|
|
Vietnamský pacient v českém zdravotnictví
DOLÁK, František
Vietnamská minorita žije na území České republiky již několik desetiletí. Je nenápadná, flexibilní a má svou uzavřenou komunitu. Je však zřejmé, že pro Vietnamce není snadné začlenit se do společnosti jiné země. Je tomu tak z hlediska rozličné kultury a rovněž jazykové bariéry. To vše také platí i v prostředí jako je zdravotnické zařízení, které navíc může na daného jedince působit stresově. V současné době žije na našem území několik desítek tisíc Vietnamců. Vzniká tak vysoká pravděpodobnost, že se občan vietnamské národnosti může stát klientem v některém z českých zdravotnických zařízeních. Cílem této práce bylo zpracovat zvláštnosti ošetřovatelské péče, které si příslušníci vietnamské menšiny přejí respektovat. Před začátkem výzkumu jsme si stanovili 4 výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Využívají příslušníci vietnamské menšiny v České republice zdravotnickou péči? Výzkumná otázka 2: Jaká specifika mají příslušníci vietnamské menšiny v souvislosti s hospitalizací? Výzkumná otázka 3: Jak vnímají příslušníci vietnamské menšiny situaci, kdy onemocní člen jejich rodiny? Výzkumná otázka 4: Co očekávají příslušníci vietnamské menšiny od všeobecné sestry? Tyto otázky jsme zodpověděli ve výzkumné části práce pomocí kvalitativní formy výzkumu metodou rozhovoru. Rozhovor obsahuje celkem 138 otázek a jako výchozí materiál pro jeho tvorbu posloužily koncepční modely M. Gordonové, M. Leiningerové a model J. Gigerové a R. Davidhizerové. Obsahoval rovněž modelovou situaci, která respondenty vedla k představení si sebe sama v roli pacienta/klienta v nemocnici. Rozhovor byl zcela anonymní a probíhal v českém jazyce. Na základě získaných dat byly vytvořeny kazuistiky, ze kterých pak byly vytvořeny kategorizační tabulky a grafy s nejdůležitějšími údaji výzkumu. Z výsledků bylo zjištěno, že příslušníci vietnamské menšiny očekávají, téměř to samé, co očekává většina pacientů/klientů využívající české zdravotnictví. Avšak jsou oblasti jako je rodina či stravování ve kterých mají svá specifika. Jestliže je sestry budou znát, jsou schopné poskytovat multikulturní/transkulturní péči.
|
|
|
Specifika péče porodní asistentky o ženu židovského vyznání
MAŘÍKOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce pojednává o židovské kultuře a jejímu vztahu k ošetřovatelství v České republice. V úvodu práce byly vytyčeny nejdůležitější historické momenty této kultury, jak židovské náboženství vzniklo, ale také jsou zde popsány náboženské a filosofické myšlenky židovství a směry tohoto náboženství. Kapitola o svátcích a životu židovské rodiny je nejrozsáhlejší. Jedná se o nejdůležitější ukazatel stylu života z náboženského hlediska. Tedy to, jak náboženství ovlivňuje dospívání, to, jak ovlivňuje roli muže a ženy v rodině i život samotný. Na úplném konci teoretické části jsou uvedena specifika ošetřovatelské péče, týkající se základní ošetřovatelské péče, péče o umírajícího, specifikum vstupu Žida do života, tedy o obřízce, ale hlavně také porodu nebo interrupcí. Byla položena výzkumná otázka jaké mají ženy židovského vyznání specifické potřeby během ošetřovatelské péče porodní asistentkou. Cílem šetření bakalářské práce bylo zjistit informovanost porodních asistentek o specifikách péče o ženu židovského vyznání. Sami z výzkumu poznáte, že informovanost není nijak velká, například celých 50% porodních asistentek je přesvědčeno, že u Židů je interrupce zcela zakázána, převážná většina porodních asistentek nedokázala vysvětlit pojem Sabat. Ale také zde narazíme na fakt, že tyto informace nejsou obecně známy ani v odborných literaturách multikulturní ošetřovatelské péče. Byla potvrzena hypotéza, že porodní asistentky nemají znalosti o specifikách péče o ženu židovského vyznání. Také ženy židovského vyznání jsou v poskytování informací spíše opatrné. Ale pro zvýšení kvality ošetřovatelské péče je třeba specifika ošetřovatelské péče aktivně vyhledávat. Přesto výzkum přinesl velmi zajímavá specifika péče jako například velký důraz na odbornost poskytované péče nebo vyžadování klidu a soukromí. Méně pozornosti ženy vyžadují v průběhu těhotenství, kdy sice více odpočívají, ale dokud je to možné, chodí do práce jako obvykle. Další hypotézu, která byla položena, předpokládá, že specifické potřeby žen židovského vyznání během ošetřovatelské péče porodní asistentkou lze zajistit v plném rozsahu. Šetření přineslo závěr, že specifické potřeby ženy židovského vyznání při ošetřovatelské péči porodní asistentkou je možné zajistit v plném rozsahu, pokud se budeme snažit komunikovat s klientkou a aktivně vyhledávat konkrétní specifika.
