|
| |
|
|
Kvalita života ženy s inkontinencí
NĚMCOVÁ, Anna
Inkontinence - tedy mimovolní únik moči - je problémem nejen hygienickým, ale i sociálním, partnerským a ekonomickým. Jedná se o příznak, který má různé příčiny. Sužuje ženy všech věkových kategorií se stoupající incidencí ve vyšším věku. S inkontinencí se lze často setkat již v těhotenství nebo krátce po porodu. Močová inkontinence velmi ovlivňuje kvalitu života ženy. Přestože existuje řada možností, jak tento problém vyřešit, stydí se ženy na toto téma hovořit. Úlohou porodní asistentky je proto podávat informace o této problematice, seznámit pacientky s příčinami inkontinence, jejím řešení a tím přispět ke zlepšení kvality života. Teoretická část je zaměřena na anatomii močového ústrojí a fyziologii mikce, dále na rozdělení močové inkontinence, její příčiny, diagnózu a následnou terapii. Na závěr práce je popsána role porodní asistentky v dané problematice. Praktická část je zaměřena na zjištění, jak ženám močová inkontinence ovlivňuje kvalitu jejich života a jakým způsobem informace o inkontinenci získávají. Ke zpracování dané problematiky a zjištění jmenovaných cílů bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření, metodou dotazování a technikou hloubkového rozhovoru. Jako doplňková metoda byl použit dotazník SEIQoL, kde byly porovnány výsledné hodnoty kvality života u žen, které se již s močovou inkontinencí neléčí a s těmi, které stále docházejí do urogynekologické ambulance. Kvalitativní forma výzkumu proběhla v rozmezí od 29. března do 13. dubna 2011 v Českých Budějovicích a přilehlém okolí. Celkem bylo provedeno třináct hloubkových rozhovorů. Stanoveny byly 3 cíle a s nimi související výzkumné otázky. Cílem práce bylo zjistit, jak ženy vnímají kvalitu života s inkontinencí, zda jsou informované a jak dané informace získaly. Cílem práce bylo také sepsat edukační program, jak zvýšit kvalitu života žen s inkontinencí z hlediska porodní asistentky. Pomocí dotazníku SEIQoL se ukázalo, že hodnota kvality života u žen, které stále trpí močovou inkontinencí, je menší než u žen, které mají tento problém vyřešen. Hodnocení kvality života u žen s inkontinencí by nemělo být jen na úrovni článků a výzkumů. Mělo by se dostat i do praxe porodních asistentek. Ty by měly být víc empatické a svými znalostmi a péčí pomáhat ženám s řešením jejich situace. Edukace porodními asistentkami je v tomto směru nezastupitelná a měla by se jí věnovat větší pozornost.
|
|
|
Zajišťování ošetřovatelského procesu u inkontinentních nemocných
KUKAČKOVÁ, Zdeňka
Bakalářskou práci na téma Zajišťování ošetřovatelského procesu u inkontinentních nemocných jsem si vybrala proto, protože mě zajímá problematika močové inkontinence. S přibývajícím věkem se potřeba vyprazdňování moči stává stále aktuálnějším problémem. Mnozí si myslí, že inkontinence moči je přirozenou součástí stárnutí, a že s ní lze bojovat snížením příjmu tekutin. Tento názor by měla sestra inkontinentním nemocným vyvrátit a doporučit jim při inkontinenci omezit nápoje obsahující kofein. Většina inkontinentních nemocných se však stydí o svém problému mluvit. Proto pochopení chování nemocného může sestře pomoci řešit problém inkontinence. Sestra by měla inkontinentním nemocným dále podat informace o vhodných a nevhodných sportech, o technice přerušovaného močení, o kompenzačních pomůckách pro inkontinentní a o nutnosti omezit i příjem dráždivých jídel. Také sestra naučí nemocnou cvikům na posílení dna pánevního (Kegelovo cvičení). Močová inkontinence je definována jako nechtěný únik moči, který způsobuje hygienický nebo sociální problém a zároveň je i objektivně prokazatelný. Je příznakem, který může mít různé příčiny. Následky inkontinence se promítají do všech oblastí společenského života. V zájmu sjednocení diagnostiky a léčby inkontinence se v současné době doporučuje klasifikace ICS (International Continence Society), která rozlišuje čtyři typy inkontinence: urgentní, reflexní, stresovou a paradoxní. Nejčastějším podtypem inkontinence je stresová inkontinence, následována smíšenou a urgentní inkontinencí. Organizace péče o inkontinentní nemocné má tři úrovně: primární péče, sekundární péče a terciální péče. Současná situace v České republice je poznamenána splýváním sekundární a terciální úrovně péče, neboť většina specializovaných pracovišť je součástí lůžkových zařízení ve smyslu urogynekologických poraden. Péče o inkontinentní nemocné vyžaduje holistický přístup. Cílem ošetřovatelské péče o inkontinentní nemocné je minimalizovat únik moče, zachovat nebo obnovit normální vylučování moče a současně předcházet příslušným rizikům. Při výzkumu bych chtěla zjistit, jakým způsobem zajišťují sestry ošetřovatelský proces u inkontinentních nemocných, zde sestry informují inkontinentní nemocné cvičení svalů pánevního dna a o pitném režimu a zda jsou tito nemocní informováni o kompenzačních pomůckách pro inkontinentní. Hypotéza, že sestry se v rámci ošetřovatelského procesu nezaměřují na podporu pacientova sebehodnocení se nepotvrdila. Hypotéza, že sestry poučují nemocné o cvičení svalů pánevního dna se potvrdila. Hypotézy, že pacienti, kteří trpí inkontinencí jsou informováni o pomůckách, které kompenzují jejich inkontinenci, a že sestry poučují nemocné trpící inkontinencí o pitném režimu se potvrdily.
|
host ::
RSS.