|
|
Vertikální gradient výskytu spór \kur{Hymenoscyphus fraxineus} na infikované lokalitě v Boršově nad Vltavou
ŠTOIDL, Petr
Hymenoscyphus fraxineus je vřeckovýtrusná patogenní houba způsobující nekrózu jasanů po celé Evropě, šířící se převážně vzduchem za pomoci askospor. Cílem práce bylo kvantifikovat výskyt spor H. fraxineus v různých výškách nad zdrojem infekce. Z těchto výsledků následně zvážit potenciál inokula této patogenní houby v šíření na větší vzdálenosti pomocí vzdušných proudů. K detekci a kvantifikaci koncentrace DNA spor byla použita metoda qPCR. Na základě statistické analýzy získaných molekulárních dat byla prokázána závislost výskytu rozdílného množství spor H. fraxineus na výšce. Hlavním přínosem této práce je zmapování dosahu šíření patogenu H. fraxineus ve vzduchovém sloupci, což přímo souvisí i s doletem spor do větších vzdáleností.
|
|
|
Posouzení zdravotního stavu a dendrometrických charakteristik Kočárové aleje, Frýdlant
Soukup, Vojtěch
ABSTRAKT Posouzení zdravotního stavu a dendrometrických charakteristik Kočárové aleje v Raspenavě Tato práce má za cíl posouzení zdravotního stavu aleje v Raspenavě, zjištění hlavních hmyzích škůdců a chorob dřevin a následné porovnání se zhodnocením pozůstatků po vykácení tohoto stromořadí. Stromy podél cest vysazované našimi předky jsou nedílnou součástí naší krajiny. Kočárové aleje byly v minulosti vysazovány především pro zkvalitnění dopravy kočárových spřežení. Rozvoj dopravy však zapříčinil, že dnes jsou aleje často brány jako překážka či nebezpečí pro stále intenzivnější automobilovou dopravu. V krajních případech je pak tento problém řešen vykácením starých stromů a nahrazen novou výsadbou, která je realizována podle platných norem týkajících se vzdálenosti vysazovaní dřevin podél komunikací. To má však mnohdy za následek nedodržení plánované náhradní výsadby z důvodu přílišného zásahu do pozemků sousedících s komunikací. Cílem této práce je posouzení nutnosti provedeného zásahu, v souvislosti se zdravotním stavem stromů.
|
|
|
Citlivost českých proveniencí jasanu ztepilého a jasanu úzkolistého vůči invaznímu patogenu Hymenoscyphus fraxineus
Kraus, Marek ; Pešková, Vítězslava (vedoucí práce) ; Čížková, Dana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá průzkumem provenienčních ploch a posouzením napadení jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior L.) a jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia) patogenem Hymenoscyphus fraxineus.
Cílem práce je zmapování výskytu napadených stromů v těchto lokalitách a vyhodnocení citlivosti lokalit vůči patogenu Hymenoscyphus fraxineus.
Teoretická část se zabývá zpracováním dat získaných při terénních pracích na vybraných provenienčních plochách Koněprusy a Veltruby. Hodnocenými parametry byly tloušťka kmene ve výčetní výšce, výška stromu a především prosychání korun způsobené Hymenoscyphus fraxineus. Z výzkumu byla pořízena fotodokumentace, zaznamenány počty a údaje k jednotlivým stromům vyskytující se na provenienčních plochách. Každý strom měl své jedinečné označení, které určovalo jeho místo v porostu tak aby nedocházelo k mylnému zpracování dat. Zpracovaná data byla následně vyhodnocena programem NCSS 8.0., byla vytvořena shluková analýza pro porovnání jednotlivých proveniencí. Touto analýzou byly porovnávány pouze provenience, které se vyskytovaly na obou provenienčních plochách. Z výsledku vyplývá, že na provenienčních plochách Koněprusy a Veltruby se nevyskytovala provenience zcela bez napadení patogenem Hymenoscyphus fraxineus. Odolnějšími se zdáli být jedinci u proveniencích 4 ŠLP Kostelec nad Černými lesy Svojšice a 24 LS Český Krumlov Chvalšiny. Přestože tyto plochy vykazují největší přírůsty ve výšce a tloušťce je míra defoliace vysoká. Je možné předpokládat, že i u těchto proveniencí může dojít postupně k odumření. Vzhledem k některým vzrostlým jedincům vyskytujících se u ostatních proveniencích je zřejmé, že významnou roli hrají stanovištní podmínky a individuální odolnost jednotlivých stromů.
|
|
|
Možnosti využití nového růstově stimulačního organického přípravku a jeho variant, pro eliminaci vývoje Chalara fraxinea
Černohousová, Jana
Patogen Chalara fraxinea, jedna z příčin chřadnutí jasanů, patří v současné době mezi nejzávažnějšího nepřítele jasanů. Nejdříve byly shrnuty poznatky o tomto patogenu a témat týkajících se výživy rostlin, hnojení rostlin a fytohormonů. Dále byly v bakalářské práci řešeny dva hlavní směry výzkumu. První směr nás zavedl do laboratoře, kde se v podmínkách in vitro řešily reakce mycelia Chalara fraxinea na aplikované varianty organického přípravku s hypoteticky různou fungicidní intenzitou. Druhý směr byl soustředěn do jasanových porostů, kde se na listy jasanů aplikovaly stejné přípravky jako v laboratoři. Na základě hodnocení zdravotního stavu jasanů se zkoumala účinnost přípravků. Výsledky by měly napomoci v boji proti Chalara fraxinea.
|
|
|
Occurrence of putative dsRNA mycoviruses in Ash Dieback Causal Agent
Čermáková, Vendula
Invazní organismy se staly velkou hrozbou pro diverzitu a fungování ekosystémů jak v Evropě, tak i jinde a to především díky enviromentálním změnám, globalizaci a zvětšující se vzdálenosti transportu rostlin v rámci obchodu s nimi. V posledních 20 letech si evropské jasany (Fraxinus excelsior L., Fraxinus angustifolia Vahl., etc.) prošly vážným chřadnutím a odumíráním díky introdukci a šíření patogenní houby Hymenoscyphus pseudoalbidus Queloz (syn. Chalara fraxinea Kowalski). Jakmile se tato choroba v porostu rozšíří, je budoucí ekonomické využití téměř nemožné. V posledních osmi letech je tedy velkou prioritou vědeckých pracovníků po celé Evropě najít možnosti jakékoli účinné kontroly. Objevení mykovirů, které zmírňují patogenitu významného houbového škůdce rakoviny kůry kaštanovníku (Cryphonecria parasitka (Murr.) Barr.) započalo intenzivní výzkum možného využití mykovirů pro biologickou kontrolu houbových chorob. V této práci je zkoumán výskyt dsRNA u výše zmíněné patogenní houby H. pseudoalbidus, jakožto významný indikátor přítomnosti mykovirů.Na začátku experimentu bylo získáno 106 vzorků tohoto škůdce z osmi různých evropských zemí. Podle testů přítomnosti dsRNA byly molekuly dsRNA zjištěny u 32,1 % zkoumaných vzorků (dva segmenty dsRNA o velikosti přibližně 2--2,5 kb a jeden o velikosti 5 kb). Statistické výsledky neodhalily žádný významný vztah mezi přítomností dsRNA a rychlostí růstu mycelia, zbarvením mycelia ani jinými vlastnostmi.
|
host ::
RSS.