|
|
|
Rozdíly v uspokojování afiliačních potřeb u klientů na gerontopsychiatrických odděleních v ČR a Nizozemí
KOTRČOVÁ, Ivana
Přibývá seniorů s duševní poruchou, kteří musí být umisťování do ústavních zařízení pro zhoršující se zdravotní a psychický stav. Nejen rodina, ale i personál v těchto zařízeních si musí uvědomit, že posilování pocitu sounáležitosti a příslušnosti k určité skupině je pro jedince, který se přestává orientovat v sobě i okolním světě, nedílnou součástí holistické péče. Bakalářská práce na téma Rozdíly v uspokojování afiliačních potřeb u klientů na gerontopsychiatrických odděleních v ČR a Nizozemí se zabývá problematikou uspokojování potřeb lásky a sounáležitosti u seniorů s duševní poruchou, kteří jsou umístěni v zařízeních ošetřovatelského typu. Výsledky výzkumu mohou posloužit sestrám a studentům pochopit význam potřeb lásky a sounáležitosti a přimět je k činnostem, které povedou k uspokojování těchto potřeb.
|
|
|
Čínský pacient v českém zdravotnictví
SCHOLZ, Pavel
Téma této diplomové práce je: "Čínský pacient v českém zdravotnictví". Čína s přibližně 1,3 miliardami občanů patří mezi největší země světa. Migrace a turistika obyvatel Čínské lidové republiky a Čínské republiky směrem do středoevropského regionu, je rok od roku vyšší. Souběžně s nárůstem počtu příslušníků čínské minoritní skupiny v ČR, stoupá i počet poskytované zdravotní péče této minoritní skupině obyvatel. Odlišné pojetí zdraví a nemoci, má výrazný vliv na přístup a vnímání pacienta / klienta z odlišné kultury, ať už z profesionálního pohledu, tak i z pohledu pacienta/klienta. Zdravotnický personál by si měl být vědom hlavních odlišností v chování příslušníků minoritních skupin svého obyvatelstva, a to nejen v souvislosti s poskytovanou zdravotní péčí. Tato výzkumná práce, je zpracována pomocí metod kvalitativního výzkumu. Výzkumným cílem této práce bylo zpracovat zvláštnosti ošetřovatelské péče, které si příslušníci čínské menšiny přejí respektovat. Sběr dat byl proveden pomocí polostruktorovaného rozhovoru u příslušníků čínské minoritní skupiny v ČR. Obsah otázek použitého polostrukturovaného rozhovoru, vychází zejména z koncepčních ošetřovatelských modelů M. Gordonové, M. Leiningerové, a modelu J. Gigerové - R. Davidhizerové. K dosažení cíle bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Výsledky výzkumu jsou zpracovány pomocí kazuistik a mírně modifikovaného přístupu rámcové analýzy dle Ritchieho a Spencera. Mezi hlavní výsledky řadíme zjištěné zvláštnosti ošetřovatelské péče v oblasti odběrů krve, sdělování lékařské diagnózy obzvláště rodině, obav ze závislosti na lécích a také bolest a její řešení. Mezi další výsledky patří také popis toho, jak vnímají příslušníci čínské minoritní skupiny české ošetřovatelství a sestru jako poskytovatelku odborné ošetřovatelské péče. Na základě výsledků práce jsou navrženy hypotézy, určené k dalšímu výzkumnému využití. Tato práce i výsledky jsou určeny primárně odborné ošetřovatelské veřejnosti. Výsledky této práce mohou sloužit jak pro studijní účely, tak i pro přímé poskytování ošetřovatelské péče ve zdravotnických zařízeních v ČR. Jedním z výstupů této práce, je také návrh standardu ošetřovatelské péče u příslušníků čínské minoritní skupiny žijící v ČR, a dále také informační sumář pro sestry o transkulturních specifikách čínského pacienta / klienta v českém zdravotnictví.
