|
|
Fyzická manipulace s pacientem s poruchou soběstačnosti v domácí péči
ZAVADILOVÁ, Leona
Bakalářská práce se zabývá fyzickou manipulací s pacientem s poruchou soběstačnosti v domácí péči. Definuje fyzickou manipulaci jako součást každodenní ošetřovatelské péče v domácím prostředí. Přibližuje péči o pacienta s poruchou soběstačnosti v rámci rehabilitačního ošetřování s využitím manipulačních pomůcek a kinestetického konceptu. Neodborný úkon manipulace s sebou nese rizika, která mohou negativně ovlivnit tělesnou i psychickou stránku všech zúčastněných. Cíl práce byl zjistit využití manipulačních pomůcek v domácí péči při fyzické manipulaci s pacientem s poruchou soběstačnosti. Výzkumné otázky byly zaměřeny na manipulační pomůcky, které jsou k dispozici pečujícím v domácí péči a na komplikace fyzické manipulace. Realizace kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaného rozhovoru s osmi sestrami z domácí péče poskytla informace o využívaných manipulačních pomůckách i komplikacích fyzické manipulace v domácím prostředí. Kategorizací dat metodou tužka - papír bylo vytvořeno pět kategorií. Z výzkumu vyplývá, že informace k bezpečné manipulaci poskytuje rodině pacienta sestra. Pečující využívají při péči polohovací podložku. Velmi důležité, ale někdy nedostupné, je v domácí péči polohovatelné lůžko. Fyzická manipulace se pak stává rizikovou. Sestry nepoužívají slide sheet. Dvě z nich pomůcku vůbec neznají. Mezi komplikace fyzické manipulace, ke kterým dochází u sester i pacientů patří poškození pohybového aparátu nebo kožní poranění. Z výsledků výzkumu vyplývá nutnost popularizovat téma bezpečné fyzické manipulace. Pro agentury zúčastněné na výzkumu fyzické manipulace vznikl leták. Další možnost, jak předcházet rizikovým faktorům fyzické manipulace v domácí péči a učinit jí bezpečnou pro pacienta i pečující, jsou kurzy a konference s teoretickým i praktickým obsahem o bezpečné fyzické manipulaci pro profesionály i laiky.
|
|
|
Manipulace s pacientem jako ošetřovatelský problém
BLÁHOVÁ, Kateřina
Současný stav Manipulace s pacientem je komplexní proces. Sestra s pacientem manipuluje po celou dobu jeho hospitalizace mnohokrát denně. Škála procesů, při nichž sestra s pacientem musí manipulovat, je rozsáhlá. Poměrně velký časový prostor i úsilí zabere sestře manipulace při polohování. Při manipulaci s pacientem je zatěžován pohybový aparát sestry, která je tímto ohrožena vznikem muskuloskeletárních poruch s možným následkem pracovní neschopnosti. Při nesprávné manipulaci je zvyšováno i riziko poškození pacienta. Tato rizika lze do jisté míry eliminovat použitím manipulačních pomůcek, dodržováním bariérové péče a pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Významnou roli hraje i vzdělávání sester a zdravotnických pracovníků v oblasti pohybově komunikačních konceptů. Cíle práce a výzkumné otázky Pro výzkumné šetření byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, s jakou problematikou se sestry při manipulaci s pacienty setkávají. Druhý cíl měl za úkol zmapovat pomůcky, které sestry při manipulaci nejčastěji využívají. Třetí cíl byl zaměřen na zkoumání vzdělání sester v oblasti manipulace s pacientem. K vytyčeným cílům bylo stanoveno šest výzkumných otázek. 