Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv kompetice na růst výmladků dubu zimního na výzkumné ploše Hády
Duda, Jan
Tato diplomová práce se zabývá vlivem kompetice na růst pařezových výmladků u dubu zimního (Quercus petraea agg.). Analyzuje rozměry a přírůst výmladků po dobu 5 vegetačních sezón. Zkoumá vliv kompetice na výškový i tloušťkový přírůst výmladků na plochách v převodu na les nízký a střední. Měření byla realizována na území ŠLP Křtiny, konkrétně na výzkumné ploše Hády. Bylo zjištěno, že s přibývajícími roky postupně klesá počet výmladků na pařezu. Bylo prokázáno, že v sekci bez výstavků výmladky přirůstají lépe, a dosahují vyšších rozměrů než v sekci s výstavky. Vliv kompetice výmladků byl potvrzen na výškový i tloušťkový přírůst za celé období vývoje.
Differences in photosynthesis and plant water status between coppice and high forest
Matoušková, Marie
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním fotosyntézy a vodního provozu vysokého a nízkého lesa. Během vegetační sezóny roku 2016 byly zkoumány tři rozdílné hospodářské způsoby dubu zimního (Quercus petraea (Matt.) Liebl.): vysoký les ve dvou růstových stupních: semenáčky v náletu a porost ve stádiu kmenoviny, nízký les a střední les. Na úrovni listu byla studována transpirace, fotosyntéza a její reakce na různé intenzity světla a rozdílnou koncentraci CO2 a vodní potenciál. Všechny tyto fyziologické parametry byly dány do souvislostí s počasím a různými úrovněmi stresu suchem. Za nelimitujícího obsahu vody v půdě nebyly významné rozdíly mezi jednotlivými variantami experimentu. Avšak nízký les lépe odolával stresu suchem než les vysoký. Za mírného vodního stresu měly výmladky daleko vyšší rychlost fotosyntézy (2.49 umol m-2 s-1) než semenáčky (0.86 umol m-2 s-1). Nízký les prokázal také vyšší stomatální vodivost a kvantový výtěžek fotosyntézy než vysoký les, což mu také umožnilo vyšší rychlost fotosyntézy. Nejnižší hodnota vodního potenciálu před rozbřeskem byla naměřena u vysokého lesa (-3.27 MPa), zatímco nejvyšší byla v nízkém lese (-2.01 MPa), což indikuje lepší přístup k vodě a nižší evapotranspiraci zapříčiněnou pravděpodobně celkově nižší aerodynamickou vodivostí nízkého lesa. Reakce fotosyntézy na změny koncentrací CO2 odhalila vyšší rychlost karboxylace u vysokého lesa než u nízkého lesa, nicméně jejich nízká stomatální vodivost byla důvodem k celkově nižší rychlosti fotosyntézy, než tomu bylo u nízkého lesa. Schopnost nízkého lesa odolávat suchu jej předurčuje jako možnou alternativu lesního hospodaření na vysychavých lokalitách v procesu globálních klimatických změn.
Rekreační funkce nízkého lesa
Bros, Peter
Cieľom predkladanej bakalárskej práce je vyhodnotenie rekreačnej a zdravotne-hygienickej funkcie v nízkom lese. K vyhodnoteniu jednotlivých funkcií bola použitá metóda podľa Vyskota (2003). Ďalším cieľom je zhodnotenie názoru laickej verejnosti na takýto tvar lesa. Práca pozostáva z troch základných častí. Teoretická časť sa zameriava na definovanie nízkeho lesa s popisom jeho hlavných rysov a rozdielov voči lesu vysokému. Táto časť je tak isto zameraná na rozdiely v lesníckom hospodárení medzi nízkym a vysokým lesom. Druhá časť je metodická, kde je popísaný postup zberu a vyhodnotenia dát a tiež postupu pri hodnotení reálneho potenciálu lesa. Praktická časť sa zameriava na vyhodnotenie výskumu získaného v teréne a na vyhodnotenie výpočtu reálneho potenciálu funkcie rekreačnej a zdravotne-hygienickej.