|
|
|
Tradiční čínská medicína a současné ošetřovatelství
ROLANTOVÁ, Lucie
Tradiční čínská medicína je jednou z nejstarších léčebných metod na světě. Orientuje se především na podporu těla při návratu do rovnováhy a harmonie, které byly narušeny. Se stále rostoucím počtem příslušníků čínské a vietnamské minority v ČR, se může zdravotnický personál častěji setkávat, při poskytování ošetřovatelské péče, s těmito minoritami, pro které může mít tradiční čínská medicína velký význam v době zdraví i nemoci. Nová koncepce českého ošetřovatelství je nastíněná tak, aby každému člověku, ať už jakékoli rasy, byla poskytnuta taková péče, která bude uspokojovat jeho bio{--}psycho{--}sociálně-religiózní potřeby. Je potřeba, aby ošetřující personál měl základní znalosti o tradiční čínské medicíně, a tím by mohl lépe uspokojovat potřeby těchto klientů/pacientů. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaké zdravotní problémy léčí, pomocí tradiční čínské medicíny, příslušníci čínské a vietnamské menšiny a jaké léčebné metody nejčastěji používají. Empirická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor, který probíhal u vybraných respondentů čínské a vietnamské národnosti, žijících na území České republiky. Na základě rozhovorů u jednotlivých minorit, byly posléze vytvořeny kazuistiky. Ty tvořily výzkumný podklad pro sestavení kategorizačních tabulek a grafů, kde jsou sumarizovány nejdůležitější výsledky výzkumu. Mezi hlavní výsledky výzkumu patří zjištěné zdravotní problémy, které příslušníci obou menšin léčí pomocí TČM. Dále jaké jsou nejpoužívanější léčebné metody u obou menšin a zda si přejí používat TČM i během hospitalizace v nemocnici. Na základě výsledků výzkumu byl zpracován informační materiál, který může sloužit jak ošetřujícímu personálu ve zdravotnických zařízeních, tak i ostatní odborné veřejnosti jako stručný přehled o tradiční čínské medicíně a jejím využíváním příslušníky čínské a vietnamské minority.
|
|
|
Zmapování indikátorů kvality ošetřovatelské péče v českobudějovické nemocnici
PAPOUŠKOVÁ, Petra
Kvalitní ošetřovatelská péče je v dnešní době základním cílem současného ošetřovatelství. Proto je nutné zavádět ve zdravotnických zařízeních program kontinuálního zvyšování kvality, jehož součástí je sledování indikátorů kvality poskytované péče. V rámci praktické části jsme si stanovili tři cíle. Prvním z nich je, definovat sledované indikátory kvality ošetřovatelské péče v Nemocnici České Budějovice, a.s. Druhým cílem je, vyhodnotit vybrané indikátory kvality ošetřovatelské péče v českobudějovické nemocnici. Třetím cílem je, zjistit informovanost sester o indikátorech kvality ošetřovatelské péče v českobudějovické nemocnici. Na základě těchto cílů jsme vytvořili šest hypotéz. První hypotéza je, Nemocnice České Budějovice, a. s. sleduje minimálně 15 indikátorů kvality ošetřovatelské péče ve sledovaném období. Druhá hypotéza je, Českobudějovická nemocnice realizuje minimálně čtyři audity ošetřovatelské péče ročně. Třetí hypotéza je, sestry českobudějovické nemocnice jsou spokojeny s pracovními podmínkami. Čtvrtá hypotéza je, klienti českobudějovické nemocnice jsou spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Pátá hypotéza je, sestry znají minimálně čtyři indikátory kvality ošetřovatelské péče, které jsou sledovány na jejich oddělení. Šestá hypotéza je, prevalence dekubitů v českobudějovické nemocnici klesá. Výzkum proběhl za spolupráce hlavní sestry Nemocnice České Budějovice, a.s., jednu z forem výzkumu byl i ošetřovatelský audit, dále byla použita metoda sběru dat pomocí dotazníků. Výzkumný soubor tvořili sestry a klienti českobudějovické nemocnice. Během výzkumu jsme stanovené cíle splnili a první, čtvrtá a pátá hypotéza se nám potvrdila a druhá, třetí, a šestá hypotéza se nám nepotvrdila. Výsledky výzkumu byly nabídnuty managementu nemocnice jako zdroj dat, týkající se kvality ošetřovatelské péče. Tato práce by měla také poskytnout informace sestrám o tom, že monitorování a vyhodnocování kvality ošetřovatelské péče prostřednictvím konkrétních indikátorů, je v dnešní době nutnost a nevyhnutelný fakt a že cílem není individuální disciplinární postih jednotlivých sester, ale jde o nalezení systémových chyb, o jejich zajištění a nápravu.
