Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Institut trustu v českém právu
Skuhravý, Jan ; Plíva, Stanislav (oponent) ; Oehm, Jaroslav (oponent)
V rámci legislativních prací na návrhu nového českého občanského zákoníku bylo navrženo uvést do českého práva institut trustu, což by se mělo stát do značné míry skrze transplantaci institutu fiducie zakotveného v québeckém Code Civil. Disertační práce po představení základních pojetí trustu známých ve světě popisuje klíčové možnosti jeho komerční aplikace, využívané ve státech, jež trust zakotvily, a analyzuje možnosti, kterými by současné české právo mohlo nahradit funkce trustu bez jeho současného zakotvení. Disertační práce dále prokazuje, že klasické námitky proti možnosti implantovat trust do kontinentálního právního systému, vznášené z pozice kontinentálního práva, jsou ve vztahu k českému právnímu řádu z velké míry neopodstatněné. Práce dále podrobuje návrh českého občanského zákoníku podrobné komparativní analýze. Prokazuje, že právní konstrukce zakotvená v návrhu občanského zákoníku není skutečným trustem, ale pouze kvazi-trustem (trust-like arrangement), neboť postrádá jeden ze základních znaků tohoto institutu, a to převod majetku zakladatelem trustu na jeho správce. Nakonec disertace podrobuje analýze a kritice konkrétní ustanovení návrhu a na základě této analýzy uvádí řadu návrhů de lege ferenda směřujících k možnému vylepšení navrhovaných ustanovení.
Institut trustu v českém právu
Skuhravý, Jan ; Plíva, Stanislav (oponent) ; Oehm, Jaroslav (oponent)
V rámci legislativních prací na návrhu nového českého občanského zákoníku bylo navrženo uvést do českého práva institut trustu, což by se mělo stát do značné míry skrze transplantaci institutu fiducie zakotveného v québeckém Code Civil. Disertační práce po představení základních pojetí trustu známých ve světě popisuje klíčové možnosti jeho komerční aplikace, využívané ve státech, jež trust zakotvily, a analyzuje možnosti, kterými by současné české právo mohlo nahradit funkce trustu bez jeho současného zakotvení. Disertační práce dále prokazuje, že klasické námitky proti možnosti implantovat trust do kontinentálního právního systému, vznášené z pozice kontinentálního práva, jsou ve vztahu k českému právnímu řádu z velké míry neopodstatněné. Práce dále podrobuje návrh českého občanského zákoníku podrobné komparativní analýze. Prokazuje, že právní konstrukce zakotvená v návrhu občanského zákoníku není skutečným trustem, ale pouze kvazi-trustem (trust-like arrangement), neboť postrádá jeden ze základních znaků tohoto institutu, a to převod majetku zakladatelem trustu na jeho správce. Nakonec disertace podrobuje analýze a kritice konkrétní ustanovení návrhu a na základě této analýzy uvádí řadu návrhů de lege ferenda směřujících k možnému vylepšení navrhovaných ustanovení.
Institut trustu v českém právu
Skuhravý, Jan ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Boháček, Martin (oponent) ; Eliáš, Karel (oponent) ; Touška, Mikuláš (oponent)
V rámci legislativních prací na návrhu nového českého občanského zákoníku bylo navrženo uvést do českého práva institut trustu, což by se mělo stát do značné míry skrze transplantaci institutu fiducie zakotveného v québeckém Code Civil. Disertační práce po představení základních pojetí trustu známých ve světě popisuje klíčové možnosti jeho komerční aplikace, využívané ve státech, jež trust zakotvily, a analyzuje možnosti, kterými by současné české právo mohlo nahradit funkce trustu bez jeho současného zakotvení. Disertační práce dále prokazuje, že klasické námitky proti možnosti implantovat trust do kontinentálního právního systému, vznášené z pozice kontinentálního práva, jsou ve vztahu k českému právnímu řádu z velké míry neopodstatněné. Práce dále podrobuje návrh českého občanského zákoníku podrobné komparativní analýze. Prokazuje, že právní konstrukce zakotvená v návrhu občanského zákoníku není skutečným trustem, ale pouze kvazi-trustem (trust-like arrangement), neboť postrádá jeden ze základních znaků tohoto institutu, a to převod majetku zakladatelem trustu na jeho správce. Nakonec disertace podrobuje analýze a kritice konkrétní ustanovení návrhu a na základě této analýzy uvádí řadu návrhů de lege ferenda směřujících k možnému vylepšení navrhovaných ustanovení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.