hydrotermálního sytému na dně Rudého moře (Miller et al., 1966) v podobě takzvaných černých kuřáků. Ty představují přívodní dráhu a vlastní výsledek emanací hydrotermálních roztoků do volného moře a jsou tudíž hmatatelným důkazem této aktivity. Hydrotermální roztoky jsou obohacené různými prvky, nevyjímaje základní a vzácné kovy. Převážně metalické prvky byly získány (loužením) z okolních hornin (jak vulkanických, tak sedimentárních) díky perkolující mořské vodě. Tato mořská voda byla důsledkem zahřívání modifikována v hydrotermální roztok. Teplo nutné k tomuto procesu pochází magmatické intruze, která představuje hlavní "motor" celého hydrotermálního systému. Tato intruze může být variabilního složení - od bazické po kyselou. V některých případech hydrotermální roztoky vyprodukované...
|
|
|
Minerální asociace a podmínky vzniku metamorfních skarnů Českého masivu
Bubal, Jan ; Dolejš, David (vedoucí práce) ; Pertoldová, Jaroslava (oponent)
MINERÁLNÍ ASOCIACE A PODMÍNKY VZNIKU METAMORFNÍCH SKARNŮ ČESKÉHO MASIVU Vápenato-železnaté skarny jsou jednou z charakteristických součástí regionálně metamorfovaných komplexů. Jejich minerální asociace, struktury i výrazné obohacení o Ca, Al a Fe jsou podobné kontaktně metasomatickým skarnům, avšak v tomto případě je jejich původ nevysvětlený. Cílem této práce je charakterizovat hlavní intenzivní termodynamické veličiny vzniku skarnů, tj. teplotu, tlak, příp. chemické potenciály hlavních složek. Aplikace petrografie, minerálního složení a termodynamického modelování nám umožnila rekonstruovat procesy, které se podílely na vzniku a vývoji skarnů v Českém masívu. Skarny na lokalitách Vlastějovice (moldanubikum), Malešov (kutnohorské krystalinikum) a Měděnec (saxothuringikum) mají primární granát-klinopyroxenové asociace s magnetitem, na které navazuje vznik amfibolových reakčních zón, epidotu, karbonátových žil, příp. slabá prostorová silicifikace spjatá s vmístěním granitových pegmatitů nebo cirkulací hydrotermálních fluid. Granát je nejhojnějším skarnovým minerálem. Původní jemnozrnné agregáty (Grs30- 50Alm30-40Adr10-30) jsou často rekrystalizovány a tvoří masivní polohy nebo individuální euhedrálně omezená zrna s výraznou chemickou zonálností. Ta se projevuje výrazným obohacením o andraditovou...
|
host ::
RSS.