Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Rozdíly v odpočinkovém chování na pastvě a ve stáji u krav bez tržní produkce mléka ve vybraném chovu
Ostrý, Tomáš
Cílem práce bylo porovnat rozdíly v odpočinkovém chování na pastvě a ve stáji u krav bez tržní produkce mléka. Odpočinkové chování zahrnovalo frekvenci stání a ležení, u ležících krav byla dále zjišťována lateralita (preference levého či pravého boku) a orientace hlavy ke světovým stranám. Pozorování proběhlo během jednoho kalendářního roku (prosinec 2015 až listopad 2016), na statku rodiny Ostrých, v Kozlově u Bystřice nad Pernštejnem. Pozorovány byly krávy bez tržní produkce mléka, převážně kříženky masných plemen a to vždy jeden den v měsíci od 7 do 19 hodin. Celkem bylo vyhodnoceno 1391 případů. Při porovnání rozdílů v odpočinkovém chování krav v závislosti na technologii, krávy v zimovišti oproti pastvě průkazně více stály (p < 0,05), oproti tomu podíl ležících krav byl jak v zimovišti, tak i na pastvě téměř shodný (p > 0,05). Při hodnocení vlivu teploty, krávy s vysokou statistickou průkazností (p < 0,01) stály více při nižších teplotách (do 5 °C), než při teplotách vyšších (15,1 < °C). Dále byl zjištěn statisticky průkazně větší podíl ležících krav v teplotním pásmu 15,1 < °C, než v teplotních pásmech do 5 °C a 5,1 až 15 °C. Krávy v teplotním pásmu 15,1 < °C preferovaly bez statistické průkaznosti spíše levý bok, v pásmech do 5 °C i 5,1 až 15 °C preferovaly bok pravý. Při hodnocení vlivu relativní vlhkosti vzduchu, krávy s vysokou statistickou průkazností, s narůstající relativní vlhkostí vzduchu více stály a méně se věnovaly ostatním činnostem. Procentuální zastoupení ležících krav bylo ve všech vlhkostních pásmech téměř shodné. Krávy ležící na pastvě, se statisticky vysokou průkazností orientovaly hlavu převážně na západ, případně na severozápad nebo jih. V zimovišti ležící krávy orientovaly hlavu, se staticky vysokou průkazností, převážně k východu, případně severu nebo jihu. U ostatních kategorií (jalovice a telata) nebyl v závislosti na technologii zjištěn statisticky průkazný rozdíl v odpočinkovém chování, kromě laterality, kdy jalovice, se statistickou průkazností, preferovaly na pastvě pravý bok více, než v zimovišti. U telat byla zjištěna preference pravého boku na pastvě a levého boku v zimovišti.
Vliv možnosti výběhu na frekvenci životních projevů dojených krav
Fikejsová, Romana
Cílem této práce bylo porovnat rozdíly v odpočinkovém chování ve stáji a na pastvě u krav s tržní produkcí mléka. V odpočinkovém chování byla zahrnuta frekvence stání a ležení, u ležících krav byla dále zjišťována jeho lateralita, což je preference pravého, nebo levého boku. Pozorování bylo prováděno v jednom kalendářním roku a to v červenci a listopadu 2018. Pozorování proběhlo ve velkokapacitním kravínu v obci Jenišovice. Sledovány byly krávy s tržní produkcí mléka, plemene českého strakatého skotu, na řadě číslo 4 a 8, v každém měsíci po dobu 10. dní, v jednom dni bylo provedeno 11 sledování, kdy v celém období bylo provedeno celkem 110 pozorování. Když porovnáme odpočinkové chování zjistíme, že krávy celkově více stojí, jak ve stáji, tak venku a to o 28%, v porovnání s ležícími kravami. Při porovnání laterality, bylo zjištěno, že krávy více leží o 6% na pravém boku. V prvním i v druhém sledovaní se krávy více nacházejí v boxu a to o 50% více než mimo box, kde je z celkového počtu 25 % sledovaných krav.
Vlivy působící na odpočinkové chování krav plemene charolais na pastvě ve vybraném chovu
Kuráňová, Martina
Cílem této práce bylo vyhodnotit, jakým způsobem ovlivňuje denní doba, teplota a roční období, odpočinkové chování skotu na pastvě. Pokus probíhal od jara do podzimu, na farmě v obci Bystřice a jejím okolí. Stádo bylo sledováno vždy po dobu 10h a k záznamu jednotlivých životních projevů docházelo, v intervalu 15 min. Zároveň, byla také měřena teplota a to v intervalu 30 min. U skotu plemene charolais, byla sledována frekvence ležení/stání a preferenční chování skotu při odpočinku, čili preference levého či pravého boku k ležení a volba slunného nebo stinného místa k ležení/stání. Denní doba měla vliv především na volbu mezi ležením na slunci nebo ve stínu. Zvířata během dopoledních hodin preferovala ležení na slunci, po 13 h raději volila stín. Co se týče teploty, ovlivněno bylo především preferenční chování, z hlediska výběru místa k odpočinku. Zvířata se zvyšující se teplotou, statisticky průkazně volila raději stinné místo k ležení. Naopak bylo patrné, že při chladnějších teplotách leží s oblibou na slunci. Poměr ležících a stojících zvířat byl teplotou ovlivněn nepatrně a zvířata převážně více ležela, než stála. Roční období ovlivnilo jak výběr místa k odpočinku, tak poměr stojících a ležících zvířat. Nejvíce stojících zvířat bylo zaznamenáno na jaře. Naopak v létě a na podzim, stádo více leželo. V jarním a podzimním období, preferovala zvířata ležení na slunci, v létě poté ve stínu. Dále byly sledovány také ostatní životní projevy, jako pohyb, příjem potravy, příjem vody, močení a kálení, sociální a komfortní chování.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.