|
|
Predikce zvukoizolačních vlastností dělicích stavebních konstrukcí a zabezpečení akustické pohody v interiéru budov
Berková, Petra ; Katunský,, Dušan (oponent) ; Tuza,, Karel (oponent) ; Vaňková,, Marie (oponent) ; Vlček, Milan (vedoucí práce)
Předložená disertační práce pojednává o zvukoizolačních vlastnostech dělících stavebních konstrukcí v oblasti nízkofrekvenčního zvuku u kročejové neprůzvučnosti a zabezpečení akustické pohody v interiéru budov. V rámci predikce kročejové neprůzvučnosti je provedena simulace laboratorního měření kročejové neprůzvučnosti. Práce vychází z výskytu častých stížností obyvatel bytových domů na subjektivně nevyhovující kročejovou neprůzvučnost horizontálních dělících konstrukcí, jejichž nášlapná vrstva je tvořena laminem. Přestože tyto konstrukce vyhovují z hlediska kročejové neprůzvučnosti v souladu s požadavky stanovenými v ČSN 73 0532: 2010, obyvatelé si stěžují na subjektivní vnímání zvuků nižších kmitočtů. Výskyt hluku s výrazným charakterem zvuku v oblasti nízkých kmitočtů byl dokázán měřením a vyhodnocením spektrální analýzy hladiny akustického tlaku, způsobené pohybem osob po stropní konstrukci s podlahou. Na toto měření a jeho vyhodnocení prováděné v souladu s měřením a vyhodnocením hluku v mimopracovním prostředí nelze vztáhnout požadavek stanovený Nařízením vlády č. 272/2011 Sb.“ o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací“. Hygienické limity hluku pro chráněný vnitřní prostor staveb se nevztahují na hluky z běžného užívání bytu. V rámci platné legislativy je tento problém v ČR v současné době neřešitelný. Proto jsou v této práci analyzovány způsoby hodnocení kročejové neprůzvučnosti a jsou vysloveny zjištěné závěry. S kročejovou neprůzvučností v nízkofrekvenční oblasti souvisí i navazující část předkládané disertační práce, kdy ve výpočetním programu ANSYS (verze 14.0) je simulováno laboratorní měření kročejové neprůzvučnosti reálné konstrukce. V práci jsou uvedeny výsledky simulace, a to hladiny akustického tlaku v přijímací místnosti do třetinooktávového pásma 630 Hz. Tyto výsledky jsou porovnány s naměřenými hodnotami v modelované laboratoři.
|
|
|
Skrytá vada stropu s podlahou, nebo nedostatek v posuzování kročejové neprůzvučnosti?
Berková, Petra ; Berka, Pavel
Na základě stížností uživatelů bytů byla zjištěna podstatná skutečnost, týkající se převážně stropů s podlahou, u níž je nášlapná vrstva tvořena laminem. Přestože tyto konstrukce vyhovují z hlediska kročejové neprůzvučnosti, obyvatelé si opakovaně stěžují na špatnou akustickou pohodu především v oblasti vnímání pohybu osob po podlaze ve vyšším podlaží. Spektrální analýzou zdroje hluku (pohyb osob po stropní konstrukci s podlahou) bylo zjištěno, že se jedná o zdroj hluku s výraznými složkami v oblasti nízkých kmitočtů (31,5 až 40) Hz, tedy mimo oblast hodnocení kročejové neprůzvučnosti dle platné legislativy.
|
|
|
Predikce zvukoizolačních vlastností dělicích stavebních konstrukcí a zabezpečení akustické pohody v interiéru budov
Berková, Petra ; Katunský,, Dušan (oponent) ; Tuza,, Karel (oponent) ; Vaňková,, Marie (oponent) ; Vlček, Milan (vedoucí práce)
Předložená disertační práce pojednává o zvukoizolačních vlastnostech dělících stavebních konstrukcí v oblasti nízkofrekvenčního zvuku u kročejové neprůzvučnosti a zabezpečení akustické pohody v interiéru budov. V rámci predikce kročejové neprůzvučnosti je provedena simulace laboratorního měření kročejové neprůzvučnosti. Práce vychází z výskytu častých stížností obyvatel bytových domů na subjektivně nevyhovující kročejovou neprůzvučnost horizontálních dělících konstrukcí, jejichž nášlapná vrstva je tvořena laminem. Přestože tyto konstrukce vyhovují z hlediska kročejové neprůzvučnosti v souladu s požadavky stanovenými v ČSN 73 0532: 2010, obyvatelé si stěžují na subjektivní vnímání zvuků nižších kmitočtů. Výskyt hluku s výrazným charakterem zvuku v oblasti nízkých kmitočtů byl dokázán měřením a vyhodnocením spektrální analýzy hladiny akustického tlaku, způsobené pohybem osob po stropní konstrukci s podlahou. Na toto měření a jeho vyhodnocení prováděné v souladu s měřením a vyhodnocením hluku v mimopracovním prostředí nelze vztáhnout požadavek stanovený Nařízením vlády č. 272/2011 Sb.“ o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací“. Hygienické limity hluku pro chráněný vnitřní prostor staveb se nevztahují na hluky z běžného užívání bytu. V rámci platné legislativy je tento problém v ČR v současné době neřešitelný. Proto jsou v této práci analyzovány způsoby hodnocení kročejové neprůzvučnosti a jsou vysloveny zjištěné závěry. S kročejovou neprůzvučností v nízkofrekvenční oblasti souvisí i navazující část předkládané disertační práce, kdy ve výpočetním programu ANSYS (verze 14.0) je simulováno laboratorní měření kročejové neprůzvučnosti reálné konstrukce. V práci jsou uvedeny výsledky simulace, a to hladiny akustického tlaku v přijímací místnosti do třetinooktávového pásma 630 Hz. Tyto výsledky jsou porovnány s naměřenými hodnotami v modelované laboratoři.
|
host ::
RSS.