Hodnocení pařezové výmladnosti v městských lesích Moravský Krumlov
Kuličková, Barbora
Práce se zabývá hodnocením pařezové výmladnosti na výzkumných plochách určených k převodu na střední les v Městských lesích Moravský Krumlov. Plochy byly založeny v roce 2008. Jedná se převážně o popis vývoje etáže nízkého lesa během několika let měření a porovnání ze strany věku, souboru lesních typů a intenzity zásahu. Důležitým atributem je výška výmladků a především výškové přírůsty během několika let měření. Značné škody na výmladcích byly způsobeny poměrně vysokým tlakem zvěře. Bylo zjištěno, že růst výmladků dubu zimního (Quercus petraea) má stoprocentní úspěšnost pařezové výmladnosti na souboru lesních typů 2S (svěží buková doubrava). Výmladky však obrážely i na jiných stanovištích (souborech lesních typů), ale kvůli spolupůsobení již zmíněných faktorů byla úspěšnost nižší. Dále byl hodnocen výškový přírůst výmladků podle různých variant (oplocenka, vývojová fáze, věk, soubor lesních typů, intenzita zásahu a počet výstavků na hektar). V první části se zjišťovalo, jestli mezi jednotlivými úrovněmi variant existují statisticky významné rozdíly z hlediska sledovaných parametrů (výška, přírůst výšky výmladků). V druhé části se hledaly ty úrovně variant, které vedly k vyššímu výškovému přírůstu výmladků. Dospělo se k výsledku, že ani jedna ze zvolených úrovní nevede k tvorbě maximálního výškového přírůstu výmladků. Výsledky mohou sloužit jako podklad pro pěstování a obnovu spodní výmladkové etáže porostů v převodu na les střední.
Hodnocení pařezové výmladnosti dubu zimního na ŠLP ML Křtiny
Kulhánek, Martin
Cílem diplomové práce bylo charakterizovat stav pařezin na výzkumných plochách Ušákov a Hradisko. Popsat znovuobrážení dubu zimního (Quercus petraea) a habru obecného (Carpinus betulus) na dílčích plochách s provedeným těžebním zásahem. Zjistit, zda by bylo v rámci podmínek ČR teoreticky možné obhospodařovat dubové a habrové pařeziny výběrným hospodářským způsobem. Zhodnotit vliv provedeného těžebního zásahu na tloušťkový a výškový přírůst a stanovit základní zásady výchovy pařezin. V rámci zpracování práce byl charakterizován stav na obou výzkumných plochách. Byla zjištěna vysoká pravděpodobnost vzniku znovuobrážení a vyjádřena její závislost na těžbě a parametrech polykormonu. Z výsledků vyplývá, že použití výběrného hospodářského způsobu v dubové a habrové pařezině v podmínkách ČR je možné. Provedené těžební zásahy měly statisticky prokazatelný vliv na tloušťkové přírůsty dubu i habru. Ze zjištěných přírůstů biomasy byl vytvořen model, podle kterého je možné postupovat při výběrném hospodaření v pařezině (stanovení doby návratné).
Formy a možnosti rekreačního využití příměstských lesů
Ježková, Petra
Tato práce prostřednictvím literárního přehledu shrnuje problematiku příměstských lesů, rekreace, trvale udržitelného rozvoje a hospodářských tvarů lesa. Modelové území je charakterizováno z hlediska přírodních, kulturních a krajinářských charakteristik krajiny. Popsány jsou hlavní problémy, spojené s využíváním příměstského lesa v modelovém území, nastíněna je zde také kauza mezi rekreanty a vlastníkem lesa, která se týká převodu lesa na nízký. Na základě popsaných problémů je vypracováno doporučení na zlepšení stávajícího stavu a péče o území a vypracován návrh rekreačního využití příměstského lesa, který si klade za cíl zlepšení rekreačního využití prostředí.
