|
|
Vodní ptáci a rušení člověkem
Klaudisová, Lucie ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Pohyb lidí v přírodě se v posledních desetiletích značně změnil. Člověk se vyskytuje na místech, kde se dříve nevyskytoval a dělá věci, které dřív dělat nemohl. Jedná se například o prudký rozmach ekoturistiky a různých druhů sportů od vodních až po sportovní lov, či zintenzivnění dopravy. Vodní ptáci jsou pro svou velikost a způsob života snadným terčem hledáčků triedrů a fotoaparátů. Jak však tyto činnosti na tuto skupinu působí, není v oblasti zájmu zmíněných lidí. Osvětou, vzděláváním a zaváděním různých ochranných či omezujících opatření je často jedinou možností, jak ptáky před negativními vlivy lidí uchránit. V současnosti probíhá mnoho výzkumů zaměřených na dopady jednotlivých typů lidského rušení. Vznikají v nich i případná doporučení, jak vliv těchto činností omezit. V této práci uvádím jednotlivé příklady typů rušení a jeho působení na vodní ptáky a zároveň jeho vliv na zvířata při periodických činnostech.
|
|
|
Vliv pelichání na ekonomiku chovu slepic
AMEROVÁ, Veronika
Chov drůbeže je velmi významnou oblastí zemědělské výroby. Jeho význam roste i v souvislosti globálního trhu s těmito produkty. Velice důležitou složkou je rovněž produkce vajec. Po období neustálého růstu výroby v průběhu 80 a 90 let 20. století nastává stagnace a pokles výroby vajec. Dovozy konzumních vajec za dumpingové ceny a nesrovnatelně horší podmínky podnikání v rámci evropského trhu vážně ohrožují budoucnost producentů vajec v tuzemsku. Cílem každého chovatele slepic pro produkci vajec je maximální úspora nákladů. Významným nástrojem k dosažení tohoto cíle je i využití nosnic po co nejdelší dobu, tedy po přepelichání ještě ve druhém snáškovém cyklu. Tento způsob přináší hlavně úsporu nákladů na pořízení kuřic. I když je snáška ve druhém cyklu nižší, snesená vejce jsou průkazně větší a těžší. Jakékoliv zlepšení v kterékoliv fázi výroby vajec, které přinese snížení vlastních nákladů výroby vajec je žádoucí. Byl proveden pokus, kde je porovnávána nákladovost výroby vajec u nosnic za použití přepelichání s nákladovostí výroby vajec u chovu nosnic klasickým způsobem, abychom mohli vyhodnotit ekonomický přínos řízeného přepelichání nosnic. Pro ověřování byly použity kuřice ISA Brown. Cílem bylo ověřit vliv přepelichání slepic a jejich užitkovost v druhém snáškovém cyklu. Zaměřila jsem se na ekonomické výsledky výroby vajec tj. průměrnou užitkovost, nákladovost a realizační ceny vajec. Z dosažených výsledků můžeme vyvodit následující závěr. Řízené přepelichání nosnic je bezesporu významným ekonomicky přínosným nástrojem ke snižování výrobních nákladů vajec. Oproti normálnímu snáškovému cyklu byl během tříletého období dosažen u přepelichání zisk o 617 414 Kč vyšší. Tohoto zisku bylo dosaženo především snížením nákladů na zástav kuřic, který proběhl pouze dvakrát za tříleté období a snížením nákladů za krmivo a čištění haly s dezinfekcí.
|
|
|
Nese zbarvení srsti evoluční informaci?
VOLDŘICHOVÁ, Marie
Tato práce se zabývala otázkou, zda a do jaké míry srst nese fylogenetickou výpovědní hodnotu,a to pomocí srovnáním zbarvení, línání a srstních vírů v čeledi Cervidae s poměrně robustní fylogenezí této skupiny, založenou na morfologických, etologických a molekulárních datech.Jako výsledek jsem byla schopná určit pravděpodobnou evoluční historii některých vybraných znaků srsti, její ancestrální stav a synapomorfie v rámci jednotlivých fylogenetických linií.
|
|
|
SEZÓNNÍ ZMĚNY V KVALITĚ SRSTI KONÍ
KUBARTOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjištění změn v délce, tloušťce a hustotě srsti koní vzhledem k sezóně roku, způsobu ustájení, pohlaví a věku. Porovnání letní a zimní srsti na pěti částech těla.Vzorky byly odebírány po dobu 24 měsíců od 44 koní v intervalu 2 měsíců. Každý vzorek obsahoval 100 chlupů od jednoho koně. Vzorky byly odebírány z krku. Pro posouzení letní a zimní srsti z pěti částí těla, byly vzorky získány z krku, lopatky, břicha, hřbetu a kyčelního kloubu. Délka chlupů byla zjištěna posuvným měřidlem, tloušťka chlupů byla zjištěna na přístroji Lanametr při zvětšení 500x. Hustota srsti byla určena počtem chlupů na 1cm2.
|
|
|
Porovnání postembryonálního vývoje původních a nepůvodních druhů raků
KANTA, Jan
Diplomová práce sledovala růstové ukazatele jednotlivých stádií našich původních druhů raků (Astacus astacus, Austropotamobius torrentium, Astacus leptodactylus) a na našem území nepůvodních druhů (Pacifastacus leniusculus, Orconectes limosus) v laboratorních podmínkách. Dílčím cílem bylo zachytit období líhnutí těchto pěti druhů, období jednotlivých svlékání, jejich frekvenci a přírůstek po jednotlivých svlékáních v průběhu první vegetační sezóny při užití dvou různých teplot odchovu (15{$\rm^o$}C a 21{$\rm^o$}C).
|
host ::
RSS.