|
|
Léčebně-rehabilitační postup u pacienta po kardiochirurgické operaci komplikované cévní mozkovou příhodou
TŮMOVÁ, Jitka
Cílem této bakalářské práce je popsat léčebně-rehabilitační postup u pacientů po kardiochirurgické operaci komplikované cévní mozkovou příhodou. V teoretické části se zaměřuji na kardiochirurgii obecně, věnuji se operačním přístupům, komplikacím souvisejícím s kardiochirurgickým zákrokem včetně cévní mozkové příhody. Dále se v první části bakalářské práce zaměřuji na rehabilitaci pacientů po operaci srdce v nemocničním zařízení a po propuštění do domácí péče. V druhé polovině teoretické části popisuji cévní mozkovou příhodu ischemickou i hemoragickou, symptomy a možnosti léčby. V závěru textu se věnuji rehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu. V této části popisuji formou kazuistik dvou probandů léčebně rehabilitační postup, který jsem během terapií uplatnila.
|
|
|
Předoperační fyzioterapie u pacientů s plánovanou kardiochirurgickou operací
KRONESOVÁ, Karolína
Bakalářská práce zkoumá možnosti předoperační fyzioterapie u pacientů s plánovaným kardiochirurgickým zákrokem a zabývá se problematikou fyzioterapeutických metod, které pacienti využívají ve fázi před operací. Výhodou těchto metod je ale i jejich využití v pooperační fázi pacienta. První cíl, který byl vytyčen, je zmapování fyzioterapeutických postupů u pacientů před kardiochirurgickým výkonem. Druhým cílem je zpracování edukačního materiálu pro pacienty, kteří se plánovaně chystají podstoupit kardiochirurgickou operaci. Z těchto dvou cílů byly určeny dvě výzkumné otázky, a to sice: 1. Jaké jsou fyzioterapeutické postupy u pacientů před kardiochirurgickým výkonem? 2. Jaký vliv má edukační materiál pro pacienty, chystající se podstoupit kardiochirurgickou operaci? Teoretická část se zaměřuje na anatomii hrudníku a srdce, na fyziologii krevního oběhu, na činnost srdce a na dýchací systém. Dále jsou popsány základní pojmy z oblasti kardiochirurgie a jednotlivé fyzioterapeutické metody, které lze v oblasti kardiorehabilitace použít. Praktická část je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu, přesněji případové studie u čtyř probandů s plánovanou kardiochirurgickou operací. Před zákrokem bylo provedeno vstupní vyšetření a před propuštěním pacienta do domácí péče vyšetření výstupní. Tato vyšetření byla zároveň vstupními informacemi pro výzkum v této práci. Probandi byli získáni prostřednictvím oddělení kardiochirurgie a hrudní chirurgie v Nemocnici České Budějovice, a. s. Výzkum probíhal po dobu hospitalizace v nemocnici. Celý průběh terapie byl monitorován a na základě vstupního a výstupního kineziologického rozboru byl vliv předoperační fyzioterapie vyhodnocen jako pozitivní u tří ze čtyř probandů. U Probandky 1 došlo k výraznému prodloužení maximálního inspiračního tlaku, zvětšil se zároveň rozvoj hrudníku a doba prodlouženého nádechu a výdechu. I přes snížená očekávání výsledku výzkumu, došlo u Probandky 2 k naměření zlepšení v oblasti maximálního nádechového i výdechového tlaku. U Probanda 3 došlo ke zvýšení rozvoje hrudníku. Vzhledem ke zdravotnímu stavu nebylo možné udělat výstupní vyšetření u Probandky 4.
