|
|
Role zdravotnických asistentů a sester v ošetřovatelském procesu.
VODIČKOVÁ, Petra
V této diplomové práci je řešena problematika role zdravotnického asistenta v ošetřovatelském procesu. Stanoveny byly celkem čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jakým způsobem umožňují všeobecné sestry zapojení zdravotnických asistentů do ošetřovatelského procesu. Dalším, druhým cílem bylo zjistit, jaké mají zdravotničtí asistenti možnosti podílet se na ošetřovatelském procesu. Třetím cílem bylo zjistit, jaké problémy vidí manažeři v zapojení zdravotnických asistentů do systému ošetřovatelské péče. Poslední, čtvrtý cíl, zjišťoval, zda systém zařazení všeobecných sester a zdravotnických asistentů v ošetřovatelském týmu přispívá ke zkvalitnění péče o pacienta.Všechny tyto cíle byly splněny. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá ošetřovatelským procesem jako metodou práce sestry, kvalifikačním vzděláním všeobecných sester a zdravotnických asistentů a možnostmi jejich uplatnění v ošetřovatelské praxi. Praktickou část tvoří kvantitativně ? kvalitativní výzkumné šetření. Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda individuálně vedených, předem připravených polostrukturovaných rozhovorů s představiteli uvedených profesí. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, a to: 1. Jaké povědomí mají zdravotničtí asistenti, všeobecné sestry a manažeři ve funkci vrchních sester o ošetřovatelském procesu? 2. Mají zdravotničtí asistenti možnost využít svých znalostí o ošetřovatelském procesu podle zákona 96/2004 Sb.? 3. Je spolupráce zdravotnických asistentů a všeobecných sester vnímaná jako pozitivní prvek pro zkvalitnění ošetřovatelské péče? 4. Jaké zkušenosti mají manažeři ve funkci vrchních sester se zapojením zdravotnických asistentů v ošetřovatelském týmu? Výzkumný soubor tvořilo šest zdravotnických asistentů, šest všeobecných sester a osm sester manažerek z menších lůžkových zařízení v Plzeňském a Středočeském kraji. Kvalitativní výzkum byl realizován prostřednictvím dotazníkového šetření. Osloveni byli studenti posledních ročníků studijního oboru Zdravotnický asistent a studijního programu Všeobecná sestra. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byly stanoveny následující hypotézy: 1. Studenti oboru Zdravotnický asistent jsou orientováni v kompetencích zdravotnických asistentů a všeobecných sester podle zákona č. 96/2004 Sb. 2. Studenti studijního programu Všeobecná sestra jsou orientováni v kompetencích zdravotnických asistentů a všeobecných sester podle zákona č. 96/2004 Sb. 3. Studenti oboru Zdravotnický asistent vnímají určené kompetence pro jednotlivé obory jako nástroj pro kvalitní profesionální péči. 4. Studenti studijního programu Všeobecná sestra vnímají určené kompetence pro jednotlivé obory jako nástroj pro kvalitní profesionální péči. Distribuováno bylo celkem 200 dotazníků, následně vyhodnoceno 142 správně vyplněných dotazníků. Výstupem této práce je ověření současného stavu uvedené problematiky. Výsledky budou poskytnuty manažerkám ošetřovatelské péče ve zkoumaných zdravotnických zařízeních, kde by mohly napomoci ke zlepšení managementu ošetřovatelských činností. Výsledky bude možné rovněž využít k vytváření informačních a edukačních setkání pro objasnění pravidel spolupráce zdravotnických asistentů a všeobecných sester. Dále by mohly být výsledky této práce nabídnuty Ministerstvu zdravotnictví České republiky, konkrétně Pracovní komisi k transformaci nelékařských zdravotnických povolání v České republice, jejímž hlavním pracovním cílem je novelizace zákona č. 96/2004 Sb.
|
|
|
Povědomí sester pracujících na odděleních ARO a JIP o kompetencích vyplývajících z vyhlášky č. 424/2004 Sb.
