|
Mapování ozáření kůže při kardiologických zákrocích
Melichar, Ondřej ; Králík, Martin (oponent) ; Mézl, Martin (vedoucí práce)
Předmětem práce je analýza problému hodnocení možného poškození kůže během skiaskopicky naváděného zákroku a návrh softwarového řešení pro mapování dávky záření absorbované pacientem po zákroku v intervenční kardiologii. Nástroj je implementován v prostředí Unity. Mapování probíhá pomocí simulace reálného pohybu rentgenky okolo antropomorfního modelu v souběhu se simulovaným ozařováním pomocí paprsků vysílaných z rentgenky. Jako vstupní data slouží záznam ze skiaskopického zobrazovacího systému obsahující údaje o pohybu a aktivitě rentgenky a případně biometrické údaje pacienta v závislosti na použitém modelu. Výstupem je 3D model těla pacienta se zvýrazněnou mírou ozáření pomocí barevné škály, které může sloužit pro včasnou diagnostiku radiační dermatitidy.
|
|
Mapování ozáření kůže při kardiologických zákrocích
Melichar, Ondřej ; Králík, Martin (oponent) ; Mézl, Martin (vedoucí práce)
Předmětem práce je analýza problému hodnocení možného poškození kůže během skiaskopicky naváděného zákroku a návrh softwarového řešení pro mapování dávky záření absorbované pacientem po zákroku v intervenční kardiologii. Nástroj je implementován v prostředí Unity. Mapování probíhá pomocí simulace reálného pohybu rentgenky okolo antropomorfního modelu v souběhu se simulovaným ozařováním pomocí paprsků vysílaných z rentgenky. Jako vstupní data slouží záznam ze skiaskopického zobrazovacího systému obsahující údaje o pohybu a aktivitě rentgenky a případně biometrické údaje pacienta v závislosti na použitém modelu. Výstupem je 3D model těla pacienta se zvýrazněnou mírou ozáření pomocí barevné škály, které může sloužit pro včasnou diagnostiku radiační dermatitidy.
|
|
Komparace dávkových ekvivalentů intervenční radiologie a kardiologie
GOMOLOVÁ, Iveta
Hlavním tématem této práce jsou osobní dávky ionizujícího záření a jejich porovnání u pracovníků na intervenční radiologii a intervenční kardiologii. Státní úřad radiační ochrany upozorňuje na fakt, že dávky intervenčních kardiologů jsou vyšší než dávky intervenčních radiologů. V rámci bakalářské práce bylo zkoumáno, zda tato hypotéza platí i pro asistující střední personál, v jakém rozmezí se tyto dávky pohybují a co udělat pro jejich snížení. Pro tyto účely byly porovnávány dávky za dobu sedmi let u lékařů, radiologického asistenta a zdravotních sester asistujících při výkonech na intervenční kardiologii a zdravotních sester asistujících u výkonů na intervenční radiologii. Tyto údaje jsou zpracovány prostřednictvím metod deskriptivní statistiky a zaneseny do grafické podoby. V teoretické části této práce se zmiňují vlastnosti ionizujícího záření. Vysvětluje se zde interakce ionizujícího záření s hmotou a buňkami a jeho dopad na lidské zdraví. V neposlední řadě je zde nastíněna problematika hygieny záření z hlediska profesního ozáření a legislativa, která upravuje evidenci dávkových parametrů v celé Evropské unii. Praktická část zpracovává osobní dávkové ekvivalenty jednotlivých pracovníků intervenční kardiologie a intervenční radiologie získané od ústavu Celostátní služby osobní dozimetrie Praha, která tyto dávky vyhodnocuje. Vzhledem k výsledkům, lze považovat obě hypotézy za potvrzené. Toto potvrzení je způsobeno jednak nižším počtem pracovišť IK, na které se soustředí větší počet pacientů a jednak nižším počtem pracovníků. Z toho vyplývá, že snížení profesního ozáření docílíme dostatečným počtem kvalifikovaného personálu umožňující častější střídání, aktivním přístupem k dodržování radiační hygieny a velmi dobrou spoluprací celého týmu. Přínosy práce lze spatřovat především v kvantifikaci rozdílů ODE v rámci IK a IR a ve vymezení možnosti snížení radiační zátěže.
|