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů s dlouhodobou srdeční podporou
Vaňková, Kateřina ; Chvojková, Lenka (vedoucí práce) ; Heřmanová, Ivona (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Kateřina Vaňková Vedoucí práce: Mgr. Lenka Chvojková Název bakalářské práce: Fyzioterapie u pacientů s dlouhodobou srdeční podporou Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou fyzioterapie u pacientů po implantaci dlouhodobé srdeční podpory (v tomto případě podpory typu HeartMate 3). Cílem práce je zmapování možností fyzioterapie v rámci kardiovaskulární rehabilitace po chirurgické implantaci srdeční podpory a následné aplikování těchto poznatků v praxi. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Část teoretická poskytuje základní informace o srdečním svalu a srdečním selhání, jakožto nejčastější příčině implantace dlouhodobé srdeční podpory. Dále jsou představeny jak srdeční podpory celkově, tak konkrétně podpora HeartMate 3. V neposlední řadě je prostor věnován kardiovaskulární rehabilitaci. Část praktická byla tvořena na základě odborné praxe v nemocnici IKEM na přelomu července a srpna 2020. Byly zpracovány kazuistiky dvou probandů, při kterých bylo využito funkční testování v podobě 2 Minute Walk Test a Barthel Indexu. Výsledky porovnání vstupních a výstupních vyšetření jsou shrnuty v diskusi a závěru. Klíčová slova: fyzioterapie, kardiorehabilitace, srdeční selhání, HeartMate 3, dlouhodobá srdeční podpora
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů po kardiochirurgických zákrocích
VÝBORNÁ, Markéta
V mé práci jsem se zaměřila na problematiku fyzioterapie a léčebné rehabilitace u pacientů po kardiochirurgických zákrocích během jejich pobytu v nemocničním zařízení. Úvodem mé práce předkládám stručný přehled využívaných kardiochirurgických postupů a přístupů s jejich krátkým zhodnocením. Věnovala jsem se stručně i problematice hojení rány a tvorbě jizev, včetně shrnutí nejdůležitějších pooperačních komplikací a přístupů, které umožňují se těmto komplikacím vyhnout. Jedním z dílčích úkolů řešených v mé práci byla rešerše fyzioterapeutických postupů při srdečních operacích. Zde jsem se zaměřila zejména na moderní a aktuálně využívané postupy. U všech uvádím jejich krátkou definici a vysvětlení případných benefitů plynoucích z jejich využívání. V druhé části mé práce přímo hodnotím průběh rehabilitace dvou pacientů se shodnou diagnózou, kteří byli operováni dvěma odlišnými přístupy. Oba pacienti byli přijati k plánovanému výkonu ? náhrady aortální chlopně, v důsledku její stenózy a přítomné insuficience na Kardiochirurgickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. V jednom případě byla provedena klasická mediální sternotomie, v druhém případě bylo přistoupeno k miniinvazivnímu zákroku ? pravostranné minitorakotomii. U obou sledovaných pacientů bylo prováděno stejné cvičení již od prvního rehabilitačního dne. Po celou dobu byly pečlivě kontrolovány a zaznamenávány hodnoty vitálních funkcí a byl sledován aktuální psychický a fyzický stav pacienta, včetně bolestivosti rány. Data pro svoji práci jsem sbírala pomocí rozhovorů s fyzioterapeutkou i pacienty, zúčastněným pozorováním, vypracováním podrobných kazuistik i analýzou osobních dat pacientů. Při mé práci jsem aktivně spolupracovala s přítomným personálem. Cvičení probíhalo vždy dvakrát denně a to v dopoledních a odpoledních hodinách. Celá rehabilitační jednotka trvala vždy cca 15 minut. Cvičení začínalo nejdříve na lůžku, kdy se jednalo o jednoduché mobilizační cviky, prvky dechové a cévní gymnastiky a dále prvky z Vojtovy reflexní lokomoce. Postupná vertikalizace pacienta nám umožnila použít i složitější cviky. Cvičení bylo završeno chůzí po chodbě a chůzi po schodech. Byly využity i některé respirační pomůcky, které jsou dále popsány. Z rehabilitačního procesu, který probíhal u obou pacientů již od prvního rehabilitačního dne, jasně vyplývá, že pacient s mediální sternotomií vykazoval každý den znatelně větší bolestivost, což pro něj bylo velice limitující. Nacházel se i v horším psychickém stavu. Cviky, které pacient s miniinvazivním vstupem prováděl bez problémů, pacient byl schopen cvičit s několikadenním zpožděním. I v chůzi byly nalezeny značné rozdíly, a to jak ve vzdálenosti, tak v držení těla, které pacient při chůzi zaujal. Miniinvazivní přístupy v kardiochirurgii včetně výkonů na srdečních chlopních úspěšně konkurují klasickým operačním přístupům (sternotomie) a v mnoha ohledech je dokonce předčí (kosmetický efekt, psychologický efekt, bolestivost). V případě použití robotických systémů (DaVinci) se dá hovořit i o lepší přehlednosti operovaných tkání. V mé práci jsem kromě rešerše používaných fyzioterapeutických technik při srdečních operacích hodnotila průběh rehabilitace u dvou pacientů se shodnou diagnózou, operovaných dvěma odlišnými přístupy. Na základě získaných výsledků jsem potvrdila nezanedbatelný rozdíl v náročnosti fyzioterapeutické a rehabilitační pooperační péče, kdy ve srovnání s klasickou sternotomií byla fyzioterapie pacienta po miniinvazivním zákroku rychlejší, efektivnější a celkový vliv operace na osobu pacienta byl daleko menší.
|
host ::
RSS.