Vliv kompetice na růst výmladků dubu zimního na výzkumné ploše Hády
Duda, Jan
Tato diplomová práce se zabývá vlivem kompetice na růst pařezových výmladků u dubu zimního (Quercus petraea agg.). Analyzuje rozměry a přírůst výmladků po dobu 5 vegetačních sezón. Zkoumá vliv kompetice na výškový i tloušťkový přírůst výmladků na plochách v převodu na les nízký a střední. Měření byla realizována na území ŠLP Křtiny, konkrétně na výzkumné ploše Hády. Bylo zjištěno, že s přibývajícími roky postupně klesá počet výmladků na pařezu. Bylo prokázáno, že v sekci bez výstavků výmladky přirůstají lépe, a dosahují vyšších rozměrů než v sekci s výstavky. Vliv kompetice výmladků byl potvrzen na výškový i tloušťkový přírůst za celé období vývoje.
Produkce pravé a nepravé kmenoviny
Paško, Martin
Diplomová práce se snaží zjistit, zda existuje statisticky průkazný rozdíl v objemové produkci pravé a nepravé dubové kmenoviny v závislosti na věku a stanovišti. Dále pomocí růstových a přírůstových funkcí zjistit kulminace objemového přírůstu v závislosti na věkových stupních a tloušťkových třídách. Práce byla prováděna na úseku Hády (polesí Bílovice nad Svitavou) na ŠLP Masarykův les Křtiny. V porostních skupinách byly měřeny reprezentativně vybrané stromy, u nichž byla zjišťována tloušťka a výška. Poté byly zjišťovány statisticky průkazné rozdíly a sestavovaly se růstové a přírůstové funkce. S pomocí těchto výsledků byl navržen způsob obnovy těchto porostů. Bylo zjištěno, že až na výjimky nebyl prokázán rozdíl v objemové produkci mezi pravou a nepravou kmenovinou. Se získanými kulminacemi přírůstových funkcí byl navržen způsob obnovy, směřující k převodu na střední les.
Výmladnost a produkce biomasy dubu zimního (Quercus petraea agg.) na výzkumné ploše Soběšice
Wolf, Patrik
Tato práce se zabývá studiem výmladnosti dubu zimního na území experimentální plochy Soběšice, která vznikla v rámci projektu TARMAG. Výmladnost byla sledována ve dvou letech, v roce 2011 a 2012, tedy hned po prvním vegetačním období po uskutečněném těžebním zásahu na ploše. K hodnocení výmladnosti byla použita data získaná měřením výšek a tlouštěk výmladků, dále průměrů pařezů a počtu výmladků. Vyhodnocená data byla statisticky zpracována pomocí programu Microsoft Office Excel. V rámci práce byly z výzkumné plochy též odebrány všechny výmladky z vybraných pařezů ke stanovení produkce biomasy. Bylo zjištěno, že v prvních letech růstu nemá na výmladnou schopnost výraznější vliv průměr pařezu ani intenzita těžebního zásahu. Dále bylo zjištěno, že celková biomasa pařezu se dá s jistou přesností určit pomocí charakteristik vybraného počtu výmladků.
Vliv struktury temperátního lesa na jeho dynamiku
Mucha, Martin
Martin Mucha: Vliv struktury temperátního lesa na jeho dynamiku. Cílem této diplomové práce je vyhodnotit vliv rozdílných struktur nízkého lesa, mikroreliéfu a obsahu živin v půdě na jeho dynamiku. Nejdříve byla nastudována odborná literatura o problematice hospodářského tvaru lesa nízkého. V praktické části byly nasbírány vývrty ze zkusných ploch umístěných v lesních porostech, které jsou v majetku Istanbulské univerzity na předměstí Istanbulu. U vývrtů, byly měřeny tloušťkové přírůsty a dále bylo zjišťováno zdali struktura a další vybrané faktory mají statisticky významný vliv na dynamiku pařezin. Stromy rostoucí na vrcholové plošině (rovině) mají statisticky vyšší průměrný přírůst než stromy na svazích s jižní či severní expozicí. Bylo zjištěno, že rozdíl ve struktuře má statistický významný vliv na průměrný přírůst dubu. Obsah živin v půdě také neměl statisticky významný vliv na průměrné přírůsty.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.