|
|
Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam
Jambor, Petr ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam Abstrakt Diplomová práce je rozdělena do deseti kapitol. První kapitola se zabývá oznamovací činností fyzických osob, právnických osob, státních orgánů, a s tím spojenou oznamovací povinností, oznamovacím oprávněním. Druhá kapitola zohledňuje význam oznamování trestné činnosti pro zahájení trestního řízení, základní zásady, které mají dopad na postup OČTŘ po přijetí trestního oznámení a trestněprávně relevantního podnětu. Třetí kapitola pojednává o povinnosti přijímat trestněprávně relevantní podněty a oznámení, o úkonech OČTŘ, které následují po přijetí oznámení a zahájení trestního řízení. Čtvrtá kapitola obsahuje nejvýznamnější instituty, jejichž prostřednictvím se OČTŘ dozvídají o skutečnostech důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Do podkapitol jsou rovněž zařazena anonymní podání, zneužití trestního oznámení, respektive oznamovací činnosti, soukromá a subsidiární žaloba - institut objevující se v některých kontinentálních trestních předpisech a diskutovaný ohledně znovuzavedení ve starším věcném záměru návrhu nového trestního řádu. V souvislosti s oznamováním trestné činnosti je vyčleněna podkapitola pro právo na účinné vyšetřování, které má ústavní přesah, zároveň se k němu váže několik judikátů Ústavního soudu souvisejících s...
|
|
|
Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam
Urxová, Dominika ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam Abstrakt Předmětem této diplomové práce je interdisciplinární problematika oznamování trestných činů a s tím související latentní kriminalita, a to zejména z pohledu kriminologického, viktimologického a trestněprávně-pozitivního. Diplomová práce je rozdělena do čtyř částí, které mají dohromady pomocí deskriptivní metody odpovědět na otázku, zda česká právní úprava dostatečně efektivně přispívá dosahování nízkých čísel latentní kriminality. Část první se věnuje vymezení stěžejních pojmů této práce a otázce, jaké nejčastější faktory determinují rozhodnutí určitých osob oznámit trestný čin orgánům činným v trestním řízení. Odpovědi na tuto otázku pak přinášejí zejména poznatky oboru kriminologie a viktimologie. Ve druhé části zevrubně zkoumám trestně-právní úpravu institutu trestního oznámení. Tato část tak obsahuje kapitoly týkající se postupu před zahájením trestního stíhání, samotného podání trestního oznámení a jeho významu a úkonů orgánů činných v trestním řízení souvisejících s podáním trestního oznámení. Pro úplnost je tato část doplněna otázkou obecné a zvláštní oznamovací povinnosti, instituty trestního řádu podporující oznamování vlastní trestné činnosti, ale také neopominutelným problémem nadužívání a zneužívání trestního oznámení....
|
|
|
Latentní kriminalita
Mikysková, Aneta ; Kopečný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Galovcová, Ingrid (oponent)
Latentní kriminalita Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá fenoménem latentní kriminality. Latentní kriminalita představuje tu část skutečné kriminality, která není z nějakého důvodu registrována orgány činnými v trestním řízení. Práce se skládá z čtyř na sebe navazujících kapitol. První kapitola se věnuje pojmu kriminality. Rozebíráno je pojetí kriminality v kriminologii a ukazatelé, které slouží k jejímu popsání. Dále je v této kapitole věnován prostor členění skutečné kriminality na latentní a registrovanou a jsou zde popsány zdroje informací o registrované kriminalitě. Zejména se zaměřuje na oficiální statistiky kriminality. Ve druhé kapitole je již blíže rozebrána problematika latentní kriminality. Je zde vymezen pojem latence, v jaký případech se o latentní kriminalitu jedná a jaké jsou její druhy. Dále je zde přiblížen poměr latentní a registrované kriminality, míra a rozsah latence a na závěr jsou popsány možné příčiny její existence. Jednou z hlavní příčin je poté neoznámení trestného činu jeho obětí. Třetí kapitola se zaměřuje na možné metody zjišťování latentní kriminality, kdy větší prostor je následně věnován dvěma nejvýznamnějším způsobům, a to viktimologickým studiím a self- reportovým výzkumům. U obou těchto metod je rozebrána jejich metodika a také jejich přednosti a nedostatky....