1. Jaké nežádoucí události mohou vzniknout při manipulaci s pacienty? 2. V čem vidí sestry problém při manipulaci s pacienty? 3. Mají sestry k dispozici pomůcky pro zajištění bezpečné manipulace s pacienty? 4. Dokážou sestry správně používat pomůcky pro manipulaci s pacienty? 5. Jaké způsoby usnadnění manipulace s pacienty sestry používají? 6. Mají sestry možnost/zájem vzdělávat se v oblasti manipulace s pacienty? Metodika Pro vypracování empirické části bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl proveden dvěma technikami, technikou polostrukturovaného rozhovoru a zúčastněného, skrytého pozorování. Rozhovory probíhaly na podkladě předem připravených otázek s devíti sestrami pracujícími na třech lůžkových odděleních v nemocničním zařízení Jihočeského kraje. Pozorování bylo provedeno na totožných odděleních, kde proběhlo výzkumné šetření pomocí rozhovorů. Výsledná data byla kategorizována a vyhodnocena. Podmínkou provedení výzkumného šetření bylo dodržení anonymity všech respondentů a zdravotnického zařízení. Výsledky Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že nežádoucí události, které mohou při manipulaci vzniknout, jsou nejčastěji poškození zdraví pacienta nebo personálu. Sestry považují za zásadní problémy hmotnost pacienta a limitující podmínky prostředí. Přestože sestry udávají dostatek pomůcek k zajištění bezpečné manipulace s pacientem, ocenily by jejich jinou skladbu. Pozorování navíc prokazuje, že pomůcky nedokážou vždy používat zcela správným způsobem. K usnadnění manipulace sestrám slouží jednoduché netechnické manipulační pomůcky a manipulace ve více osobách. Závěr Z empirického šetření vyplývá, že manipulace s pacientem je činností, se kterou přijde sestra během výkonu své profese a poskytování ošetřovatelské péče denně do styku. Sestry jsou v souvislosti s tím vystaveny fyzické zátěži a musí řešit řadu problémů. K manipulaci přistupují značně konzervativním způsobem, k ulehčení mají k dispozici pouze několik základních manipulačních pomůcek. Složitější technické manipulační pomůcky na svých pracovištích nemají k dispozici a ani o ně prozatím nejeví zájem. Sestry při manipulaci nevyužívají žádný pohybově komunikační koncept, jakým je kinestetika. Drtivá většina sester o kinestetice dosud neslyšela nebo o ní má zcela mylné představy. Ze získaných výsledků můžeme usuzovat, že většina sester má zájem o vzdělání týkající se technik správné manipulace s pacientem. Nutností pro budoucnost vykonávání sesterské profese je tedy rozšíření vzdělávání sester v problematice manipulace s pacientem.
|
|
|
Bezpečí při mobilizaci a polohování pacienta
HŘEBEJKOVÁ, Blanka
Tato diplomová práce se zaměřuje především na ohrožení bezpečí ošetřujícího personálu. Jedná se mimo jiné o vysoké riziko úrazu při polohování a riziko rozvoje muskuloskeletálních poruch,které mohou vést až k dlouhodobé pracovní neschopnosti člena zdravotnického personálu. Teoretická část diplomové práce je rozdělena do čtyř částí. První část popisuje především potřebu bezpečí a jistoty a také faktory, které tuto potřebu u člověka ovlivňují. Dále je pozornost zaměřena na zajišťování bezpečí při poskytování ošetřovatelské péče, a to zejména při polohování pacientů. V souvislosti s bezpečím