|
|
Vliv produktů ze zpracování konopí ve výživě kapra obecného (Cyprinus carpio L.)
Palíšek, Ondřej
Cílem této studie bylo porovnat vliv krmných směsí s rozdílným podílem konopných produktů na plůdek kapra obecného (Cyprinus carpio L.). Byl testován přídavek konopných výlisků do krmiva. Krmný test byl realizován v termínu 21.9 2016 - 21.11 2016 v recirkulačním zařízení tvořeném 10 nádržemi o objemu 200 l napojených na biofiltr. V průběhu pokusu byla prováděna kontrolní vážení obsádky a byly zaznamenávány jednotlivé hydrochemické a fyzikální parametry v nádržích. Rybám bylo předkládáno krmivo s množstvím 5 %, 10 % a 15 % výlisků. Ryby průměrně přirostly z kusové hmotnosti 35,37 g na hmotnost 57,24 g. Nejlepšího krmného koeficientu, specifické rychlosti růstu a poměru těchto dvou hodnot dosáhly ryby krmené směsí č. 2 s 10 % podílem konopných výlisků (FCR 3,14, SGR 0,83 %, FCR/SGR 3,96). Nebyl prokázán statisticky významný vliv krmiva na obsah bílkovin, tuků a n-3 mastných kyselin ve svalovině kapra.
|
|
|
Vybrané aspekty intenzivního chovu síha marény (Coregonus maraena, Bloch) a peledě (Coregonus peled, Gmelin)
ŠEBESTA, Roman
Síh maréna a síh peleď jsou považovány za hospodářsky významné druhy ryb. Tato dizertační práce se zabývá testováním vybraných aspektů, které vykazují potenciál ke zlepšení kvality a efektivity chovu larev a juvenilů obou druhů ryb v recirkulačních akvakulturních systémech. Celou dizertační práci tvoří 9 kapitol, které jsou popsány na 125 stránkách. V kapitolách 2-8 jsou testovány jednotlivé faktory, které mohou ovlivňovat kvalitu intenzivního chovu jmenovaných druhů síhů. V kapitole 2 je testován efekt rozdílné světelné intenzity a barev nádrží na růst a přežití larev síha peledě. Kapitola 3 popisuje vliv různé teploty na růst a přežití larev síha marény. V kapitole 4 je testován efekt rozdílné hustoty obsádky na růst a přežití larev síha marény. Kapitola 5 popisuje vliv krmné strategie na přežití, růst a vývoj tenkého střeva a jater larev síha marény. V kapitole 6 je testován efekt rozdílného času odstavení z živé potravy na komerční krmnou směs a různého času společného krmení živou potravou a komerční krmnou směsí na růst a přežití larev síha peledě. Kapitola 7 popisuje vliv rozdílného nasycení vody kyslíkem na růst a hematologický profil juvenilů síha peledě. V kapitole 8 je zkoumán výskyt tělesných deformit u intenzivně chovaného síha peledě a porovnávána morfometrie u ryb v intenzivním chovu s rybami chovanými v rybničních podmínkách. Dizertační práce obsahuje důležité rady, které mohou být využity v rybářské praxi a zároveň zabraňují zvýšeným ztrátám ryb.
|
|
|
Vliv plemenné příslušnosti a technologie chovu na růstovou schopnost jatečného skotu
Berková, Veronika
Téma bakalářské práce je vliv plemenné příslušnosti a technologie chovu na růstovou schopnost jatečného skotu. Cílem práce je charakterizovat jednotlivá plemena skotu nejčastěji využívaná k jatečné produkci v České republice, popsat používané technologie ustájení při výkrmu a hlavní zásady pro dosažení odchovu zdravého potomstva. Zároveň práce poukazuje na rozdílné způsoby odchovu a chovu stád plemen skotu dojeného a masného. Na začátku práce je uvedeno zhodnocení statistických dat o stavech skotu, porážkách skotu a výrobě hovězího masa. Údaje jsou porovnány jak meziročně tak v mezinárodním kontextu. Součástí práce je kapitola věnovaná výživě jatečného skotu a telat, která úzce souvisí s růstem jatečného skotu. V závěru práce je popsán nástin pokusu v navazující diplomové práci, v kterém bude hodnocen růst zvířat v jednotlivých technologiích chovu vážením.
|
|
| |
|
|
Vliv teploty vody na úspěšnost intenzivního chovu mníka jednovousého (Lota lota L.)