MARTÍNKOVÁ, Petra
V této práci jsme se zabývali kompetencemi sester, pracujících na anesteziologicko resuscitačním oddělení a na jednotkách intenzivní péče, stanovené vyhláškou č. 424/2004 Sb. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabýváme stanovením rolí sester a jednotlivými kompetencemi sester všeobecných a sester majících vystudované specializační vzdělání a to konkrétně, všeobecná sestra pro intenzivní péči. Taktéž je v teoretické části popsáno, jaký typ pacientů je hospitalizován na již zmíněných odděleních. Cílem práce bylo zjistit informovanost sester o kompetencích vyplývajících z vyhlášky č. 424/2004 Sb. Jako druhý cíl jsme si stanovili zjistit, zda sestry dodržují kompetence z již zmiňované vyhlášky. Dotazníkové šetření probíhalo ve Fakultní nemocnici Brno, Fakultní nemocnici Plzeň Lochotín, Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, a také byly dotazníky sestrám rozdány pomocí sociální sítě na internetu. Na začátku jsme si stanovili dvě hypotézy. A to, že sestry nejsou seznámeny se všemi kompetencemi a druhou, že sestry nedodržují své kompetence vyplývající z výše uvedené vyhlášky. Po vyhodnocení sestrami vyplněných dotazníků jsme si obě hypotézy potvrdily. Sestry opravdu nejsou seznámeny se všemi kompetencemi a taktéž neprovádějí všechny výkony, které jim vyhláška umožňuje. Předpokládáme, že by tato práce mohla napomoci ke zvýšení odborného vzdělání sester a následné zkvalitnění ošetřovatelské péče na odděleních anesteziologicko resuscitační a intenzivní péče.
|
|
| |
|
|
Péče o děti s narušenou komunikační schopností v podmínkách běžné mateřské školy.
BUCHALOVÁ, Kateřina
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jak je v současné době pečováno o děti s NKS v podmínkách běžné mateřské školy. V teoretické části jsem se podrobněji zabývala vymezením pojmu komunikace, vývojem lidské řeči od narození do období předškolního věku a definováním poruch komunikačních schopností u dětí navštěvujících běžnou mateřskou školu. V praktické části jsem analyzovala výsledky dotazníkového šetření, rozhovoru, pozorováni a zhodnotila, zda-li je péče o děti s NKS v podmínkách běžné mateřské školy dostačující.
|
|
|
Faktor řízení a využívání lidských zdrojů v kontextu zaměstnanosti
MATOŠKOVÁ, Kamila
Cílem práce je popsat a analyzovat základní nástroje a další postupy v oblasti soudobé strategie řízení lidských zdrojů. Výběrově je aplikována komparativní analýza na základě použitých informačních tuzemských pramenů. Výstupem je souhrn kvalitativních parametrů v oblasti ŘLZ a popis základních trendů udržitelnosti a rozvoje zaměstnanosti v ČR. Úvodní část se věnuje charakteristice podstaty práce s lidskými zdroji, naplnění významu a obsahovému vymezení předmětu řízení lidských zdrojů. V jednotlivých kapitolách je popisována charakteristika řízení lidských zdrojů ve vztahu k zaměstnanosti a rozebírána situace na současném pracovním trhu společně s jeho vlastnostmi a dynamikou, kterou pracovní trh neustále prochází. Dále jsou popisovány dopady nezaměstnanosti na člověka a společnost. Je zdůrazněn význam vzdělání, jako pozitivní hodnoty na soudobém trhu práce.