při této činnosti je v této diplomové práci jedna část věnována kinestetické mobilizaci, která nabízí trochu jiný pohled na polohování a manipulaci s pacientem. V poslední kapitole teoretické části jsou shrnuty poznatky týkající se prevence poškození zdraví všeobecných sester při poskytování ošetřovatelské péče. Předkládaná diplomová práce má stanoveny tři cíle, které byly formulovány následovně. Cíl 1: Zjistit, zda sestry při manipulaci s pacientem využívají principy kinestetiky. Cíl 2: Zjistit, zda sestry podle svého názoru mají dostatek pomůcek k zajištění bezpečí při manipulaci s pacientem a jeho polohování pacienta. Cíl 3: Zmapovat příčiny využívání nešetrných technik polohování pacienta. Na základě těchto cílů byla stanovena výzkumná otázka a tři hypotézy. Výzkumná otázka: Jaké jsou možnosti pro zlepšení manipulace s pacientem a jeho polohování pacienta v rámci ošetřovatelského procesu? Hypotéza 1: Využití kinestetiky je závislé na typu oddělení. Hypotéza 2: Sestry využívají špatné techniky polohování i přes vědomí, že mohou poškodit zdraví své i pacienta. Hypotéza 3: Nedostatek času je nejčastější příčinou využívání nešetrného způsobu polohování.Za účelem naplnění cílů bylo provedeno kvantitativní výzkumné šetření, pro které byla zvolena dotazníková metoda sběru dat.Dotazníky byly určené pro všeobecné sestry pracující na oddělení chirurgie, interny a oddělení následné péče. Výzkumné šetření probíhalo v 7 nemocnicích Jihočeského kraje.Celkem bylo do těchto nemocnic rozdáno 340 dotazníků. Konečný výzkumný soubor tvořilo 209 vyplněných dotazníků. Návratnost dotazníků byla celkem 61 %. Získaná data byla zpracována a vyhodnocena v programu Microsoft Excel 2013 a následně statisticky analyzována pomocí chí kvadrát testu. Výsledky byly zpracovány do grafů.Na základě výsledků můžeme konstatovat, že hypotéza 1 se potvrdila. Zjistili jsme, že kinestetika se nejvíce využívá na oddělení následné péče. Nejméně naopak na oddělení chirurgie. To je pravděpodobně zapříčiněno odlišnou skladbou pacientů na těchto odděleních.Hypotéza 2 byla pro účely testování rozdělena na dvě pracovní hypotézy.H2a: 60 % sester ví, že klasické principy polohování mohou poškodit jejich zdraví. Tato hypotéza byla vyvrácena. Platí tedy HA: Znalost sester o riziku poškození zdraví není 60%. Z výsledků výzkumu bylo dále zjištěno, že téměř tři čtvrtiny (74 %) sester vědí, že polohování může poškodit jejich zdraví.Druhá část hypotézy 2, tedy H2b: 60 % sester ví, že klasické principy polohování mohou poškodit zdraví pacienta, byla také vyvrácena, a platí tedy HA: Znalost sester o riziku poškození zdraví pacienta není 60%. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že pouze 24 % sester považuje klasický způsob polohování za rizikový pro zdraví pacienta.Hypotéza 3 byla naším výzkumným šetřením vyvrácena. Jako nejčastější příčinu pro využívání nešetrného postupu při polohování vidí sestry především nedostatek personálu. Výzkumnou otázku se nám podařilo zodpovědět pomocí analýzy literatury v teoretické části a provedením dotazníkového šetření v rámci praktické části této diplomové práce.Výstupem z této diplomové práce bude odborný článek publikovaný v odborném časopise a prezentace na odborné konferenci.
