|
|
Vyhodnocení růstové intenzity jalovic na jejich reprodukční a užitkové vlastnosti
Voldánová, Eliška
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit působení růstových faktorů jalovic plemene holštýn na jejich následnou reprodukci a mléčnou užitkovost. Jalovice byly odchovávány ve stejných podmínkách i následná reprodukce a produkce probíhala ve stejné stáji. U jalovic po otcích linie NXB a u jalovic po otcích linie NEO nebyly prokázány průkazné (p > 0,05) rozdíly v hmotnosti jalovic vážených ve věku 225, 335, 445 a 580 dní. Obdobně nebyl prokázán (p > 0,05) vliv pořadí laktace matky na růstovou schopnost jalovic. Z reprodukčních ukazatelů jalovic byl sledován věk při zapuštění, věk při otelení a inseminační index. Nejčastěji byly jalovice zapuštěny ve věku 13 měsíců. Nejvyšší četnost porodů byla ve věku 22 až 23 měsíců. Signifikantně (p < 0,05) nejlepší inseminační index byl zjištěn u jalovic po matkách na 4. a vyšší laktaci (1,17). Nejlepší inseminační index byl prokázán u jalovic, které dosahovaly hmotnosti mezi 400 a 440 kg při zapuštění. Mléčná užitkovost byla vyšší u jalovic po otcích linie NXB (10556 kg) (p < 0,05). Z hlediska rozdělení do skupin podle laktace matky byla nejlepší užitkovost u jalovic po matkách na 2. laktaci. Obsah tuku v mléce byl u všech skupin podobný (kolem 4 %), u obsahu bílkovin byla také hodnota u všech skupin obdobná (3,36 %). Nejlepší produkce dosahovaly jalovice otelené ve věku 23–24 měsíců. U této skupiny byl také prokázán největší obsah tuku a bílkovin v mléce. Nejpříznivější mléčná užitkovost byla prokázána u jalovic, které v době zapuštění vážily mezi 400 a 440 kg. U této skupiny byl také nejvyšší obsah tuku, ale naopak nejnižší obsah bílkovin.
|
|
| |
|
| |
|
|
Faktory ovlivňující trvání gravidity u skotu
Janštová, Veronika
Bakalářská práce se soustředila na analýzu faktorů, které ovlivňují délku březosti mléčného skotu holštýnsko-fríského plemene. Na délku březosti měl vliv rok a měsíc zabřeznutí plemenic, pohlaví telat a parita plemenic. Délku březosti také ovlivnilo narození jedináčků a dvojčat a rovněž živě či mrtvě narozených telat. Jak vyplývá z výsledků, na délku březosti plemenic působí mnoho faktorů, které však dosud nebyly všechny zcela objasněny. V souvislosti s potřebou předvídání nástupu porodu je ovšem zapotřebí věnovat výzkumu těchto faktorů dostatečnou pozornost.
|
|
|
Problematika výživy jalovic
RUHSAMOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce poskytuje přehled o výživě telat a jalovic. Práce je zaměřena především na mléčná plemena skotu a obsahuje doporučení ohledně správné technologie odchovu telat a jalovic, složení krmných dávek, krmení v jednotlivých obdobích s ohledem na anatomicko-morfologickou stavbu jednotlivých orgánů jedince, která se s věkem mění. Poslední kapitola je zaměřena na zdravotní problematiku. Jalovice jsou kategorií skotu od šestého měsíce věku do otelení. Navazuje tedy na rostlinnou výživu telat a je založena výlučně na rostlinných krmivech. Vhodná krmná dávka je nutná pro dobrý zdravotní stav, který je předpokladem vysoké produkce kvalitního produktu a zajištění dlouhověkosti dojnic. Základním požadavkem na krmnou dávku je to, aby odpovídala růstové intenzitě dané chovným cílem. Správný odchov jalovic je důležitým faktorem pro vysokou produkci a správnou reprodukci.
|
|
|
Využití krmných aditiv ve výživě jalovic
DVOŘÁK, Adam
Krmná aditiva jsou komoditou, o které se v posledních letech stále více hovoří. Tyto látky mají řadu kladných vlastností a potenciál pro zlepšení trávení a zdraví zvířat. Zvyšují kvalitu a množství přijatého krmiva. Tyto produkty lze také začlenit do krmné dávky jalovic. Cílem bakalářské práce je zpracování literární studie, zabývající se výživou jalovic se zaměřením na využití krmných aditiv v krmné dávce.