|
|
|
Spolupráce sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu
KADLECOVÁ, Ivana
Spolupráce sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu Diplomová práce byla zaměřena na spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu. Ošetřovatelství a ošetřovatelský management má nezastupitelné postavení v péči o zdraví člověka. Svět medicíny, ošetřovatelství a zdravotnictví je mimořádně složitým organizačním celkem, který není zcela jistě reprezentován pouze lékaři a sestrami, nicméně právě oni a ony jsou stále dominantními postavami na této scéně. Prvním cílem diplomové práce bylo zmapovat spolupráci sester a lékařů v rámci ošetřovatelského procesu v péči o nemocného z pohledu ošetřovatelského managementu. Druhým cílem práce bylo identifikovat problémové oblasti ve spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu a třetím cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem ošetřovatelský management řeší problémové situace ve spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu. K cílům práce byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. V jakých oblastech spolupracují sestry a lékaři v rámci ošetřovatelského procesu při poskytování péče nemocným z pohledu ošetřovatelského managementu? 2. Jakým způsobem sestry hodnotí a vnímají spolupráci s lékaři z pohledu ošetřovatelského managementu? 3. Které problémové oblasti existují ve spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu ? 4. Jakým způsobem řeší ošetřovatelský management problémové situace ve spolupráci sester a lékařů? Výzkum byl proveden v nemocničním zařízení, kde mi byly poskytnuty informace, za splnění podmínky anonymity oslovených respondentek. Respondentkami byly dvě vrchní a čtyři staniční sestry z chirurgických a tentýž počet z interních oborů. Provedený výzkum je výzkumem kvalitativním. S respondentkami byly vedeny nestandardizované rozhovory podle struktury kategorizovaných otázek. Následně byly provedeny přepisy rozhovorů a kategorizace dat v tabulkách podle rámcové analýzy Ritchieho a Spencera. Z šetření vyplynuly odpovědi na výzkumné otázky. Sestry a lékaři spolupracují v rámci ošetřovatelského procesu při poskytování péče nemocným z pohledu ošetřovatelského managementu v chirurgických a interních oborech nejvíce ve fázi řešení problémů. Sestry hodnotí spolupráci s lékaři na základě vzájemného respektu, ale vnímají stále převládající dominantní postavení lékařů. Ve spolupráci sester a lékařů z pohledu ošetřovatelského managementu existují problémové oblasti. Ošetřovatelský management řeší problémové situace ve spolupráci sester a lékařů nejčastěji hledáním společného řešení. Výsledky práce bude možné poskytnout zdravotnickému zařízením, ve kterém byl výzkum realizován. Navrhovaly bychom možnost zamyšlení se nad zlepšením vzájemné spolupráce již při studiu lékařů i sester, zavést různá opatření ke zlepšení spolupráce sester a lékařů pořádáním společných seminářů nebo kulturních akcí. Zvýšit povědomí lékařů o ošetřovatelském procesu, kompetencích sester a realizovat další výzkumy, týkající se tohoto tématu.
|
|
|
Bezpečná ošetřovatelská péče
HAVELKOVÁ, Hana
Bezpečí pacientů je celosvětovým problémem a my se stále více zamýšlíme nad možnostmi zvyšování kvality poskytované péče, což je prioritou všech poskytovatelů zdravotní péče, sester nevyjímaje. Nesmíme zapomínat ani na pacienty a jejich blízké, neboť jsou našimi partnery a sestra by měla usilovat o to, aby se sami pacienti aktivně podíleli na péči o své zdraví, a tím získali důležitou roli v prevenci některých nechtěných pochybení. Teoretická část diplomové práce byla věnována podrobnější analýze pojmu bezpečí a bezpečné péče a následně rozebírala možné prostředky podporující bezpečnou péči a s nimi spojená negativa. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaké prostředky jsou využívány pro zachování úrovně bezpečné ošetřovatelské péče u všeobecných sester studujících specializační vzdělávání. Bylo stanoveno šest hypotéz. K dosažení cíle diplomové práce a ověření stanovených hypotéz bylo použito kvantitativní šetření s technikou dotazníku. Sledovaný soubor tvořily sestry z celé České republiky, studující v měsíci únoru 2010 specializační vzdělávání v NCO NZO v Brně. Z výsledků výzkumu vyplývá, že dotazované sestry nevyužívají dostatek prostředků, které by mohly napomoci snížení rizika vzniku pochybení vedoucí ke zvýšení úrovně bezpečné ošetřovatelské péče. K navrhovaným opatřením směřujícím ke zvýšení používání prostředků pro zachování úrovně bezpečné ošetřovatelské péče jednoznačně patří prohloubení podvědomí o jejich existenci. Je nutné rovněž důsledně apelovat na management, aby více využíval různých prostředků a informoval o nových postupech a provedených analýzách pravidelně všechen zdravotnický personál, nejen sestry. Vedoucí pracovníci by měli provádět pravidelné a podrobné analýzy proběhlých mimořádných událostí, stanovit rizika pochybení a realizovat opatření pro minimalizaci nežádoucích událostí. Výsledky šetření budou poskytnuty odborné veřejnosti, publikovány v odborných periodikách a mohou sloužit jako podklad pro srovnávání dalších výzkumných šetření.
