|
|
Porovnání působení dusíkato-fosforečných hnojiv ve výživě pšenice ozimé a řepky ozimé
Večeřa, Radomír
Cílem diplomové práce bylo posoudit a porovnat vliv jarní aplikace dusíkato-fosforečných hnojiv na výnos a kvalitativních parametry pšenice ozimé a řepky ozimé. Maloparcelní pokusy probíhaly na lokalitě Vatín v ročnících 2020/2021 a 2021/2022. Pokusnými variantami hnojení pro obě modelové plodiny byly 1. Kontrola 2. NPS immunMax (20-10+11S), 3. GSH NP 15-5+20S, 4. LAD + Amofos (12-52) (3:1) a 5. LAD + Amofos (12-52) (1:1). U pšenice ozimé byl posuzován výnos, objemová hmotnost, obsah N-látek, obsah mokrého lepku, sedimentační hodnota zrna. U řepky ozimé výnos a olejnatost semen. U pšenice ozimé byl dále porovnáván vliv dvou termínů aplikace NP hnojiv během regeneračního hnojení a u řepky ozimé vliv hnojení 100% dávkou N a aplikací NP hnojiv regeneračně s hnojením 70% dávkou N a aplikací NP hnojiv produkčně. Průběh počasí u jednotlivých ročníků pokusu měl statisticky průkazný vliv na výnos a kvalitativní parametry ozimé pšenice. Mezi variantami NP hnojení i termíny jarní aplikace nebyl průkazný rozdíl. U řepky ozimé byl prokázán vliv ročníku pouze u výnosu. Mezi variantami NP hnojení nebyl průkazný rozdíl. Průkazný vliv na výnos a olejnatost se projevil mezi termíny aplikace s rozdílnými dávkami N. V dlouhodobém horizontu má hnojení fosforem na jaře smysl z důvodu nízkého obsahu v půdě nebo navrácení fosforu odebraného sklizněmi, avšak během dvouletého sledovaní nebyl zaznamenán výnosový či kvalitativní efekt.
|
|
|
Využití kombinovaného hnojiva ve výživě řepky ozimé
Dundálek, Ladislav
Diplomová práce měla za cíl posoudit vliv regeneračně aplikovaného kombinovaného hnojiva ve výživě řepky ozimé. Problematika byla řešena formou maloparcelního polního pokusu provedeného v hospodářských letech 2020/2021 a 2021/2022 v lokalitě Žabčice (Jihomoravský kraj) a Vatín (Vysočina). Do pokusu byly zařazeny tyto varianty: nehnojená, kontrolní, FertiTOP 44 NPS a FertiTOP 44 NPS nižší dávka. U varianty s nižší dávkou hnojiva FertiTOP 44 NPS bylo aplikováno 130 kg/ha dusíku, kontrolní technologie a plná dávka FertiTOP 44 NPS byly postaveny na dávce dusíku 168 kg/ha. U kontrolní varianty byla kromě dusíku aplikována i síra v rámci regeneračního hnojení. Posuzovány byly následující parametry: výnos, olejnatost, produkce oleje a ekonomické zhodnocení. Mezi jednotlivými variantami hnojení byl zjištěn u parametrů výnos a produkce oleje staticky průkazný rozdíl mezi zkoumanými variantami. Celkově nejlépe vycházela varianta FertiTOP 44 NPS, u které byl zaznamenán nejvyšší průměrný výnosu 3,81 t/ha v lokalitě Vatín. Na lokalitě Žabčice tato varianta měla průměrný výnos 3,20 t/ha. U této varianty byl vyhodnocen druhý nejvyšší obsah oleje v lokalitě Vatín, přičemž hodnota byla 45,3 %, avšak na lokalitě Žabčice tato varianta měla olejnatost 40,7 %. Z hlediska produkce oleje varianta FertiTOP 44 NPS vykázala nejvyšší produkci oleje na obou lokalitách. Ve Vatíně byla po aplikaci hnojiva FertiTOP 444 NPS průměrná produkce oleje 1,72 t/ha a v Žabčicích 1,31 t/ha. V rámci ekonomického zhodnocení vyšla nejlépe taktéž varianta FertiTOP 44 NPS, která měla v hospodářském roce 2020/2021 nárůst zisku oproti kontrolní variantě o 21,21 %. V hospodářském roce 2021/2022 nejvyššího zisku dosáhla také, zvýšení zisku oproti kontrolní variantě však bylo pouze o 4,11 %.
|
|
|
Využití humátů v kombinaci s bórem ve výživě řepky ozimé
Rzymanek, Jakub
Práce se zabývá vlivem listové aplikace bóru (B) společně s humátem na výnos a olejnatost semene řepky ozimé (Brassica napus L.). Za tímto účelem byl vyhodnocen jednoletý polní pokus, ve kterém byla použita dvě rozdílná hnojiva s obsahem bóru. Tato hnojiva byla aplikována jak samostatně, tak v kombinaci s humátem. V každé variantě bylo aplikováno celkem 300 g B/ha (ve formě boretanolamin), humát v dávce 2 l/ha. V jedné variantě byla provedena aplikace humátu, bez bóru, v celkové dávce 2 l/ha. Výsledky byly vztaženy k průměru ze dvou kontrolních nehnojených variant. Byl zjištěn signifikantní vliv hnojení bórem v kombinaci s humátem na výnos řepky ozimé (nejvyšší nárůst o 7,93 %) ve srovnání s kontrolou. Pozitivní vliv na výnos semene byl zjištěn rovněž u aplikace bóru bez humátu ve variantě B2 (+ 6,83 %), který byl průkazný oproti kontrole a také ve srovnání s variantou B1 a také u samostatné aplikace humátu (+ 2,55 %). Byl zjištěn velmi malý vliv hnojení bórem na olejnatost. Nejvyšší olejnatosti bylo dosaženo samostatným použitím humátu (+ 1,19 %). Jednotlivé varianty byly vyhodnoceny rovněž z hlediska ekonomické efektivnosti. Na základě hodnocení výsledků výnosu a ekonomické efektivnosti byla jako nejlepší vybrána varianta B1 + NF.
|
|
|
Hodnocení výnosu odrůd ozimé řepky společnosti Pioneer
DOSTÁL, Petr
Bakalářská práce se zabývá ozimou řepkou olejkou. Je zde popsána historie, význam pěstování, charakteristika, tvorba výnosu a ovlivňující faktory. Pozornost je dále věnována technologii pěstování ozimé řepky, vybraným hybridům řepky společnosti Pioneer a také ekonomice. Hlavní kapitolou jsou výsledky sklizní z let 2014 - 2018 v České republice. Další kapitolou je reakce na použití regulátorů růstu u polotrpasličích i tradičních vzrůstných hybridů. Z výsledků práce bylo zjištěno, že výnosy semene polotrpasličích řepek jsou srovnatelné s výnosy tradičních vzrůstných hybridů. Nicméně velmi záleží na technologii pěstování a také na klimatických podmínkách v daném ročníku a stanovišti.
|
host ::
RSS.