Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hodnocení ontogenetického vývinu vybraného druhu dřeviny
Pavlíček, Michael
Tato práce se věnuje hodnocení ontogeneze stromu lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.) podle metodiky Raimbaulta (2006) na území města Přerova. Vytvořený katalog v bakalářské práci zachycuje všech deset stadií ontogeneze stromu tak, jak je Raimbault (2006) popsal, a zobrazuje typické jedince, vše doplněné o další údaje ke každému stadiu. V další fázi byla srovnána dvě vybraná stadia vývinu tohoto stromu, konkrétně sta-dia pět a šest. Byly porovnány základní dendrometrické parametry jako výška stromu, obvod jeho obvod, šířka koruny apod., doplňkově pak také listy, a to jejich šířky a délky a dále též plodenství.
Vkládání výchovných dřevin do dubových porostů na lužních stanovištích Kojetínska
Berčík, Vojtěch
Náplní této bakalářské práce byla problematika udržení růstově dynamičtější lípy srdčité (Tilia cordata Mill.) v podúrovni porostů dubu letního (Quercus robur L.) na lužních stanovištích v okolí Kojetínska. Práce se skládá ze tří fází. V první fázi byla vyhodnocena výšková struktura u vybraných porostů a sociální postavení lípy v nich. V druhé fázi byl proveden experimentální výchovný zásah (seřezání líp v dané výšce). A ve třetí fázi byl tento experiment vyhodnocen. Výzkum probíhal v letech 2016 až 2018, za tuto dobu došlo k založení pokusu a dvěma kontrolním měřením. Výsledky potvrdily dynamičtější růst u lip oproti dubu. Dále prokázaly, že lípa dobře obnovuje svůj růst po seřezání nadzemní části. Výsledky vlivu výšky seřezání na následné rychlosti odrůstání lípy se nám nepodařilo prokázat z důvodů enormního tlaku sparkaté srnčí zvěře v této oblasti.
Výskyt jmelí bílého (Viscum album) ve Frýdku-Místku
Kovalčík, Lukáš
Z dostupné literatury byla vytvořena literární rešerše, která obsahuje popis jmelí bílého (Viscum album). Zabývá se botanickou charakteristikou, morfologickými znaky i fyziologií jmelí. Jsou zde popsány způsoby šíření jmelí a rozdělení dřevin podle jejich odolnosti vůči tomuto hemiparazitovi. Dále jsou shrnuty škody, které jmelí způsobuje, možné způsoby ochrany a typy ošetření již napadených stromů. Pro hodnocení byly v terénu vybrány tři lokality na území města Frýdku-Místku, na kterých se vyskytují dřeviny silně napadené jmelím bílým. Rostou zde tyto druhy dřevin: topol kanadský (Populus × canadensis), lípa srdčitá (Tilia cordata) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V rámci této práce bylo zjištěno, že nejstarší jedinec jmelí bílého byl 20 let starý. Rozdíly v dosažitelném věku hemiparazita a hostitelské dřeviny mohou být příčinou, proč napadení hemiparazitem vede až k odumření hostitelské dřeviny. Nejnižší věk, odkdy začíná jmelí bílé napadat dřeviny, je druhově specifický a pohyboval se od 11 do 30 let. Údaje o době, kdy jmelí začíná napadat hostitelské dřeviny, jsou důležité pro určení doby, kdy by se mělo začít s monitoringem těchto stromů. Na základě zjištění délky haustorií je doporučeno provést odstranění větví minimálně 20 cm od trsů směrem ke kmeni. V této práci byl zjištěn zvýšený počet jedinců jmelí bílého u jeřábu ptačího před pěti lety. Příčinou by mohlo být oslabení stromů z důvodu sucha v roce 2007. Tomu napovídá i malé množství jedno až tříletých rostlinek jmelí. Závěrem lze říct, že aby došlo ke zpomalení šíření jmelí, je potřeba provést celoplošná razantnější opatření a výrazně omezit počet jedinců jmelí, kteří jsou schopni kvést a plodit.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.