|
|
Úloha dětské sestry při realizaci novorozeneckého screeningu
KUBÍKOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá rolí dětské sestry při zajištění novorozeneckého screeningu, se zaměřením na edukační proces matek, jejich zapojení během realizace screeningu a na problémy, se kterými se setkávají. Cílem je popsat rozsah ošetřovatelských činností při zajištění novorozeneckého screeningu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou podrobně popsány celoplošná screeningová vyšetření. Konkrétně tedy screening vrozené lues z pupečníkové krve, laboratorní screening 20 onemocnění, screening katarakty, vrozené hluchoty a vývojové dysplázie kyčlí. V dalších kapitolách se zaměřuji na kompetence dětských sester a jejich roli při zajištění novorozeneckého screeningu. Praktická část zahrnuje metodiku, výsledky výzkumného šetření a diskusi. Pro sběr dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří dětské sestry pracující na úseku fyziologických novorozenců a stanici intermediální péče na neonatologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. a na dětském oddělení v Krajské nemocnici Jihlava. Při rozhovoru jsem sestrám pokládala sled otázek, které měly zjistit, jak se orientují v problematice novorozeneckého screeningu. Na základě stanovení jednoho cíle byly vytvořeny tři výzkumné otázky. První otázka se zabývá rozsahem edukace rodičů, který poskytují v současnosti dětské sestry. Z výzkumu vyplývá, že většina sester má kompletní přehled v této oblasti a je schopna předat požadované informace rodičům. Druhá otázka zkoumá názor sester na zapojení rodičů při realizaci novorozeneckého screeningu. Výzkum ukazuje, že sestry aktivně podporují přítomnost rodičů u prováděných výkonů. Třetí otázka se věnuje problémům, se kterými se dětské sestry mohou nejčastěji setkat při zajištění novorozeneckého screeningu. Z malé části vyplývá, možné podceňování procedurálního tlumení bolesti ze strany rodičů při bolestivých výkonech. Výzkum ale neprokazuje žádné zásadní problémy při zajištění novorozeneckého screeningu.
|
|
|
Hodnocení procedurální bolesti v rámci laboratorního screeningu u novorozenců
PELENKOVÁ, Radka
Novorozenecká bolest je v dnešní době považována za ucelený a běžně používaný pojem. Novorozeneckou bolest lze diagnostikovat a následně úspěšně léčit pomocí hodnotících metod, které jsou přizpůsobeny věku dítěte. Správné hodnocení a léčba bolesti jsou základní potřebou každého jedince, novorozence nevyjímaje. Novorozenecký screening je aktivní a celoplošné vyhledávání vrozených či dědičných onemocnění a jejich poruch v preklinickém stadiu dříve, než se mohou začít projevovat. Laboratorní screening, kterému se v práci budeme věnovat, se provádí z kapilární krve novorozence. Kapilární krev se odebírá z patičky a je možné k tomuto odběru použít více pomůcek. Naším cílem bylo zjistit, zda existují rozdíly v intenzitě bolesti, kterou novorozenec vnímá, v souvislosti s použitou pomůckou pro odběr kapilární krve. Druhým cílem bylo zjistit, zda existují rozdíly v obtížnosti odběru při provádění laboratorního screeningu u novorozenců využitím dvou pomůcek (lanceta, tenderfoot). Třetím cílem bylo zmapovat výhody a nevýhody jednotlivých technik odběru z pohledu ošetřovatelského personálu. Pro výzkumnou část práce byla použita metodika kvantitativního výzkumu i kvalitativního výzkumu. Kvantitativní šetření bylo realizováno metodou pozorování odběru a hodnocení bolesti dle škály NFCS. Pozorování probíhalo na stanici fyziologických novorozenců v Nemocnici České Budějovice a.s. a Nemocnici Tábor a.s. Ověření hypotézy jsme provedly pomocí statistického testu t-test. Celkem bylo pozorováno 48 odběrů, 24 za použití pomůcky tenderfoot a 24 za použití lancety. Kvalitativní šetření probíhalo formou individuálních polostandardizovaných rozhovorů s personálem neonatologického oddělení. Rozhovory byly ručně přepsány a následně analyzovány. Rozhovory jsme rozdělily do jednotlivých kategorií a podkategorií, na jejichž základě byla vytvořena přehledná schémata. Na základě pozorování a následného statistického zpracování byla potvrzena hypotéza H1 - Existují rozdíly v intenzitě bolesti při odebírání krve z patičky při použití různých pomůcek. Bylo zjištěno, že pomůcka tenderfoot je vhodnější než lanceta z hlediska bolestivosti. Hypotéza H2, že existují rozdíly mezi obtížností odběru krve z patičky při použití různých pomůcek se nepotvrdila. Z pohledu ošetřovatelského personálu má odběr pomůckou tenderfoot celou řadu pozitiv, za jeho nevýhody se dá považovat pouze cena a případně ekologický dopad. Personálu se s pomůckou lépe pracuje a za jednu z předních výhod považují také bezpečnost pro dítě i personál. Na základě výsledků lze zdravotnickým zařízením doporučit využití pomůcky tenderfoot vzhledem k jednoduchosti odběru a nižší bolestivosti i přes vyšší finanční náklady. Cílem ošetřovatelské péče by měl být především komfort novorozence při odběru.
|
host ::
RSS.