|
|
|
Současný stav a perspektiva vzdělání v oboru zdravotnický záchranář
KLINGEROVÁ, Helena
Současný stav a perspektiva vzdělání v oboru zdravotnický záchranář Tématem této bakalářské práce je Současný stav a perspektiva vzdělání v oboru zdravotnický záchranář. Jde v dnešní době o hodně diskutované téma, protože se v oboru zdravotnický záchranář vzdělává a vzdělávat bude hodně mladých lidí, kteří by měli znát perspektivu svého vzdělání, kterého chtějí dosáhnout a nebo ho již dosáhli. V teoretická části práce se zmiňuji o historii a současnosti přednemocniční neodkladné péče v České Republice. Současný stav je zaměřen na zdravotnickou záchrannou službu Jihočeského kraje, kde zaměstnanci této nestátní organizace tvořili zkoumaný soubor. Teorie popisuje kdo je to zdravotnický záchranář z právního hlediska, jaké jsou možnosti vzdělání v tomto oboru. Cílem práce bylo zmapovat možnosti uplatnění zdravotnických záchranářů u ZZS JčK a zároveň zmapovat názor pracovníků ZZS JčK na perspektivu tohoto oboru. Bylo použito kvantitativního výzkumu, který byl prováděn technikou dotazníku. Výsledkem práce bylo zjištěno, že možnosti uplatnění všech zdravotnických záchranářů u zdravotnické záchranné služby v současné době není možné, ale v případě přijetí zákona o zdravotnické záchranné službě dojde k vytvoření nových výjezdových středisek, a také k potřebě přijmout více zdravotnických záchranářů. Perspektivu oboru pracovníci zdravotnické záchranné služby JčK vidí dobře, protož pokud se neuplatní u ZZS, uplatní se na jiných pracovištích. Tímto se první hypotéza o tom, že se zvyšujícím se počtem vystudovaných zdravotnických záchranářů se snižuje do budoucna i perspektiva možného zaměstnání každého z nich u ZZS z části potvrdila.Druhá hypotéza, že vzdělání v oboru zdravotnický záchranář je perspektivnější po muže než pro ženy se nepotvrdila. Z dalších výsledků výzkumu bych doporučovala změnit formu i délku studia zdravotnických záchranářů, neboť dle většiny respondentů absolventi zdravotničtí záchranáři nejsou adekvátně připraveni pro výkon práce v terénu.
