|
|
Vliv kultivace v půdě na fyzikálně-chemické charakteristiky biouhlu
Hladký, David ; Sovová, Šárka (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem působení půdních činitelů na fyzikálně-chemické charakteristiky biouhlu. Popisuje změnu biouhlu po dlouhodobém kultivačním experimentu i po sekvenčních výluzích, které byly realizovány v kratším časovém měřítku. Teoretická část přibližuje jednotlivé fyzikálně-chemické charakteristiky, strukturu, možnosti aplikace a optimální metody charakterizace biouhlu. V práci se dozvíme proč je biouhel nazýván půdním kondicionérem, nikoliv hnojivem. Experimentální část se zabývá studiem změn fyzikálně-chemických charakteristik biouhlu po kultivačním experimentu. Tyto výsledky jsou porovnány se sekvenčním vylouhováním biouhlů ve zvolených prostředích (voda, kyselina citronová, peroxid vodíku), které simulují vlivy, které mohou na biouhel v půdě působit. Z experimentálních výsledků je patrná podobnost jednotlivých sledovaných hodnot vzorků po dlouhodobém kultivačním experimentu a sekvenčních výluzích. Je patrné, že zásaditost pH způsobují soli iontů alkalických kovů a kovů alkalických zemin. Nejvíce díky přítomnosti draslíku ve struktuře biouhlu, dále pak také přítomností vápníku a sodíku. Tyto ionty jsou také příčinou vysoké konduktivity, která spolu s pH po pěti vyluhovacích cyklech výrazně klesá, a po dvouleté kultivační době se ustálí. Všechny použité biouhly mají vysoký obsah organické hmoty, což je předpoklad pro vhodné použití v zemědělství, a zlepšení vlastností půdy.
|
|
|
Srážení solí v přípovrchové zóně pískovce a dalších porézních hornin a simulace transportu a výparu vody
Sommerová, Anna ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Filippi, Michal (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo zjištění a srovnání iontů tvořících soli ze vzorků odebraných v přípovrchové zóně pískovce a dalších porézních hornin. Studované vzorky pocházely z odlišných prostředí (humidní a aridní klima) z různých lokalit v České republice a ve světě. Identifikaci jednotlivých solí jsem provedla na základě vyhodnocení chemických analýz loužených vzorků. Dále jsem pomocí barviva fluoresceinu sledovala kapilární vzlínání a výpar v nenasycených vzorcích pískovce. Obsahy solí na lokalitách v České republice v prostředí humidního klimatu jsou obecně nižší než na zahraničních lokalitách v prostředí aridního klimatu. Minerál halit dominuje na lokalitě Petra a Crystal Peak, na ostatních lokalitách převládají minerály tvořené sírany. Na lokalitách v Českém ráji a okolí se jako na jediné ze studovaných lokalit vyskytují soli s obsahem hliníku - alumy. Relativně vysoké koncentrace dusičnanového minerálu nitronatritu jsem stanovila na lokalitě Čertova kazatelna v Plzni. Na základě pozorování kapilárního vzlínání při pokusech s uměle vytvořenými voštinami, jsem dospěla k závěru, že počáteční kapilární výška je rozhodující pro transport roztoku a že při určité kapilární výšce se roztok dostává pouze do důlku voštiny, zatímco vystouplé části skály zůstávají suché.
|
host ::
RSS.