Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv podílu vybraných druhů jetelovin a bylin na senzorické vlastnosti konzervované píce.
ŘÍHA, Patrik
Cílem této bakalářské práce bylo vyhodnocení jakosti konzervované biomasy v závislosti na složení vzorků pomocí senzorického hodnocení jednotlivých ukazatelů kvality travních siláží. Byla hodnocena silážovatelnost vybraných druhů jetelovin, bylin a porovnány se vzorkem siláže z kukuřice seté. Mezi hlavní ukazatele se zařadily barva, vůně, plesnivost a hnití, konzistence a jako poslední byl vypočten i obsah sušiny v silážích. Tyto ukazatele byly sledovány na 33 vzorcích siláží pocházejících z kraje Vysočina a okresu Třebíč. Po ukončení konzervace byly ukazatele obodovány a následně body sečteny. Po sečtení bodů byly jednotlivé vzorky ohodnoceny např. jako zdařilé či nezdařilé. Dále se práce zaměřuje na rozdělení pícnin z hlediska obsahu sacharidů a dusíkatých látek, faktory ovlivňující jakost píce, konzervace píce silážováním, její technologie zpracování a v neposlední řadě i na využívání konzervačních prostředků a jejich význam. Bylo také provedeno botanické snímkování vybraných lučních porostů a stanovena pokryvnost hodnocených druhů jetelovin a bylin a také agrobotanických skupin.
Vliv zavadání, kontaminace píce zeminou a použitých konzervantů na kvalitu a zdravotní bezpečnost siláží vojtěšky seté
Spáčilová, Kristýna
Cílem diplomové práce bylo hodnocení vlivů zavadání, kontaminace píce zeminou a použití silážních konzervantů na vybrané parametry zelené píce a siláže vojtěšky seté. Biomasa byla získána z výzkumné stanice pícninářské ve Vatíně. Nezavadlá hmota byla o sušině 24 %; zavadlá o sušině 33 %. Vybrané vzorky byly kontaminovány zeminou v množství 30 g/kg hmoty. Konzervace siláže proběhla bez (kontrola) a s použitím biologického konzervantu či s použitím chemického konzervantu. Nezavadlá zelená píce měla průkazně (p<0,05) vyšší obsah histaminu a spermidinu. Zavadlá zelená píce měla vysoce průkazně (p<0,01) vyšší obsah putrescinu. V silážích vojtěšky seté měl faktor kontaminace vysoce průkazný vliv (p<0,01) na zvýšení obsahu popelovin a použité konzervační prostředky měly statisticky průkazný vliv (p<0,05) na snížení obsahu NDF v silážích. Průkazně vyšší (p<0,01) obsah klostridií byl sledován u siláže ze zavadlé píce. Faktor zavadání měl vysoce průkazný vliv (p<0,01) na obsahu amoniaku, kvasných kyselin (LA, AA, PA, BA) a průkazný vliv (p<0,05) na pH. Siláž ze zavadlé píce se vyznačovala vyšším pH, vyšším obsahem LA a sníženým obsahem amoniaku, AA, PA, BA. Kontaminace měla průkazný vliv (p<0,05) na zvýšení pH, snížení LA a vysoce průkazný vliv (p<0,01) na zvýšení obsahu amoniaku, AA, PA, BA. Konzervační prostředky průkazně (p<0,05) snižovaly pH a vysoce průkazně (p<0,01) snižovaly obsahu amoniaku, PA, BA a zároveň zvyšovaly obsah LA, AA. Kvantitativně nejvíce zastoupenými biogenními aminy v siláži byly histamin (969 mg/kg), tyramin (800 mg/kg), putrescin (1754 mg/kg) a kadaverin (501 mg/kg). Použité biologické konzervační prostředky u dostatečně zavadlé siláže lépe fungovaly jako prevence vzniku biogenních aminů a vedly k dosažení vhodnějšího fermentačního profilu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.