|
|
|
Latentní kriminalita
Tajovská, Martina ; Kopečný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Galovcová, Ingrid (oponent)
Diplomová práce se zabývá latentní kriminalitou jako dynamickým fenoménem kriminality. První kapitola se věnuje vědě kriminologii, která zkoumá kriminalitu jako celek, také samotné kriminalitě a pojmům, které kriminalitu určitým způsobem definují jako je rozsah, úroveň, struktura a dynamika. Druhá kapitola už se přímo věnuje latentní kriminalitě. Uvádí vše, co se do latentní kriminality řadí, jaký je její vztah s registrovanou kriminalitou. Popisuje možné příčiny jejího vzniku a přibližuje metody zjišťování této složky kriminality. Asi nejpoužívanějšími jsou viktimizační a self-reportová šetření. Jednou z hlavních příčin latence trestných činů je jejich neoznámení obětí. Proto je třetí kapitola věnována obětem trestné činnosti. Dozvíte se z ní jaký je rozdíl mezi pojmem oběť a poškozený. Popisuje se zde také vztah mezi obětí a pachatelem. S touto podkapitolou také souvisí svolení poškozeného s trestním stíháním, které může ovlivnit právě vztah poškozeného k pachateli. Ve čtvrté kapitole je rozdělena kriminalita dle jednotlivých druhů. Kromě definování jednotlivých druhů kriminality jako je majetková, násilná, mravnostní a hospodářská, se práce věnuje jejich statistickým ukazatelům (počet spáchaných trestných činů, objasněnost, očekávaná míra latence). Poslední pátou kapitolu tvoří rozbor vybraných...
|
|
|
Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam
Zachrlová, Kamila ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá oznamováním trestných činů jednak z hlediska úpravy v trestním právu hmotném i procesním a jednak z hlediska významu této problematiky v kriminologii. Práce je rozdělena do deseti kapitol. První kapitola charakterizuje roli oznamování trestných činů v trestním řízení. Zejména se pak zabývá postavením postupu při přijímání podnětů k zahájení trestního stíhání v trestním řízení. Následně se zabývá samotnými aspekty postupu při přijímání těchto podnětů, především trestním oznámením, jeho náležitostmi, možnostmi podání trestního oznámení, postupem po podání trestního oznámení, přičemž zde upozorňuje na problematiku uložení věci ad acta. Druhá kapitola poukazuje na práva, která mají v trestním řízení oznamovatel, poškozený a oběť v souvislosti s oznamováním. Tato kapitola zmiňuje problematiku poučování poškozeného, popř. oběti, při podávání trestního oznámení. Dále se tato kapitola zabývá právem oznamovatele na efektivní vyšetřování. Třetí kapitola se zabývá výhodami oznámení trestného činu jeho pachatelem, které jsou zakotveny v trestním zákoníku. Čtvrtá kapitola se věnuje problematice zneužití institutu trestního oznámení, především možnými způsoby zneužití a odpovědností za zneužití trestního oznámení v podobě trestní odpovědnosti za trestný čin křivé obvinění a odpovědnosti za újmu...
|
|
|
Využití sociologických metod a technik v kriminologickém výzkumu zaměřeném na zkoumání latentní kriminality
Zahradníčková, Kristýna ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je využití sociologických metod při zkoumání latentní kriminality. Sociologické metody byly vybrány na základě provázaného vztahu kriminologie a sociologie. Kriminalita obecně ohrožuje celou společnost a je považována za jeden z nejzávažnějších společenských problémů. Každoročně je objasněna zhruba polovina všech nahlášených trestných činů. Kriminologové však odhadují, že zhruba stejný podíl trestných činů, který je evidován, není nikde zaregistrován. Tato neevidovaná kriminalita je nazývána kriminalitou latentní. Neznalost latentní kriminality způsobuje řadu problémů, bližší znalost rozsahu a míry latentní kriminality se tak stává žádanou nutností. Většina dat o latentní kriminalitě je dnes získávána z viktimologických výzkumů a ze self-reportových studií. Setkat se však můžeme i s analýzou dokumentů, výzkumů veřejného mínění či s experimenty. Představa o rozsahu a míře latentní kriminality je však zatím spíše neurčitá. V této práci bylo navrženo několik sociologických metod a technik, které by mohly zlepšit zkoumání latentní kriminality. Jedná se především o pozorování, etnografický výzkum a případové studie v kombinaci s topografickou metodou. Dále jsem navrhla model následného trestného činu, který po spáchání určitého trestného činu předpokládá spáchání i jiných...
|
host ::
RSS.