|
|
Zajištění potřeby jistoty a bezpečí u matky a novorozence na oddělení poporodní péče
ŠTĚPÁNOVÁ, Martina
Bakalářská práce s názvem ?Zajištění potřeby jistoty a bezpečí u matky a novorozence na oddělení poporodní péče" je rozdělena na dvě části: teoretickou část a empirickou část. V teoretické části popisujeme ošetřovatelskou péči o novorozence, která je v souladu se zajištěním potřeby jistoty a bezpečí novorozence a jeho matky (identifikace novorozence,rooming-in, kojení, komfort, bezpečná manipulace a hygienická péče).Cílem 1 empirické části bylo zmapovat úlohu porodní asistentky / dětské sestry v zajišťování potřeby jistoty a bezpečí u matky a novorozence. Byla stanovena hypotéza:Porodní asistentky / dětské sestry se podílejí na zajištění potřeby jistoty a bezpečí u matky a novorozence. Výzkumné šetření jsme zvolili kvantitativní, metodu dotazování, techniku dotazníku. Výzkumný soubor tvořilo 60 porodních asistentek / dětských sester pracujících na neonatologických odděleních. Cílem 2 bylo zmapovat vnímání zajištění potřeby jistoty a bezpečí u novorozence matkami na oddělení poporodní péče. Stanovili jsme výzkumnou otázku: Jak matky vnímají zajištění potřeby jistoty a bezpečí na oddělení poporodní péče? Výzkumné šetření bylo kvalitativní, metoda dotazování, technika hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 5 matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí a jejich děti hospitalizované na stanici fyziologických novorozenců v Nemocnici v Českých Budějovicích. Cílem 3 bylo zmapovat dodržování zajištění potřeby jistoty a bezpečí (pravidel bezpečné manipulace s novorozencem obecně) matkami. Stanovili jsme výzkumnou otázku: Jak dodržují matky opatření zajištění potřeby jistoty a bezpečí (pravidla bezpečné manipulace s novorozencem obecně)? Tato část výzkumného šetření byla také kvalitativní, metoda pozorování, technika záznamového listu. Výzkumný soubor byl totožný s předchozím. Všechny cíle byly splněny. Na základě předložených výsledků byla hypotéza 1 potvrzena. Porodní asistentky / dětské sestry se podílejí na zajištění potřeby jistoty a bezpečí. Výzkumná otázka 1 byla zodpovězena. Matky hodnotí zajištění potřeby jistoty a bezpečí ve 4 případech z 5 pozitivně. Výzkumná otázka 2 byla také zodpovězena. Matky se snaží dodržovat opatření zajištění potřeby jistoty a bezpečí, přesto je nejslabším místem manipulace s novorozencem. Proto byla vytvořena edukační brožura pro matky. S výsledky výzkumného šetření budou seznámeny porodní asistentky / dětské sestry pracující na stanici fyziologických novorozenců neonatologického oddělení v Nemocnici v Českých Budějovicích. Bakalářská práce může také sloužit jako zdroj informací pro další studentky porodní asistence.
|
|
|
Poruchy nočního spánku u dětí
MAŘÍKOVÁ, Linda
Tématem této diplomové práce jsou poruchy nočního spánku u dětí. Jelikož stížností rodičů na nespavost především kojenců a batolat přibývá, stává se toto téma velmi aktuálním a často diskutovaným nejen mezi samotnými rodiči, ale také mezi zdravotnickými pracovníky, kteří se péčí o děti zabývají. Jednoznačná příčina toho, proč některé děti spí dobře a jiné ne, nebyla zatím prokázána. Odborníci, kteří se touto problematikou zabývají, však v literatuře uvádějí názor, že hlavní příčinou je nesprávný přístup rodičů při vytváření spánkových návyků u dětí. Svůj názor doplňují souborem doporučení, jak vhodným přístupem problémům předcházet, popř. jak je řešit. Za cíl naší diplomové práce jsme si tedy určili zjistit, jak ovlivňuje přístup rodičů vytváření nesprávných spánkových návyků u dětí v kojeneckém a batolivém věku. Dalším cílem bylo následné vypracování ošetřovatelské diagnózy a plánu ošetřovatelské péče, s jejichž pomocí by sestry mohly problematiku poruch spánku u dětí samostatně řešit. Proveden byl kvalitativní výzkum metodou dotazování. Technikou sběru dat byl standardizovaný rozhovor, uskutečněný se dvěma malými soubory matek dětí. První soubor tvořily matky dětí, které se spánkem problémy nemají, druhý soubor byl složen z matek dětí, které se spánkem problémy mají. Připravené otázky se týkaly především spánkových návyků dětí. Oba soubory byly porovnávány a u dat byl proveden také Fisherův test. Přestože nebylo možné prokázat, že nevhodný přístup rodičů k vytváření spánkových návyků u dětí je jednoznačnou příčinou jejich problémů se spánkem, domníváme se, že souvisejícím faktorem takový nevhodný přístup je. V této domněnce nás utvrzuje také výsledek další části výzkumu, a to nestandardizovaného rozhovoru. Tento rozhovor, z něhož byla posléze vytvořena kasuistika, byl proveden s jednou z matek, jejíž dítě mělo se spánkem problémy. Matka byla ochotná pokusit se zavést doporučovaná opatření a následně nám popsala, jak se problémy se spánkem jejího syna výrazně zmírnily. Na základě naší hypotézy, že vytvoření správných spánkových návyků dětem, trpícím poruchami spánku, může pomoci, i přesto, že přímá závislost mezi spánkovými návyky dětí a jejich problémy se spánkem prokázána nebyla, jsme jako výstup této diplomové práce zpracovali již zmíněnou ošetřovatelskou diagnózu a plán ošetřovatelské péče, které by měly dětským sestrám pomoci samostatně problémy dětí se spánkem řešit. Současně se domníváme, že by bylo vhodné, v budoucnu zpracovat výzkum, zabývající se přímo hodnocením úspěchu či neúspěchu doporučených opatření při řešení poruch spánku u kojenců a batolat.
