|
|
Epigeická fauna v požářišti revíru Bzenec (LS Strážnice)
Prágr, Jakub
Cílem práce bylo zjistit aktuální stav epigeické fauny na velkoplošném požářišti (165 ha) v prvním vegetačním období po požáru v lokalitě Bzenec (LS Strážnice). Ke zjištění stavu epigeonu bylo použito zemních pastí umístěných na stanovištích po požáru odlesněných a porostů ponechaných po požáru přirozenému sukcesnímu vývoji v diferencovaném věku a paralelně do porostů nezasažených. Odchyceno bylo 16267 exemplářů 226 druhů převážně epigeické fauny. Dopady požárem a těžbou změněných stanovištních podmínek byly blíže analyzovány pro taxony Carabidae, Araneae, Opiliones a Myriapoda. Mezi požárem ovlivněnými a neovlivněnými stanovišti se projevil rozdíl ve druhovém složení epigeické fauny. Důležitými faktory, které vyvolaly změny ve vývoji a složení fauny po požáru, byly světlostní podmínky, vlhkost a trofické zdroje stanoviště. U druhů Pterostichus quadrifoveolatus (Carabidae) a Xerolycosa nemoralis (Araneae) byla prokázána jejich preference k požárem narušeným lokalitám. Druhy Carabus violaceus (Carabidae) nebo Harpactea rubicunda (Araneae) byly vázány především na stanoviště požárem nezasažená.
|
|
|
Vliv požáru na sekundární sukcesi dřevinného patra na kalamitní holině - LS Jeseník, Lesy ČR, s.p.
Polách, Jan
Lesní požár jako antropogenní škodlivý činitel má poměrně značný vliv na lesní ekosystém a jeho funkce, proto bychom této problematice měli věnovat větší pozornost. V důsledku kůrovcové kalamity a obrovským holinám, které vnikají, mohou být lesní požáry značným rizikovým faktorem lesního hospodářství. Tato diplomová práce se zabývá vlivem lesního požáru na sekundární sukcesi dřevinného patra na kalamitní holině. Výzkum se prováděl na území LS Jeseník konkrétněji v revíru Janov u Krnova. Na zkoumaném území vznikl požár 22. 8. 2018 na ploše 6,75 ha. Na kalamitní holině byla na jaře a na podzim roku 2020 provedena 2 měření. Výzkumné plochy mají několik typů a to: v místě požáru na volné ploše a v oplocení a mimo požár na volné ploše a v oplocení. Plochy byly rozděleny na 25-33 kruhových plošek, u kterých byly vytyčeny středy stanovišť kolíkem. Na kruhových plochách se zjišťovaly druhy dřevin, jejich četnost a průměrná výška. Dále i procento zabuřenění plochy a procento okusu. Naše výsledky ukazují, že nejčastější se vyskytující dřevinou je topol osika (Populus tremula): 7382 ks/ha. Největší počet životaschopných jedinců bylo naměřeno na ploše v místě požáru a v oplocení, tudíž můžeme usoudit, že požár má pozitivní vliv na přirozenou obnovu. Nejméně životaschopných jedinců bylo naopak naměřeno na ploše mimo požár bez oplocení a to 665 ks/ha břízy bělokoré (Betula pendula). Nejvyšší průměrnou výšku mají jedinci dřeviny javor klen (Acer pseudoplatanus) 150 cm, a to na volné ploše mimo požár. Okus jsme pozorovali na 50 % všech jedinců břízy bělokoré a topolu osiky na plochách bez oplocení. Plocha bez oplocení mimo požár byla nejvíce postižená buření, naopak plocha v místě požáru a v oplocení byla buření postižená nejméně.
|
|
|
Sledování sukcese dřevin po požáru s využitím leteckých snímků na lokalitě Havraní skála v NP České Švýcarsko
Krůček, Martin
Tato práce mapuje rozšíření přirozeného zmlazení po požáru v NP České Švýcarsko který proběhl v červnu 2006. Byly použity letecké snímky z let 2009 a 2011. Výsledná přesnost dosažená při klasifikaci přirozeného zmlazení byla 96 % v roce 2009 a 94% v roce 2011. Přirozené zmlazení pokrývalo v roce 2009 14 % plochy zájmového území v roce 2011 to bylo 51 %. Dále bylo provedeno porovnání pokryvnosti přirozeného zmlazení s počty jedinců sčítaných na trvalých výzkumných plochách. Výsledné korelační koeficienty a koeficienty determinace se ukázali jako nízké. Důvodem jsou suché koruny které ovlivňují pokryvnost přirozeným zmlazením zjištěnou pomocí DPZ, vysoká diverzita přirozeného zmlazení a dále také absolutní polohová přesnost leteckých snímků.
|
|
|
Wildfires in Spain and Czech Republic
Rumbo Cabanilles, Adrian Francisco
V posledních dvou desetiletích, začal být kladen větší důraz na lesní požáry ve Středomoří. Cílem této práce je popsat a přiblížit příčiny, palivo a rozšiřování požárů, a také porovnat tyto požáry ve Středomoří a Střední Evropě. Konkrétní země vybrané pro porovnání jsou Španělsko a Česká Republika. Ačkoliv výskyt lesních požárů ve Španělsku je desetkrát větší a oheň spálí stokrát větší oblast, distribuce se poměrně dost podobá České Republice. Na základě této podobnosti, problematika změn klimatu by měla být chápána jako velmi důležitá pro toto téma. Změny rostlinstva a klimatických podmínkách přiblíží Českou Republiku ke klimatu Španělska, čímž se zvýší riziko lesních požárů a úbytku biotopů, zejména kvůli nedostatku možnosti regenerace živočišných druhů organismů České Republiky. Stejně tak Španělsko by mohlo čelit zvýšení výskytu požárů a rizik dezertifikace, které by odlesňování zvýšilo. Proto, užívání nových technologií by mělo být zásadní, abychom dokázali identifikovat požár v úplném začátku.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Firefighter modification of EV-55 aircraft
Petruška, Ondřej ; Vaněk, František (oponent) ; Krmela, Luděk (vedoucí práce)
Aim of the Master’s thesis is modification of twin engine EV-55 aircraft developing by the Evektor Company to a fire-fighting version. Design modification corresponds to the CS-23 Amendment 3 requirements. First a competitiveness study and comparison with current fire-fighting aircrafts is performed. Based on the study suitability of the EV-55 as an aerial fire-fighter is evaluated and requirements on the fire-fighting EV-55 modification are stated from competitiveness point of view. Design of the fire-fighting system based on these facts and CS-23 requirements is performed as well as necessary design adjustment of the fuselage as main part of the thesis. Strength analyses of the system and the fuselage is performed to show compliance with the CS-23. In the end influence of the fire-fighting system on the flight performance and stability is discussed.
|
host ::
RSS.