|
|
|
Etické problémy a dilemata v práci úředníků na sociálních odborech obcí
LUDÍNOVÁ, Ivanka Anna
Jako téma bakalářské práce jsem si zvolila ?Etické problémy a dilemata v práci úředníků na sociálních odborech obcí?, neboť se domnívám, že se jedná o téma aktuální vzhledem k tomu, že se tato témata objevují v každodenní práci úředníka a ten je nucen tato dilemata a problémy řešit. Řešení těchto problémů a dilemat je náročná činnost nejen v práci úředníka, ale ve všech oblastech lidského života.Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části práce jsem definovala základní pojmy a definice z oblasti etiky, které významně ovlivňují rozhodování úředníka a pro výzkumnou část jsou nezbytné. Zabývala jsem se etickými teoriemi, které ovlivňují sociální práci, dále etickými kodexy a jejich funkcí a přínosem pro úředníky. V dalších kapitolách jsem se věnovala samotným etickým problémům a dilematům, které se objevují v sociální práci.Pro vypracování výzkumné části bakalářské práce a pro dosažení stanovených cílů byl použit kvantitativní výzkum ? dotazování. Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat potřeby úředníků ve městě Plzni dále se vzdělávat v oblasti profesní etiky a zjistit zda při svém rozhodovaní musí řešit etické problémy a dilemata. Na základě stanovených cílů jsem stanovila 2 hypotézy. Ve výzkumné části práce jsem popsala cíle výzkumu, metody a techniky, které jsem pro získání potřebných dat zvolila, popsala jsem výzkumný vzorek a realizaci sběru dat. Dále jsem se věnovala interpretaci dat a diskuzi nad výsledky dotazníkového šetření.
|
|
|
Terénní péče porodních asistentek z pohledu laické veřejnosti
DUŠKOVÁ, Marcela
Vzhledem k zdravotnickému systému v České republice se do povědomí veřejnosti vryla potřeba lékařské péče v těhotenství, a to i v případě, že probíhá fyziologicky. Teoretická část práce se zabývá porodní asistencí ve vztahu ke komunitní péči. Obecná teoretická část shrnuje úlohy a kompetence porodních asistentek, formy vzdělávání kvalifikačního a celoživotního. Další část se zabývá konkrétními postupy při poskytování péče terénní porodní asistentkou dle platných standardů vydaných ČKPA. Pro výzkumnou část bakalářské práce byla vybrána forma kvantitativního výzkumu, metoda dotazníku. Dotazník se skládal z 28 otázek a byl zpracován v měsíci dubnu 2009. Souborem šetření byla široká laická veřejnost bez omezení věku, pohlaví a místa bydliště. Osloveno bylo celkem 150 respondentů, ve výzkumu použito celkem 126 úplných navrácených dotazníků. Hlavními cíly práce bylo zjistit názory veřejnosti na práci terénních porodních asistentek a její potřebnost, dále zjistit u laické veřejnosti znalost kompetencí porodních asistentek a povědomí o rozsahu služeb porodní asistentky, které hradí zdravotní pojišťovny. Všechny cíle byly splněny. Pomocí výzkumu byly ověřovány následující hypotézy: Hypotéza 1: Těhotné ženy dávají přednost péči lékaře {--} gynekologa před péčí porodní asistentky . Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2: Ženy o péči porodní asistentky v terénu v období po porodu zájem nejeví. Tato hypotéza byla vyvrácena. Hypotéza 3: Ženy očekávají od porodní asistentky především kvalitní prenatální kurzy. Tato hypotéza byla rovněž vyvrácena. Hypotéza 4: Muži nepovažují péči terénní porodní asistentky pro ženy za přínosnou. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza 5: U žen, které nemají lékařskou péči v místě bydliště je potřeba terénní péče porodní asistentky vyšší než u žen jež lékařskou péči v místě bydliště mají. Tato hypotéza nemohla být potvrzena ani vyvrácena z důvodu neadekvátního poměru respondentů v souborech šetření. Hypotéza 6: Veřejnost nezná skutečné kompetence porodních asistentek. Tato hypotéza se potvrdila. Hypotéza 7: Veřejnost neví o rozsahu hrazení návštěvní péče porodní asistentkou zdravotními pojišťovnami. Tato hypotéza se rovněž potvrdila. Tato práce, ač má informativní charakter, se pokusila zmapovat názory a vědomosti veřejnosti na terénní porodní asistenci a pomáhá nastínit její nejasnosti v této oblasti. Může být podkladem pro osvětu laické veřejnosti, případně posloužit jako odrazový můstek dalšího výzkumu.
|
host ::
RSS.