|
|
Dodržování preventivních opatření u pacientů s totální kloubní náhradou jako prevence vzniku infekčních komplikací
DRATNÁLOVÁ, Dominika
Totální náhrada kloubu patří dnes již mezi rutinní elektivní výkony v ortopedii. Se zvyšujícím se počtem těchto operací jsou ovšem kladeny i větší nároky nejen na zdravotnický personál, ale i na pacienty. Jednou z komplikací, které se mohou vyskytnout u této operace jsou i infekční komplikace spojené právě s náhradou kloubu. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak jsou pacienti zapojeni do prevence infekčních komplikací, zjistit, jak všeobecné sestry dodržují standardy aplikace antibiotické profylaxe a v neposlední řadě určit, jaké intervence provádějí všeobecné sestry v rámci preventivních opatření vzniku infekčních komplikací u pacientů před a po totální náhradě kloubu. V empirické části výzkumu bylo použito kvantitativního i kvalitativního výzkumného šetření. První dotazník pro kvantitativní šetření byl zaměřen na ortopedické pacienty a na to, jak jsou zapojeni do prevence infekčních komplikací. Druhý typ dotazníku (záznamový arch) sledoval stav pacienta před operací a správné použití antimikrobiální profylaxe. Na vyplnění tohoto záznamového archu se podílely všeobecné sestry z anesteziologicko-resuscitačního oddělení a všeobecné sestry z ortopedického (ortopedicko-traumatologického) oddělení. Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda focus group, která se zaměřovala na sestry z ortopedicko-traumatologického oddělení. Z výzkumného šetření vyplývá, že ortopedičtí pacienti nejsou do prevence infekčních komplikací zapojeni v dostatečné míře a jejich angažovanost v rámci svého zdraví by tak mohla být větší. Oba kvantitativní výzkumy dokázaly, že největším problémem je u zkoumaných pacientů nadváha nebo některý stupeň obezity. Z výsledků získaných díky záznamovému archu antimikrobiální profylaxe se ukazuje, že je snaha dodržovat doporučené postupy. Ve srovnání s auditem, který probíhal v Nemocnici České Budějovice v roce 2008, došlo k výraznému zlepšení v rámci dodržování tohoto významného aspektu prevence infekčních komplikací. Výsledky získané metodou focus group ukazují, že všeobecné sestry znají intervence prováděné kvůli prevenci infekčních komplikací. Z tohoto šetření ovšem vyplynulo i to, že zaměření na bariérovou péči je pro sestry rutinní, a proto nevěnují této péči dostatečnou pozornost. Na základě získaných výsledků byl navržen postup, jak více zapojit pacienty do předoperační přípravy a vyvolat v nich zájem o své zdraví. S výsledky hodnocení podávání antimikrobiální profylaxe bylo seznámeno vedení ortopedického oddělení a vedení ATB střediska Nemocnice České Budějovice. Pro všeobecné sestry ortopedicko-traumatologického oddělení Nemocnice Jihlava byla vytvořena aktivní kontrola jejich práce v rámci předoperační přípravy.
|
|
|
Výskyt pooperačních komplikací infekčního charakteru na neurochirurgické JIP
Brindová, Jana ; Mrákava, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce detailně zkoumá pooperační komplikace infekčního charakteru u pacientů, kteří podstoupili operaci mozkového nádoru. Zabývá se četností výskytu těchto komplikací, jejich závažností, závislostí na různých faktorech a navrhuje nejvhodnější ošetřovatelské postupy, využívané při péči o pacienta, u něhož se tyto komplikace vyskytly. Z hlediska struktury je práce rozdělena na dvě základní části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá zkoumanou problematikou z hlediska lékařského oboru neurochirurgie (přibližuje diagnózy, stavy, operační či jiné výkony a komplikace, jejichž výskyt lze po těchto operacích či výkonech předpokládat), detailně rozebírá specifika ošetřovatelských postupů a péče o pacienta na neurochirurgické JIP a konečně se podrobně věnuje infekcím a nozokomiálním nákazám, včetně popisu jejich nejčastějších typů, jejich původců, diagnostiky a léčby. Druhá, empirická část se zaměřuje na zkoumání problematiky z praktického hlediska. Za pomoci souboru kazuistik přibližuje, jaké konkrétní komplikace se nejčastěji na neurochirurgické JIP vyskytují u pacientů po operaci mozkového nádoru, jaké jsou nejčastější způsoby jejich léčby a jaké ošetřovatelské postupy jsou nejvíce používány při péči o pacienta s těmito komplikacemi. V závěru práce jsou shrnuty a zhodnoceny...