CHOTĚBORSKÝ, Michal
Cílem této práce bylo realizovat v ČR první intenzivní odchov juvenilních ryb mníka jednovousého (TL = 165,79 +- 18,87, W = 32,91 +- 10,27 g) v recirkulačním akvakulturním systému (RAS) při různých teplotách vody. Celkem bylo využito 9 nádrží v rámci třech samostatných RAS systémů. Po dobu 12 týdnů bylo v 3 týdenních intervalech zaznamenáváno přežití (S), specifická rychlost růstu (SGR), konverze krmiva (FCR) a kondiční stav ryb (FC). Nejlepších hodnot přežití (98 +- 0,4 %) bylo dosaženo u mníků chovaných při teplotě vody 15 °C. Přežití u skupiny ryb chovaných při teplotě vody 18 °C se od skupiny ryb chované při teplotě 15 °C a 21 °C statisticky nelišilo. Hodnota SGR u ryb chovaných při teplotě vody 15 °C činila (0,7 +- 0,09 %.d-1), při teplotě 18 °C byla hodnota SGR (0,45 +- 0,1 %.d-1) a u ryb chovaných při teplotě vody 21 °C SGR dosahovalo hodnoty 0,33 +- 0,04 %.d-1. Nejlepších hodnot FCR (1,27 +- 0,35) bylo dosaženo taktéž u skupiny ryb chovaných při teplotě 15 °C. U mníků chovaných při teplotě vody 21 °C činila hodnota FCR 2,78 +- 1,17. Na základě těchto výsledků můžeme konstatovat, že nejvhodnější teplota vody pro chov juvenilního mníka byla 15 °C.
|
|
|
Optimalizace převodu larev síha peledě (Coregonus peled) na kompletní krmnou směs.
PITHARDT, Tomáš
V prezentované práci byl testován optimální odchov larev síha peledě ve dvou experimentech. Oba pokusy probíhaly po dobu 34 dní. Do prvního experimentu vliv velikosti startérového krmiva na přežití a růst byly nasazeny larvy síha peledě o kusové hmotnosti 3,01 +- 0,48 mg. Larvy byly odstaveny od živého krmiva 10., 15., 20., 25. a 30. den po vykulení, kdy před odstavem probíhal co-feeding po dobu 3 dnů. V prvním experimentu byly testovány dvě velikosti krmných částic 100 mikrometrů a 300 mikrometrů. Skupiny odstavené 20., 25. a 30. den po vykulení při použití velikosti krmných částic 100 mikrometrů a skupiny převedené 25. a 30. den za použití krmiva 300 mikrometrů se v konečném přežití statisticky nelišily. Nejlepší růst (konečná hmotnost 39 +- 12 mg) měla skupina odstavená 30. den po vykulení s použitím velikosti krmných částic 300 mikrometrů. Do druhého experimentu vliv délky kombinovaného krmení (co-feeding) na přežití a růst byly nasazeny larvy síha peledě o kusové hmotnosti 3,01 +- 0,48 mg. Co-feeding trval 1, 3 nebo 6 dní před odstavem. Larvy byly odstaveny od živého krmiva 10., 15., 20., 25. a 30. den po vykulení. Skupiny převedené 10., 15., 20., 25. a 30. den po vykulení se statisticky nelišily v konečném přežití larev. Nejvyšší konečnou hmotnost 37 +- 15 mg dosáhla skupina převedená 30. den po vykulení s kombinovaným krmením po dobu jednoho dne. Skupiny převedené 20., 25. a 30. den po vykulení se statisticky nelišily v konečné hmotnosti larev. Délka co-feeding periody neměla vliv na parametry přežití a růstu larev.
|
|
| |
|
|
Vliv světelného režimu na úspěšnost adaptace larev štiky obecné (\kur{Esox lucius}) na umělé krmivo v rámci RAS
DUŠEK, Tomáš
Cílem bakalářské práce bylo experimentálně vyhodnotit možnosti adaptace štiky obecné (Esox lucius) na kontrolované podmínky chovu v RAS a na příjem umělého peletovaného krmiva. Zvláštní pozornost byla zaměřena na vliv světelného režimu na úspěšnost adaptace a míru kanibalismu. Experiment byl rozdělen do šesti skupin s různým světelným režimem (L8 : D16, L4 : D8 : L4 : D8, L12 : D12, L4 : D4 : L4 : D4 : L4 : D4, L16 : D8, L8 : D4 : L8 : D4). Do každé skupiny bylo nasazeno 3 600ks larev štiky, tedy 20 ks.l-1. Krmení probíhalo ručně v intervalu 15 min. Denně byl zaznamenáván úhyn a probíhala biometrická měření. Po 15 dnech byl experiment vyhodnocen. Adaptace na peletované krmivo byla úspěšná. Byl zjištěn vliv světelného režimu na přežití, kanibalismus a růst štiky obecné v RAS. Nejvyšší konečná kusová hmotnost byla dosažena při použití světelného režimu L16 : D8 (W= 0,13135 ? 0,02924 g). Nejnižší konečná hmotnost byla u světelného režimu L8 : D16 (W= 0,06296 ? 0,01306 g). Nejvyššího přežití bylo dosaženo u světelného režimu L8 : D4 : L8 : D4 (61,36 %), nejhoršího u světelného režimu L4 : D8 : L4 : D8 (28,33 %).
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.