|
|
Ověření existence zlomu "Čirá - Kopanina" pomocí morfostrukturní analýzy a geofyzikálních metod
Findžová, Leona ; Tábořík, Petr (vedoucí práce) ; Kašing, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá ověřením existence zlomu Čirá-Kopanina pomocí morfostrukturní analýzy a geofyzikálních metod. Práce se při ověřování zlomové zóny opírala o analýzy digitálního modelu reliéfu, parametrů říční sítě a vybraných prvků reliéfu, které s velkou pravděpodobností indikují tektonickou aktivitu. Na základě těchto analýz byla provedena identifikace zlomu a jeho následné ověření geofyzikálními metodami. Hledaná tektonická linie prochází obcí Čirá v okrsku Jindřichovická vrchovina (celek Krušné hory), pokračuje východně od obce Kopanina a směřuje na jih do Chebské pánve podél Libockého potoka. Směr zlomu Čirá-Kopanina byl určen jako přibližně severojižní (348ř - 168ř) a odpovídá tak severojižnímu usměrnění hypocenter západočeských zemětřesení. Zlomová zóna Čirá-Kopanina by tak mohla být potenciální zdrojovou oblastí vzniku zemětřesných rojů na pomezí Chebské pánve a krušnohorského krystalinika. Její aktivitu je však nutné ověřit dalším výzkumem. Klíčová slova zlom, tektonika, digitální model reliéfu, morfostrukturní analýza, geofyzikální průzkum, Jindřichovická vrchovina, Krušné hory
|
|
|
Strukturně-tektonická a morfometrická charakteristika povodí horní Otavy
Burkytová, Šárka ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Stemberk, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá strukturně-geomorfologických charakteristikou a morfometrickou analýzou povodí horní Otavy, které se nachází v pohoří Šumavy. Úvodní část je zaměřená na rešerši odborné literatury, v rámci které je zájmová oblast zhodnocená z hlediska fyzicko- geografických charakteristik. Rešerše se dále zabývá přehledem metod strukturně- geomorfologického výzkumu se zaměřením na morfostrukturní analýzu reliéfu. Strukturně- geomorfologická charakteristika byla provedena pomocí puklinové analýzy vybraných lokalit, na kterých proběhlo měření směru puklinových ploch a jejich sklon. Byla také provedena analýza morfolineamentů a analýza zlomové tektoniky, na základě které byly vymezeny morfostruktury. Jednotlivé morfostruktury byly hodnoceny pomocí metod morfometrické analýzy a porovnány pomocí morfostrukturní syntézy z hlediska vzájemné podobnosti či odlišnosti. Závěrem bylo v zájmovém území nastíněn geomorfologický vývoj. Klíčová slova Morfostrukturní analýza, strukturní měření, Šumava, morfometrie, morfolineamenty
|
|
|
Morfostrukturní analýza Etiopské vysočiny pomocí dálkového průzkumu Země
Kusák, Michal ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Klimeš, Jan (oponent) ; Novotný, Ján (oponent)
- Morfostrukturní analýza Etiopské vysočiny pomocí dálkového průzkumu Země Soubor morfometrických analýz údolních sítí, lineamentů a zlomů získaných z digitálního modelu reliéfu (DEM) umožnil nejen potvrdit většinu závěrů o morfotektonickém vývoji Etiopské vysočiny z dosavad publikovaných výsledků stratigrafických, strukturně-geologických, petrologických, tektonických a geochronologických studií realizovaných v Etiopské vysočině, ale umožnil jejich rozšíření o nové poznatky. Údolní segmenty i lineamenty jsou orientované ve směrech odpovídajících orientaci zlomů a odpovídajících publikovaným konceptům tektonického vývoje území. Nejvíce zastoupené jsou lineární prvky reliéfu odrážející pliocenní změnu tektonického napětí ze směru SV-JZ do SSV-JJZ směru (rotace napěťového pole o ~40ř) související se vznikem a vývojem Hlavního Etiopského Riftu (HER). Nejvýraznější morfologické projevy rozšiřování HER a Afarské deprese jsou dobře patrné na hranici Etiopské vysočiny a HER, kde dominance toků prvního řádu poukazuje na krátké působení napětí v tomto směru a aktivní zpětnou erozi. Paleogenní SZ-JV a ZSZ-VJV směry tektonického napětí tvoří nejstarší části Etiopské vysočiny, tj. nejvyvinutější údolí vysokých řádů (nejnižší hodnoty SOLR) a relikty radiální paleo-údolní sítě. Ta byla před pozdním miocénem...
|
|
|
Vývoj údolí Kladské Bělé
Stemberk, Jakub
Disertační práce se zabývá morfostrukturním vývojem údolní sítě Kladské Bělé (Bialy Lądecke, dále jen BL) v mladším kenozoiku. Pomocí vybraných metod geomorfologického výzkumu (morfostrukturní analýza, geomorfologické mapování), strukturně-geologického výzkumu (paleostresová analýza) a geofyzikálním průzkumem na vybraných lokalitách se snaží odpovědět na otázky vývoje povodí ve vztahu k předpokládané tektonické aktivitě v oblasti, a také k předpokládaných či již známých paleohydrografických změnám. Povodí BL se nachází v oblasti Rychlebských hor / Góry Złote (severní a východní část povodí), Králického Sněžníku (jižní část) a pohoří Krowiarki (západní část) na území Polska. Poblíž studovaného území také prochází zóna okrajového sudetského zlomu, která představuje jednu z nejvýznamnějších tektonických zón ve střední Evropě. Přímo povodím BL pak prochází regionálně důležitý bělský zlom. Výsledky provedených analýz ukazují, že povodí BL prodělalo složitý vývoj zejména díly tektonickým pohybům od miocénu po současnost. Na základě paleostresové analýzy provedené na datovaných vulkanitech v oblasti Lutynia - Lądek Zdrój byly stanoveny parametry paleonapjatostních polí, které ve zkoumaném území způsobovaly pohyby na zlomech v během jednotlivých obdobích. Podobně byly určeny také parametry současného...
