|
|
Vybrané aspekty intenzivního chovu síha marény (Coregonus maraena, Bloch) a peledě (Coregonus peled, Gmelin)
ŠEBESTA, Roman
Síh maréna a síh peleď jsou považovány za hospodářsky významné druhy ryb. Tato dizertační práce se zabývá testováním vybraných aspektů, které vykazují potenciál ke zlepšení kvality a efektivity chovu larev a juvenilů obou druhů ryb v recirkulačních akvakulturních systémech. Celou dizertační práci tvoří 9 kapitol, které jsou popsány na 125 stránkách. V kapitolách 2-8 jsou testovány jednotlivé faktory, které mohou ovlivňovat kvalitu intenzivního chovu jmenovaných druhů síhů. V kapitole 2 je testován efekt rozdílné světelné intenzity a barev nádrží na růst a přežití larev síha peledě. Kapitola 3 popisuje vliv různé teploty na růst a přežití larev síha marény. V kapitole 4 je testován efekt rozdílné hustoty obsádky na růst a přežití larev síha marény. Kapitola 5 popisuje vliv krmné strategie na přežití, růst a vývoj tenkého střeva a jater larev síha marény. V kapitole 6 je testován efekt rozdílného času odstavení z živé potravy na komerční krmnou směs a různého času společného krmení živou potravou a komerční krmnou směsí na růst a přežití larev síha peledě. Kapitola 7 popisuje vliv rozdílného nasycení vody kyslíkem na růst a hematologický profil juvenilů síha peledě. V kapitole 8 je zkoumán výskyt tělesných deformit u intenzivně chovaného síha peledě a porovnávána morfometrie u ryb v intenzivním chovu s rybami chovanými v rybničních podmínkách. Dizertační práce obsahuje důležité rady, které mohou být využity v rybářské praxi a zároveň zabraňují zvýšeným ztrátám ryb.
|
|
|
Optimalizace převodu larev síha peledě (Coregonus peled) na kompletní krmnou směs.
PITHARDT, Tomáš
V prezentované práci byl testován optimální odchov larev síha peledě ve dvou experimentech. Oba pokusy probíhaly po dobu 34 dní. Do prvního experimentu vliv velikosti startérového krmiva na přežití a růst byly nasazeny larvy síha peledě o kusové hmotnosti 3,01 +- 0,48 mg. Larvy byly odstaveny od živého krmiva 10., 15., 20., 25. a 30. den po vykulení, kdy před odstavem probíhal co-feeding po dobu 3 dnů. V prvním experimentu byly testovány dvě velikosti krmných částic 100 mikrometrů a 300 mikrometrů. Skupiny odstavené 20., 25. a 30. den po vykulení při použití velikosti krmných částic 100 mikrometrů a skupiny převedené 25. a 30. den za použití krmiva 300 mikrometrů se v konečném přežití statisticky nelišily. Nejlepší růst (konečná hmotnost 39 +- 12 mg) měla skupina odstavená 30. den po vykulení s použitím velikosti krmných částic 300 mikrometrů. Do druhého experimentu vliv délky kombinovaného krmení (co-feeding) na přežití a růst byly nasazeny larvy síha peledě o kusové hmotnosti 3,01 +- 0,48 mg. Co-feeding trval 1, 3 nebo 6 dní před odstavem. Larvy byly odstaveny od živého krmiva 10., 15., 20., 25. a 30. den po vykulení. Skupiny převedené 10., 15., 20., 25. a 30. den po vykulení se statisticky nelišily v konečném přežití larev. Nejvyšší konečnou hmotnost 37 +- 15 mg dosáhla skupina převedená 30. den po vykulení s kombinovaným krmením po dobu jednoho dne. Skupiny převedené 20., 25. a 30. den po vykulení se statisticky nelišily v konečné hmotnosti larev. Délka co-feeding periody neměla vliv na parametry přežití a růstu larev.
|
host ::
RSS.