Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Druhově specifické hejnové chování ryb ve sladkovodní nádrži.
HOLUBOVÁ, Michaela
Tato práce se zabývá problematikou hejnového chování v pelagickém habitatu sladkovodní nádrže prostřednictvím podvodní kamery. UVC je výborným prostředkem k pro pozorování vzorců chování, které jsou v pelagickém prostředí poměrně málo prozkoumány. Z pozorovaných druhů ctyři druhy ryb tvořily hejna. Tendence k tvoření hejn se mezi druhy lišila zejména kvůli rozdílům ve zranitelnosti vůči predaci. Přestože nejčastější byla jednodruhová hejna, více druhová hejna se vyskytovala ne zřídka. Více druhová hejna převážně tvořily jedinci druhu s vyšší zranitelností vůči predaci, který však měl v habitatu méně zranitelný protějšek s podobnou potravní a prostorovou nikou.
Pozorování hejnového chování ryb v pelagickém habitatu umělé vodní nádrže prostřednictvím videokamery
HOLUBOVÁ, Michaela
Výzkum prezentovaný v této práce přispívá k rozšíření znalostí o rybích hejnech a jejich vzorcích chování v sladkovodní nádrži. Obyvatelé pelagické zóny jsou z tohoto pohledu velmi málo zkoumáni. Tendence k tvoření hejn se lišila mezi rybími druhy zejména kvůli odlišné zranitelnosti vůči predaci. Poměrně často byly pozorovány hejna složené z více druhů ryb, častejší pak byly druhy zranitelné které ale sdílejí potravní a prostorovou niku s jiným druhem, který je méně atraktivní pro predátory. Potřeby jednotlivců se mění v čase a spolu s nimi jejich prostorová distribuce a denzita v konkrétním habitatu. Byla pozorována "kritická denzita", která je spouštěčem pro tvorbu hejn. S rostoucí denzitou roste proporce ryb v hejnech a zároveň klesá proporce samostatných jedinců. Počet shluků s denzitou rostl se zpomalujícím trendem po dosažení určité denzity ryb. Tímto způsobem si rybí shluky udržují mezi sebou maximální vzdálenosti a při rostoucí denzitě ryb v habitatu a vytvářejí pak větší hejna. Použití vizuálních metod se zdá být příhodným prostředkem pro pozorování a také hodnocení rybích spolčenstev, navíc správně použitá metoda může dostát srovatelných výsledků s tradičně používanými metodami: hydroakustickým průzkumem a košilkovým nevodem.
Raci jako kořist
MAN, Milan
Vzhledem k nárůstu počtu nepůvodních druhů raků a jejich přítomnosti na stále více lokalitách je tu i možnost jejich eliminace pomocí dravých druhů ryb. Délkové vztahy mezi kořistí a predátorem by nám mohly tuto možnost objasnit. Cílem této bakalářské práce bylo vypracování kvalitní literární rešerše o začlenění raků do potravního řetězce a zpracování odebraných vzorků okounů říčních (Perca fluviatilis) z lokality s výskytem juvenilů raka říčního (Astacus astacus). Chtěl jsem tímto ověřit možnost predace okouna říčního na juvenilních jedincích raka říčního. V analyzovaných okounech byli však nalezeni jen tři raci. Po velmi nízkém zastoupení raků v analyzovaných okounech, bylo přistoupeno k laboratornímu experimentu s tohoročky raka signálního (Pacifastacus leniusculus) a okouny. Bohužel tento experiment dopadl zcela neočekávaně. Okounům byli předloženi raci, ale ryby o ně po celou dobu experimentu nejevily žádný zájem. Výsledky analýzy potravy ukazují, že menší okouni jsou sice schopní raky pozřít, ale nejedná se o vyhledávanou složku jejich potravy. V tomto případě byla nízká frekvence výskytu raků v potravě způsobena dostatkem potravy další (larvy hmyzu) a také množstvím úkrytů v rybníce, kde byli raci odchováváni. Experimentálně se mi bohužel nepodařilo potvrdit pozitivní vztah okouna coby predátora a juvenilního raka coby kořisti. Avšak závěry ostatních studií o využití větších okounů dokazují preferenci a vysokou frekvenci výskytu juvenilních druhů raků v jejich potravě.