|
|
|
Vývoj údolí Kladské Bělé
Stemberk, Jakub ; Štěpančíková, Petra (vedoucí práce) ; Migoň, Piotr (oponent) ; Adamovič, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá morfostrukturním vývojem údolní sítě Kladské Bělé (Bialy Lądecke, dále jen BL) v mladším kenozoiku. Pomocí vybraných metod geomorfologického výzkumu (morfostrukturní analýza, geomorfologické mapování), strukturně-geologického výzkumu (paleostresová analýza) a geofyzikálním průzkumem na vybraných lokalitách se snaží odpovědět na otázky vývoje povodí ve vztahu k předpokládané tektonické aktivitě v oblasti, a také k předpokládaných či již známých paleohydrografických změnám. Povodí BL se nachází v oblasti Rychlebských hor / Góry Złote (severní a východní část povodí), Králického Sněžníku (jižní část) a pohoří Krowiarki (západní část) na území Polska. Poblíž studovaného území také prochází zóna okrajového sudetského zlomu, která představuje jednu z nejvýznamnějších tektonických zón ve střední Evropě. Přímo povodím BL pak prochází regionálně důležitý bělský zlom. Výsledky provedených analýz ukazují, že povodí BL prodělalo složitý vývoj zejména díly tektonickým pohybům od miocénu po současnost. Na základě paleostresové analýzy provedené na datovaných vulkanitech v oblasti Lutynia - Lądek Zdrój byly stanoveny parametry paleonapjatostních polí, které ve zkoumaném území způsobovaly pohyby na zlomech v během jednotlivých obdobích. Podobně byly určeny také parametry současného...
|
|
|
Morfostrukturní analýza Etiopské vysočiny pomocí dálkového průzkumu Země
Kusák, Michal ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Klimeš, Jan (oponent) ; Novotný, Ján (oponent)
- Morfostrukturní analýza Etiopské vysočiny pomocí dálkového průzkumu Země Soubor morfometrických analýz údolních sítí, lineamentů a zlomů získaných z digitálního modelu reliéfu (DEM) umožnil nejen potvrdit většinu závěrů o morfotektonickém vývoji Etiopské vysočiny z dosavad publikovaných výsledků stratigrafických, strukturně-geologických, petrologických, tektonických a geochronologických studií realizovaných v Etiopské vysočině, ale umožnil jejich rozšíření o nové poznatky. Údolní segmenty i lineamenty jsou orientované ve směrech odpovídajících orientaci zlomů a odpovídajících publikovaným konceptům tektonického vývoje území. Nejvíce zastoupené jsou lineární prvky reliéfu odrážející pliocenní změnu tektonického napětí ze směru SV-JZ do SSV-JJZ směru (rotace napěťového pole o ~40ř) související se vznikem a vývojem Hlavního Etiopského Riftu (HER). Nejvýraznější morfologické projevy rozšiřování HER a Afarské deprese jsou dobře patrné na hranici Etiopské vysočiny a HER, kde dominance toků prvního řádu poukazuje na krátké působení napětí v tomto směru a aktivní zpětnou erozi. Paleogenní SZ-JV a ZSZ-VJV směry tektonického napětí tvoří nejstarší části Etiopské vysočiny, tj. nejvyvinutější údolí vysokých řádů (nejnižší hodnoty SOLR) a relikty radiální paleo-údolní sítě. Ta byla před pozdním miocénem...
|
|
|
Morfostrukturní analýza Hřibovské hornatiny
Stemberk, Jakub ; Štěpančíková, Petra (vedoucí práce) ; Roštínský, Pavel (oponent)
Morfostrukturní analýza Hřibovské hornatiny Diplomová práce se zabývá morfostrukturní analýzou Hřibovské hornatiny (podcelek Rychlebských hor). Severovýchodní okraj studovaného území tvoří svah na okrajovém sudetském zlomu, který představuje jednu z nejvýznamnějších tektonických zón ve střední Evropě. Proto byly práce zaměřeny na prostorové rozmístění vybraných geomorfologických tvarů a analýzu parametrů říční sítě, které mohou potenciálně indikovat recentní tektonickou aktivitu v rámci studovaného území. Výsledkem je navržený průběh zlomů výrazných v morfologii. Aktivita zlomů byla posouzena na základě změn intenzity eroze vodních toků projevující se v příčných a podélných profilech. Podle hodnot SL indexu byly vymezeny části studovaného území, které vykazují recentní tektonickou aktivitu. Výstupem diplomové práce je morfostrukturní mapa Hřibovské hornatiny a okolí v měřítku 1 : 25 000. Klíčová slova: Morfostrukturní analýza, aktivní tektonika, říční síť, okrajový sudetský zlom, Hřibovská hornatina.
|
host ::
RSS.