|
|
Stanovení antibiotické resistence u střevních bakterií selat krmených ZnO a nanočásticemi zinku
Janošťáková, Barbora
Tato diplomová práce je zaměřena na stanovení antibiotické rezistence u střevních bakterií selat krmených oxidem zinečnatým (ZnO) a nanočásticemi zinku. V rámci teoretické části byla vypracována ucelená literární rešerše vzniku a šíření antibiotické rezistence, jejího ekologického dopadu a možných řešení potlačení vzniku a šíření. Praktická část práce sloužila k ověření účinnosti nanočástic zinku při terapeutickém využití. Nanočástice zinku představují nástupce dosud používaného oxidu zinečnatého, který má být zcela omezen pro svou ekologickou zátěž. Experiment byl prováděn na izolátech bakterie Escherichia coli získaných ze stolice od 100 odstavených selat. Tato selata byla rozdělena náhodně do skupin po deseti a krmena upravenou krmnou směsí. Kontrolní skupina dostávala krmnou dávku bez příměsi, zatímco krmná dávka pro každou ze zbylých skupin obsahovala vždy pouze jednu z forem zinku: ZnO, nanočástice ZnA či nanočástice ZnC v rozdílných koncentracích (500, 1000 a 2000 mg/kg krmné směsi). Selata byla krmena příslušnou směsí 10 dnů, poté bylo provedeno vyšetření antibiotické rezistence jejich střevní mikroflóry a posouzen vliv testovaných příměsí. Nanočástice ZnC se v tomto ohledu ukázaly jako přijatelná alternativa ZnO, neboť snižovaly rezistenci vůči většině posuzovaných antibiotických látek. Jako nejvýhodnější varianta se u ZnC jevila koncentrace 1000 mg/kg krmné směsi.
|
|
|
Výskyt antibiotické rezistence u bakteriálních kmenů izolovaných z výkalů selat po odstavu
Plevák, Petr
Největší ekonomické ztráty chovatelům způsobují u odstavených selat bakteriální infekční onemocnění. Nasazením antimikrobiálních látek se daří infekce potlačit a v nižší koncentraci působí některé antimikrobiální látky také jako stimulátory růstu, čehož bylo, a v některých zemích stále je, využíváno. Se zvýšeným výskytem rezistentních bakteriálních kmenů, a to i v humánní medicíně, se začalo používání antibiotik v Evropské unii kontrolovat a omezovat. Podobné antimikrobiální účinky poskytuje oxid zinečnatý, který je v prevenci používán místo zakázaných antibiotik. Avšak vysoké koncentrace zinku se dostávají do životního prostředí spolu s kejdou a kontaminují půdy. V současnosti dochází k vývoji nových forem nanočástic zinku, které mohou být účinné i v daleko nižších koncentracích. Do této práce byly zahrnuty 3 pokusné skupiny odstavených selat. První skupina byla kontrolní (bez přídavku zinku), druhé byl do krmné směsi přidáván oxid zinečnatý a třetí skupině zinek ve formě nanočástic po dobu 10 dnů. Tyto skupiny byly dále rozděleny podle koncentrace podávaného zinku (500, 1000 a 2000 mg.kg-1). Každá ze skupin se skládala z počtu 10 selat. Vzorky výkalů byly sbírány 0., 5., 10. a 20. den experimentu. Z těchto vzorků bylo izolováno a identifikováno 224 kmenů E. coli jako potenciálních původců koliformních infekcí. Pomocí diskové difúzní metody byla stanovena citlivost/rezistence vůči často používaným antibiotikům v českých chovech a významným antibiotikům humánní medicíny. Jako nejúčinnější antibiotika byla vyhodnocena ciprofloxacin, ceftazidim, imipenem, cefotaxim a kolistin. Nejvíce rezistentních kmenů bylo zaznamenáno vůči chlortetracyklinu, ampicilinu a amoxicilinu. Vyšetřením na produkci širokospektrých β-laktamáz byly kombinací ceftazidimu s kyselinou klavulanovou vyhodnoceny 2 izoláty jako producenti a kombinací cefotaximu s kyselinou klavulanovou bylo vyhodnoceno 5 izolátů jako producentů širokospektrých β-laktamáz. Srovnáním výsledků výskytu rezistentních kmenů u pokusných skupin selat nebyla prokázána indukce antimikrobiální rezistence v souvislosti s dietním podáváním nanočástic zinku do krmné směsi.
|
host ::
RSS.