Srovnání míry kanibalismu u okouna říčního a candáta obecného v prvním roce života
SVATEK, Petr
Souhrn Do rybníků Bejkovna (1,33 ha) a Kamenný (1,54 ha) byly nasazeny rozplavané larvy okouna říčního o hustotě 100 ? 200 tisíc ks/ha a do rybníků Hejškův (0,88 ha) a Hadač (2,7 ha) nasazeny rozplavané larvy candáta obecného o hustotě 150 ? 300 tisíc ks/ha. Jako doplňkový zdroj dat byl vyhodnocen plůdek okouna, který byl odchycen na nádrži Bagr. Cílem experimentu bylo srovnat míru kanibalismu mezi okounem říčním a candátem obecným v prvním roce života. V rybníce Bejkovna a Kamenný se neprokázal výskyt kanibalismu, nebylo pozorováno ani rozrůstání chovaných jedinců okouna říčního. Na konci sledovaného období byla celková délka ryb v rybníce Bejkovna 50,5 ? 2,85 mm a v rybníce Kamenný dosahovaly průměrné délky 41,58 ? 1,56 mm. Průměrná rychlost růstu okounů v rybníce Bejkovna byla 0,86 mm/den a v rybníce Kamenný 0,7 mm/den. U okounů (TL = 57,2 ? 1,34 mm) odlovených na umělé nádrži Bagr také nebyl prokázán kanibalismus. U několika jedinců z této lokality byly v zažívacím traktu objeveny plotice obecné (Rutilus rutilus), které dosahovaly 46,7% celkové délky těla okounů. Na základě rozboru zažívadel byla v rybnících Hadač a Hejškův pozorována míra kanibalismu na úrovni 23%. Na počátku června byla celková délka těla ryb v rybníce Hadač 31,59 ? 3,89 mm (průměrnou rychlostí růstu 0,9 mm/den) a v rybníce Hejškův 26,83 ? 2,51 mm (průměrnou rychlostí růstu 0,77 mm/den). Na konci června byla průměrná celková délka těla ryb v rybníce Hadač 48,7 ? 10,04 mm. Na rybníce Hadač byl kanibalismus prokázán na začátku i na konci června. Poměr délky těla pozřených ryb byl u obou rybníků podobný (66,1 a 61,6 %). V rybníce Hejškův byl kanibalismus u candáta zaznamenán až v polovině září. Průměrná celková délka těla ryb zde dosahovala 140,6 ? 35,4 mm a kanibalismus byl pozorován u 23 % odlovených ryb. Poměr délky těla odlovených ryb a kořisti činil 54,9 %. Nejdůležitějším aspektem chovu okouna říčního a candáta obecného v monokulturních obsádkách je zajištění dostatečného množství přirozené potravy což platí zejména v případě candáta. Klíčová slova: Kanibalismus, candát, okoun
Vliv denních krmných dávek na růst a přežití okouna říčního (Perca fluviatilis) v kontrolovaných podmínkách
JABLONICKÁ, Dagmara
V průběhu celého pokusu (84 dnů) jde o zjištění vyhovujících denních krmných dávek pro okouna říčního, které by se mohly uplatnit při intenzivním chovu. Množství DKD bylo určováno pomocí vzorců dle tří autorů, které již byly publikovány. Hlavním cílem je porovnání a vyhodnocení mezi těmito autory a která z počítaných dávek je nejvíce vyhovující pro zachování biologických funkcí a přírůstek svaloviny.
Distribution and density of pelagic 0+ fish in canyon-shaped reservoirs and effectiveness of their sampling by fry trawls.
JŮZA, Tomáš
Na pěti kaňonovitých nádržích v České republice byla studována distribuce plůdku ryb na podélných a hloubkových profilech těchto nádrží. Na dvou kaňonovitých a jedné mělké nestratifikované nádrži byla zkoumána účinnost plůdkových tralů v pozdním létě a na jedné kaňonovité nádrži byla zkoumána účinnost ichtyoplanktonních tralů na jaře pro larvy a časné juvenily.
Potrava dravých ryb v nově napouštěné nádrži Chabařovice
KABILKA, Petr
Hnědouhelný důl Chabařovice je stále v procesu postupného zatápění , jeho rozloha od roku 2001 vzrostla na 174 ha (2005). Adultní okoun říční (Perca fluviatilis) byl do roku 2004 nejpočetnější rybou. Ryby byly odchyceny během ichtiologického průzkumu v období června a září.V laboratoři byly jednotlivé složky potravy determinovány a vyhodnocen procentický podíl jednotlivých složek potravy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.