Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vyhodnocení vývojových změn land use, landcover ve vybraných částech zájmového území Stropnice
JIROUŠKOVÁ, Lenka
Pojem krajina se ekologicky vysvětluje jako systém přírodních a člověkem podmíněných elementů, jejichž vztahy mohou být harmonické nebo nevyvážené. Předmětem studia v tomto pojetí bývá struktura, funkce a dynamika krajiny. Nejvýznamnějšími faktory, které způsobily přeměnu přírodní krajiny na krajinu kulturní, jsou zemědělství a lesnictví. Moje práce prezentuje výsledky analýzy struktury krajiny na území povodí Bedřichovského potoka. Toto území představuje příklad zemědělsky intenzivně využívané krajiny jižních Čech. Snímkování z roku 1956 a 2004 až 2006 zachycuje změny ve vývoji české krajiny v průběhu 2. poloviny 20. století. Na základě jejich interpretace pomocí nástrojů GIS byly kvantifikovány charakteristiky základních typů využití krajiny.
Vliv změn landcover na konektivitu fluviálních procesů v povodí
Kofroňová, Jitka ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Konektivita fluviálních procesů respektive hydrologická konektivita je označením pro propojení krajiny, které urychluje nebo naopak zpomaluje odtok vody, odnos sedimentů a látek v nich obsažených. Vychází z konceptu konektivity krajiny související především s fragmentací a bariérami zabraňujícími pohybu. Na rozdíl od výzkumů vodní eroze či odtoku vody, je tento jev komplexnějším procesem. Nezaměřuje se na množství, ale přináší nové informace o fungování povodí a reakcích na podněty. V posledních letech byly vyvinuty nové přístupy a modely, které se ji pokouší kvantifikovat. Tato diplomová práce informuje o celém konceptu konektivity povodí a testuje některé z těchto přístupů modelování. Využity jsou metody vyhodnocení indexu konektivity přístupem od Borselliho a kol. (2008) modelovaného pomocí ArcGIS a modelem SedInConnect 2.0. Dále je vyzkoušen model vývoje krajiny LAPSUS 5.0, na kterém je prokázáno, že i nepřímé způsoby vyhodnocení konektivity povodí jsou vhodným způsobem. Modelování konektivity bylo aplikováno na povodí Mladotického potoka a výsledky byly poté ověřeny terénním protokolem navrženým Borsellim a kol. (2008) a porovnány s aktuálními trasami v terénu. Výsledky a diskuse porovnávají jednotlivé výstupy a faktory vlivu a poukazují na nedostatky především v zobecňování některých...
Analýza změn krajinného pokryvu v oblasti Sokolovska s využitím GIS a DPZ
Šubr, Ondřej ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Rojík, Petr (oponent)
Sokolovsko patří v rámci České republiky k regionům, kde těžba uhlí způsobila velký zásah do vzhledu tamní krajiny. Následnou rekultivační péčí je z těchto postižených ploch utvářena nová krajina, avšak na výzkumné bázi je zde uplatňována i bezzásahovost a principy přirozené sukcese. Tato diplomová práce na příkladu Velké podkrušnohorské výsypky prošetřuje vliv způsobu založení, resp. reliéfu výsypkové plochy na intenzitu samovolného zarůstání vegetací a to na základě dat získaných dálkovým průzkumem Země. K odhalení intenzity vegetačního krytu na zájmové ploše byly využity vegetační indexy NDVI, resp. SAVI. Z výsledků je zjevné, že výrazně rychleji zarůstají plochy ponechané v původním, zvlněném reliéfu. Taktéž bylo zjištěno, že zarůstání nerekultivované plochy Velké podkrušnohorské výsypky v té části, jejíž reliéf byl urovnán v době vzniku se v čase liší od nerekultivované plochy, jejíž reliéf byl ponechán v původních vlnách a posléze přesypán novým výsypkovým materiálem. Nakonec byla porovnána intenzita zarůstání nerekultivované plochy Velké podkrušnohorské výsypky v té části, jejíž reliéf byl ponechán v původních vlnách a posléze urovnán a intenzita zarůstání v té části, jejíž reliéf byl ponechán v původních vlnách a posléze přesypán novým výsypkovým materiálem. V tomto případě statisticky...
Hodnocení databází land cover na příkladu pražské metropole
Míček, Ondřej ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Holman, Lukáš (oponent)
Hodnocení databází land cover na příkladu pražské metropole Abstrakt: Cílem práce bylo porovnat databáze land cover Corine a Urban Atlas a posoudit jejich vypovídací schopnost a klasifikační systémy. Práce se zaměřuje na hodnocení změn krajinného pokryvu v oblasti pražské metropole a její okolí v období 1990 - 2000 a 2000 - 2006. Teoretická část práce je zaměřena na studium změn krajinného pokryvu pomocí metod DPZ, na proces suburbanizace a na porovnání různých klasifikačních systémů. Byla provedena analýza různých změn krajinného pokryvu metodou prostorového překryvu. Potvrdilo se, že měny ve zkoumané oblasti mají charakter suburbanizace. Rovněž se potvrdilo, že při použití databáze Corine při studiu těchto změn dochází k nezanedbatelné ztrátě informace. Klíčová slova: landcover, Corine, Urban Atlas, Praha
Analýza vývoje zemědělské krajiny v zóně havarijního plánování JE Temelín.
METELEC, Adam
Bakalářská práce popisuje zemědělství v oblasti zóny havarijního plánování JE Temelín, zejména osevní postupy a výnosy pěstovaných plodin zemědělských podniků hospodařících v této oblasti. Informace nasbírané z pozorování jsou porovnány s odbornou literaturou, údaji Českého statistického úřadu a Ministerstva zemědělství ČR. V závěru práce je zpracován ekonomický vývoj trhu, který vedle vlivu počasí nejvíce ovlivňuje rostlinnou produkci. Porovnání nasbíraných dat proběhlo se statistikami Jihočeského kraje a situací celé České republiky. Z výsledků je patrné, že provoz JE Temelín negativní vliv na zemědělskou produkci nemá. Výsledky produkce zemědělských podniků jsou v rámci České republiky podprůměrné.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.