|
|
|
Faktory ovlivňující délku březosti u skotu
Vintrlíková, Daniela
Bakalářská práce byla zaměřena na analýzu faktorů ovlivňujících délku březosti u mléčného a kombinovaného skotu. Byl sledován především vliv plemene mléčného Holštýnského skotu a kombinovaného plemene skotu Montbeliard. Na délku březosti měl vliv rok a měsíc porodu plemenic. Dále se mezi důležité faktory řadilo pohlaví narozeného telete, dvojčata, mrtvě narozená telata a parita plemenic. Z výsledků vyplývá, že délku březosti plemenic ovlivňuje celá řada faktorů a mnohé z nich nebyly dosud objasněny. Jejich znalost je však velice důležitá pro předvídání nástupu porodu.
|
|
|
Genetické a environmentální faktory ovlivňující délku březosti u mléčného skotu s vysokou užitkovostí
Trávníčková, Ivona
Diplomová práce se soustředila na analýzu vybraných faktorů, které ovlivňují délku březosti plemenic. Sledování bylo provedeno na 6 836 jedincích. Z výsledků je patrné, že délka březosti byla ovlivněna paritou plemenic, vlivem pohlaví narozených telat a interakcí mezi měsícem zabřeznutí a paritou plemenic. Délku březosti také ovlivnil měsíc a rok narození telat a vliv pohlaví jedináčků a dvojčat. Rovněž byla délka březosti ovlivněna vzájemným působením měsíce zabřeznutí plemenic a pohlavím jedináčků a vlivem živě a mrtvě narozených telat a paritou plemenic. Jak je z výsledků zřejmé, délku gravidity ovlivňuje mnoho faktorů, které ještě stále nejsou zcela objasněny.
|
|
|
Vliv intenzity odchovu jalovic na jejich užitkovost na první laktaci
Karbanová, Zdeňka
S cílem zhodnotit vliv intenzity odchovu jalovic a ročního období při narození jalovic na jejich užitkovost na první laktaci a vybrané reprodukční ukazatele byl od dubna 2012 do srpna 2016 sledován soubor 78 ks jalovic holštýnského a českého strakatého plemene skotu. Intenzita odchovu byla hodnocena pomocí přírůstku živé hmotnosti jalovic v hmotnosti 117 kg, 186 kg, 309 kg a 483 kg, při celkové průměrné živé hmotnosti 301 kg. Nebyl zjištěn negativní vliv poměrně vysokých denních přírůstků živé hmotnosti dosahujících až 1 kg ani na mléčnou užitkovost ani na vybrané ukazatele reprodukce. Naopak ve sledovaném souboru prvotelek bylo dosaženo výborné užitkovosti, která činila na jeden kus za laktaci 6023 kg mléka, přičemž užitkovost za prvních 100 dni laktace byla 2282 kg, při průměrné délce laktace 278 dní. Excelentních hodnot dosáhly parametry reprodukce, kdy délka inseminačního intervalu byla 56 dní, servis periody 73 dní a mezidobí 357 dní. Byl zaznamenán pozitivní vliv vyšší intenzity růstu na sledované produkční i reprodukční parametry zejména v raném věku jaloviček tj. hmotnosti 117 kg a 186 kg. Roční období při narození mělo průkazný vliv pouze na živou hmotnost při narození, která byla nejvyšší (38 kg) na podzim a nejnižší na jaře (33 kg). Zbývající sledované parametry mléčné užitkovosti a reprodukce nebyly ročním obdobím, ve kterém se jalovice narodily, ovlivněny.
|
|
|
Biologické a ekonomické aspekty délky březosti mléčného skotu
Janštová, Veronika
Diplomová práce byla zaměřena na analýzu jednotlivých faktorů, které způsobují variabilitu délky březosti mléčného skotu holštýnského plemene. Dále byly vyhodnoceny ekonomické aspekty délky březosti plemenic. Na délku březosti měl průkazný vliv měsíc zabřeznutí plemenic, pohlaví telat, narození dvojčat a parita plemenic. Významný vliv byl také zaznamenán u živě či mrtvě narozených telat. Z výsledků vyplývá, že délka březosti plemenic je ovlivňována několika faktory, kterým je potřeba věnovat pozornost.
|
host ::
RSS.