|
|
|
Kvalita života u osob s lupénkou
MARKOVÁ, Iva
Lupénka není onemocněním moderní doby. V dnešní době postihuje 3-7 % obyvatelstva celého světa. V diplomové práci se věnuji problematice kvality života takto nemocných. Předpokládáme, že kvalita života je ovlivňuje klienta v holistickém pojetí. Onemocnění zasahuje do osobního, pracovního i společenského života. d Lupénka tedy není jen nemocí, ale i každodenním problémem či handicapem pro toho, kdo jí onemocní.Cílem mé práce bylo zjistit, jak lupénka ovlivňuje život jedince z ošetřovatelského hlediska a jak může sestra svými intervencemi pomoci ve wellbeing tohoto člověka. Dále pak jak by mohl ošetřovatelský model Dorothy Johnsonové pomoci v pochopení problematiky takto nemocných. Pro výzkum byly vytvořeny dva dotazníky, z nichž první byl zaměřen na kvalitu života formou standardizovaného dotazníku a druhý byl vytvořen na základě analýzy modelu Dorothy Johnsonové. Dotazníky byly rozdány osobám s onemocněním v Jihočeském a Středočeském kraji. Respondenti měli po vyplnění obou dotazníků označit, který je citlivější k problémům vyplývajících z onemocnění. Výsledky dotazníkového šetření jsou graficky znázorněny a následně jsou rozpracovány v kapitole diskuse.Závěrem bych chtěla říci, že hypotézy byly potvrzeny. Lupénka ovlivňuje život v holistickém pojetí, sestra v rámci svých ošetřovatelských intervencí může významně ovlivnit wellbeing klienta s tímto onemocněním a ošetřovatelský model D. Johnsonové je efektivní pomůckou pro poskytování ošetřovatelskou péče nemocným s lupénkou.
|
|
|
Management rizik ošetřovatelské péče
HANZLOVÁ, Eliška
Cílem naší práce bylo zmapovat proces identifikace, hodnocení a provádění činností k prevenci nebo k řízení ošetřovatelských bezpečnostních rizik v organizacích poskytujících akutní lůžkovou péči na území České republiky z pohledu vrcholného managementu ošetřovatelství. Naše práce se ubírala směrem kvantitativního výzkumu. Pro sběr dat jsme využily nestandardizovaný dotazník, vytvořený pouze pro účely této práce. Dotazník byl distribuován vrcholným představitelům ošetřovatelského managementu (hlavní sestry/náměstek pro ošetřovatelskou péči) výše specifikovaných zdravotnických zařízení. Výzkum jsme realizovaly v období od února do dubna 2008 a pro vyhodnocení výsledků jsme využily 110 dotazníků. Pro účely naší práce jsme si stanovily šest hypotéz. Hypotéza číslo 1, že nemocnice vytvářejí podmínky pro rozvoj bezpečné organizační kultury, se nám potvrdila. Jako velmi důležité v budoucnu více hovořit o tomto tématu, odnaučit se strachu z trestu za přiznání chyby a přijmout fakt, že chyby děláme všichni, proto musíme minimalizovat jejich výskyt i následky a hlavně se z nich učit. Hypotéza číslo 2 uvádějící, že nemocnice sledují rizikové faktory pro vznik mimořádných událostí, se nám také potvrdila. Negativním zjištěním bylo potvrzení třetí hypotézy říkající, že nemocnice odhalují konkrétní rizika ošetřovatelské péče až v návaznosti na realizaci následků rizika. Odhalení malého využívání proaktivní strategie nás vedlo k podrobnějšímu popisu metody FMEA. Hypotéza číslo 4, že nemocnice mají vytvořený postup pro případ vzniku mimořádné událostí, a hypotéza číslo 5, že ošetřovatelský personál povinně sleduje a hlásí minimálně 3 druhy mimořádných událostí, vyskytujících se v souvislosti s poskytováním ošetřovatelské péče, se nám také potvrdily. Hypotéza, číslo 6, která prezentovala, že nemocnice nezapojují pacienty/klienty do prevence pochybení zdravotnických pracovníků, byla výsledky také potvrzena, ale milým zjištěním bylo, že 47,3 % respondentů uvádělo, že se u nich tato možnost využívá. Naším návrhem je zapojit prevenci pochybení do ošetřovatelského procesu, ať již prostřednictvím konkrétních ošetřovatelských diagnóz, nebo plošnou edukací pacientů/klientů. Jako návrh možného obsahu edukace jsme přeložily a upravily dokument SPEAK UP do české verze s názvem 7P.