|
|
|
Psychosociální podpora dětí při malých plánovaných chirurgických operacích
BLÁHOVÁ, Ilona
Tato práce je zaměřena na problematiku dostatečného rozsahu, míry a kvality psychosociální podpory dětí v rámci plánovaných chirurgických výkonů. Domnívám se, že tato specifická oblast je v České republice stále poněkud zanedbávána i přes poměrně prudký rozvoj všech medicínských oborů a také ošetřovatelství. Právě při takových zátěžových situacích, kterými plánované operační zákroky u dětí bezesporu jsou, je blízký kontakt rodiče (matky) s dítětem velmi důležitý a nese s sebou řadu pozitiv. V praxi často dochází k tomu, že děti indikované k plánovaným chirurgickým výkonům jsou separovány od svého rodiče již při příjmu do nemocnice a nebo následně při odchodu na operační sál zdravotníkem. Následující bezprostřední předoperační příprava mnohdy postrádá psychologickou přípravu a dostatečnou informovanost dětského klienta. Stává se, že zvláště malé děti bývají v prostředí operačního sálu mezi cizími lidmi vystrašené a často plačtivé. Pro anesteziologickou sestru je pak velmi složité během krátké chvíle získat důvěru dítěte a zklidnit jej. Bohužel, se to často podaří až farmakologickou cestou. Podceňování sociální opory dítěte v těchto momentech a psychická zátěž dítěte může často být i příčinou vzniku řady komplikací v rámci operačního i pooperačního období. Cílem této práce bylo za prvé zjistit zájem rodičů o aktivní účast v rámci předoperační přípravy a pooperační péče u svých dětí, dále zmapovat názory anesteziologických pracovníků na rodičovský doprovod dětí až na operační sál, včetně zjištění výhod a nevýhod z toho vyplývajících a v neposlední řadě porovnat výskyt komplikací v rámci operace u dětí s psychosociální podporou rodičů a u dětí bez takové podpory. Posledním z cílů, na které se tato práce soustředila, bylo i mezinárodní srovnání úrovně a rozsahu poskytované psychosociální péče o dětské chirurgické pacienty mezi Českou republikou, Maďarskem a Rakouskem. Všechny stanovené cíle se podařilo splnit. Pro kvantitativní výzkum bylo stanoveno těchto pět hypotéz: 1/ Rodiče mají zájem o aktivní účast v rámci předoperační přípravy u svých dětí indikovaných k plánovaným operacím. 2/ Rodiče mají zájem se účastnit pooperační péče u svých dětí. 3/ Doprovod dětí na operační sál v souvislosti s plánovanými operačními výkony je přínosem pro práci anesteziologických sester. 4/ U dětí s psychosociálním zázemím rodičů v rámci operačního výkonu se vyskytuje mnohem méně operačních a pooperačních komplikací než u dětí bez psychosociální podpory. 5/ Aktivní účast rodičů v rámci operačních výkonů je v zahraničí (Rakousko, Maďarsko) více podporována než v České republice. Pro kvalitativní zpracování dat byly vytyčeny dvě výzkumné otázky zaměřené na srovnání úrovně a rozsahu psychosociální podpory u dětských chirurgických pacientů v České republice a v zahraničí. 1/ Jsou rozdíly v uspokojování psychosociálních potřeb u dětských chirurgických pacientů v České republice a v zahraničí ( Rakousko, Maďarsko)? 2/ Jsou v České republice podmínky pro kvalitní uspokojování psychosociálních potřeb u dětských pacientů?
|
host ::
RSS.