|
|
|
Bazální stimulace a kinestetika a jejich integrace do péče o seniory se specifickými problémy
POLICHRONOVOVÁ, Lenka
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na integraci stimulační péče pomocí konceptu Bazální stimulace a konceptu Kinestetické mobilizace do denních aktivit seniorů s těžkými pohybovými, kognitivními nebo percepčními změnami. Záměrem práce je přiblížit nabídku percepčních podnětů v péči o seniory se specifickými problémy v praxi, ale také zmapovat zda stimulační péče je efektivní k aktivizaci seniorů v základní ošetřovatelské péči. V teoretické části popisuji stáří s involučními projevy, zaměřuji se okrajově na neurorehabilitaci, ošetřovatelství, abych poukázala na prolínání konceptů do péče, která je zaměřena ošetřovatelsky s terapeutickým cílem. Následně se zabývám oběma koncepty, jednotlivými stimulacemi a kinestetickými principy mobilizace. V praktické části byl použit kvalitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn sekundární analýzou dokumentů a metodou pozorování. Pozorování probíhalo jako zúčastněné i nezúčastněné. K popisu integrace konceptů do péče byla použita pomocná metoda kasuistik. Hlavním kritériem byla při výběru rozmanitost vzorku. V souboru byli 4 muži a 2 ženy, ve věkovém rozmezí 53{--}95 let. Cílem práce č. 1 bylo vytvořit ucelený obraz o možnostech integrace a využití prvků z konceptu bazální stimulace a kinestetické mobilizace do péče o seniory se specifickými problémy. Cílem č. 2 bylo podpořit teorii, že propojení konceptu bazální stimulace a kinestetiky vede rozvíjení vnímání a zlepšení dovedností a schopností. Cíl č. 3 předpokládá, že koncepty bazální stimulace a kinestetiky přispívají k podpoře celkového vnímání a zlepšení kvality života seniorům s tělesným, senzorickým, mentálním postižením. Cílem č. 4 bylo zjistit, zda koncepty jsou vhodnou komunikačně vzdělávací formou v základní ošetřovatelské péči k dosažení vyšší úrovně sebeobsluhy a mobility. Dle mého názoru všechny cíle byly splněny. Zpracováním teoretické části vyplynula důležitost rehabilitačně-psychosociální edukační péče i ve vysokém věku. Vyhodnocením praktické části jsem dospěla k osobnímu názoru, že stimulační péče i ve vývojovém stádiu stáří má pozitivní dopad.
|
|
|
Způsoby manipulace s méně soběstačnými a nesoběstačnými klienty v Domovech pro seniory v Jihočeském kraji
ČÁPOVÁ, Pavlína
Manipulace s klienty je nedílnou součástí každodenní práce většiny sester. Je také největší fyzickou zátěží pro sestru. Správně prováděná manipulace s klientem a používání pomůcek pro manipulaci snižuje fyzickou námahu pro sestry a rizika poranění sester v souvislosti s manipulací. Pro klienty se snižují rizika spojená s manipulací, zvyšuje se komfort ošetřovatelské péče. Manipulace zahrnuje polohování v lůžku, posouvání, vysazování do křesel a vertikalizaci. Správnou manipulací s klientem lze předcházet komplikacím z imobility a tím zachovat nebo znovu obnovit klientovu soběstačnost. Bakalářská práce na téma {\clqq}Způsoby manipulace s méně soběstačnými a nesoběstačnými klienty v domovech pro seniory v Jihočeském kraji`` má výzkumný charakter. Je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část je zaměřena na stáří, soběstačnost, imobilitu, manipulaci s klienty. Praktickou část tvoří kvantitativní výzkum prováděný dotazníkovou metodou, v němž se snažíme potvrdit stanovené hypotézy. H1: Ošetřující personál nemá praktické zkušenosti v oblasti manipulace s klienty. H2: Domovy pro seniory nejsou dostatečně vybaveny manipulačními pomůckami . H3: Ošetřující personál v Domovech pro seniory nepožaduje změny v zavedeném způsobu manipulace s klienty. Bylo rozdáno 150 dotazníků sestrám v domovech pro seniory v Jihočeském kraji, návratnost byla 126 dotazníků, tj. 84%. Konečný soubor řádně vyplněných dotazníků k výzkumu tvořilo 108 dotazníků. Cílem práce je zjistit úroveň znalostí a praktických zkušeností sester v oblasti manipulace s klienty. Zjistit a porovnat způsoby využití technických pomůcek a zařízení k usnadnění manipulace v Domovech pro seniory v Jihočeském kraji. Výsledky práce by měly dopomoci k šetrnější, komfortnější a důstojnější manipulaci s méně soběstačnými a nesoběstačnými klienty v DPS a zároveň pomoci ošetřovatelskému personálu k usnadnění práce z pohledu jejich vlastního zdraví. Zároveň by mohly posloužit managementu a zřizovatelům domovů pro seniory, při plánování a vybavování těchto zařízení pomůckami.
|
host ::
RSS.