|
|
|
Dodržování Charty práv dětských pacientů v nemocnici
ROKOSOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se týká dodržování Charty práv dětí v nemocnici Pelhřimov, zpracovává tedy téma týkající se problematiky hospitalizovaného dítěte, jeho tělesných, psychických a sociálních potřeb a jejich dodržování jak z pohledu dítěte samotného, tak i jeho rodičů.Teoretická část bakalářské práce se věnuje jednotlivým bodům Charty práv dětí v nemocnici, zmiňuje historii práv dětí vůbec a základní informace o dětském oddělení Nemocnice Pelhřimov. V praktické části jsme si stanovili tři cíle: zjistit, v jakém rozsahu jsou doprovázející osoby dítěte seznámeny s Chartou práv dětí v nemocnici, zda je na všech stanicích dětského oddělení Nemocnice Pelhřimov zřetelně vyvěšena a zda jsou zde tato práva dodržována.Na základě těchto cílů jsme vytvořili pět hypotéz. Doprovázející osoby hospitalizovaných dětí jsou při přijetí do nemocnice seznámeny s Chartou práv dětí v nemocnici. O seznámení doprovázejících osob s Chartou práv dětských pacientů v nemocnici je učiněn záznam v ošetřovatelské dokumentaci. Na všech stanicích dětského oddělení pelhřimovské nemocnice je Charta zřetelně vyvěšena. Dle doprovázejících osob je Charta práv hospitalizovaných dětí naplňována ve všech bodech. Dle sester je Charta práv hospitalizovaných dětí naplňována ve všech bodech. Zvolili jsme kvantitativní metodu výzkumu, formou dotazováním a technikou sběru dat byl dotazník. Během výzkumu byly stanovené cíle splněny. Hypotézy se potvrdily. Výsledky bakalářské práce budou dány k dispozici vedení nemocnice Pelhřimov k využití při akreditačním řízení.
|
|
|
Role sestry edukátorky na infekčním oddělení
PŘITASILOVÁ, Vladimíra
Jedna z velmi důležitých kompetencí sester je edukační činnost. Tento výzkum se zabývá edukační činností sester na infekčním oddělení. Jak sestry edukační činnost vykonávají, jakými způsoby se tato činnost provádí a jaké problémy brání sestrám ve výkonu edukační činnosti. Zároveň zkoumá informovanost klientů a jejich názory na informace předávané sestrami. Cílem práce bylo zjistit realizaci edukačního procesu na infekčním oddělení. Zjistit informovanost klientů o péči o své zdraví na infekčním oddělením. Zjistit připravenost sestry k výkonu edukační činnosti. Pro naplnění tohoto cíle a potvrzení hypotéz byl využit kvantitativní výzkum pomocí metody dotazníkového šetření. Byly sestaveny dva dotazníky: první pro příjemce edukační činnosti {--} pacienty/klienty a druhý pro poskytovatele edukační činnosti {--} sestry. Tohoto dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 177 respondentů, z toho 96 pacientů/klientů a 81 sester. Data byla zpracována popisnou statistikou pomocí grafů. Výzkumné šetření probíhalo v pěti nemocnicích. Byly vysloveny tři hypotézy. Sestry na infekčním oddělení realizují edukační činnost. Klienti infekčního oddělení jsou informováni o péči o své zdraví. Všeobecná sestra infekčního oddělení má dovednosti k výkonu edukační role. Všechny tři hypotézy byly realizací a analýzou výzkumného šetření potvrzeny. Z analýzy dat vyplývá důležitost edukační činnosti sester. Pozitivním zjištěním je poznání, že sestry infekčního oddělení realizují edukační proces, cítí potřebu dále se vzdělávat v oblasti edukace a komunikace, mají zájem uplatňovat svoje kompetence i ve specifických oblastech práce s HIV pozitivními klienty a s klienty s chronickými infekčními hepatitidami. Z výzkumu je patrné, že cílů, které byly stanoveny, bylo dosaženo. Problematice je nutné se nadále věnovat, neboť v edukačním procesu se vyskytly problémy, které brání sestrám v provádění edukační činnosti. Jedná se o nedostatečné prostorové, časové a materiální podmínky, které lze navrženými organizačními a personálními opatřeními řešit.
|
host ::
RSS.