|
|
|
Výskyt pooperačních komplikací infekčního charakteru na neurochirurgické JIP
Brindová, Jana ; Mrákava, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce detailně zkoumá pooperační komplikace infekčního charakteru u pacientů, kteří podstoupili operaci mozkového nádoru. Zabývá se četností výskytu těchto komplikací, jejich závažností, závislostí na různých faktorech a navrhuje nejvhodnější ošetřovatelské postupy, využívané při péči o pacienta, u něhož se tyto komplikace vyskytly. Z hlediska struktury je práce rozdělena na dvě základní části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá zkoumanou problematikou z hlediska lékařského oboru neurochirurgie (přibližuje diagnózy, stavy, operační či jiné výkony a komplikace, jejichž výskyt lze po těchto operacích či výkonech předpokládat), detailně rozebírá specifika ošetřovatelských postupů a péče o pacienta na neurochirurgické JIP a konečně se podrobně věnuje infekcím a nozokomiálním nákazám, včetně popisu jejich nejčastějších typů, jejich původců, diagnostiky a léčby. Druhá, empirická část se zaměřuje na zkoumání problematiky z praktického hlediska. Za pomoci souboru kazuistik přibližuje, jaké konkrétní komplikace se nejčastěji na neurochirurgické JIP vyskytují u pacientů po operaci mozkového nádoru, jaké jsou nejčastější způsoby jejich léčby a jaké ošetřovatelské postupy jsou nejvíce používány při péči o pacienta s těmito komplikacemi. V závěru práce jsou shrnuty a zhodnoceny...
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s infekčními komplikacemi po totálních endoprotézách kyčelního a kolenního kloubu
BREJŠKOVÁ, Soňa
Infekční komplikace TEP patří k nejzávažnějším komplikacím po implantaci endoprotézy. Řešení je velmi náročné pro své chirurgické i psychologické aspekty vzhledem ke svým devastujícím účinkům a nejisté prognóze. V současné době se procento infekčních komplikací pohybuje mezi 0,5 % 2 %. Z pohledu sestry je ošetřovatelská péče o tyto pacienty velice náročná a má svá přesně stanovená specifika.Cílem práce bylo 1. Zmapovat znalosti sester o příčinách vzniku infekčních komplikací po TEP kyčelního a kolenního kloubu. 2. Zmapovat znalosti sester o ošetřovatelské péči u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu. 3. Zjistit dodržování aseptických postupů při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaká je míra vědomostí sester o příčinách vzniku infekčních komplikací po TEP kyčelního a kolenního kloubu? 2. Jaká je znalost sester o specifikách ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu? 3. Jaká je míra znalostí sester o specifických potřebách pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu? 4. Do jaké míry dodržují sestry aseptické postupy při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno na infekčním oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Šetření bylo anonymní, rozhovory a pozorování probíhalo v časové etapě od 1. 2. 2013 do 25. 2. 2013 Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry znají základní příčiny vzniku infekčních komplikací po TEP. Dále je z výsledků patrné, že sestry mají přehled o specifikách ošetřovatelské péče u těchto pacientů a rovněž mají teoretické znalosti v oblasti potřeb. Na základě analýzy odpovědí bylo ale zjištěno, že sestrám provádění některých ošetřovatelských výkonů činí potíže, a to z důvodu částečné neznalosti, nejistoty a nemožnosti si některé výkony vyzkoušet. Z výsledků také vyplývá, že se všechny sestry snaží u pacientů saturovat fyzické potřeby, ale ne všechny sestry saturují psychické potřeby tak, jak uváděly ve svých odpovědích, což jsme zjistili pozorováním. Jedná se především o nedostatky v komunikaci s pacientem v oblasti motivace, psychické podpory a podpory sebepéče. Dále jsme zjistili, že většina sester dodržuje aseptické postupy při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP, ale výsledky odhalily i slabá místa. Více než polovina sester ve sledovaném souboru neprovádí hygienickou dezinfekci dle standardizované techniky a jedna třetina sester si nedezinfikuje ruce ani před výkonem. Další nedostatky jsme zjistili zejména v manipulaci se sterilním a biologickým materiálem. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry i přes nedostatek informací a zkušeností svými odpověďmi rámcově prokázaly své znalosti týkající se péče o tyto pacienty. V každé oblasti však zůstává prostor pro další rozšíření vědomostí sester jak po stránce teoretické, tak i po stránce praktické. Tato bakalářská práce byla psána tak, aby přinesla základní přehled o problematice infekčních komplikací po TEP a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry, které se při své práci setkávají s pacienty s infekční komplikací po TEP. Praktickým výstupem bakalářské práce je návrh na mezioborový seminář zaměřený na problematiku infekčních komplikací po TEP kyčelního a kolenního kloubu, který přikládám jako přílohu.(Příloha 12)
|
host ::
RSS.