|
|
Doprovázení umírajících v domovech pro seniory se zapojením prvků hospicové péče
VALÁŠKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá doprovázením umírajících v domovech pro seniory s ohledem na využívání prvků hospicové péče. Na začátku popisuje rozdíl v poslání domovů pro seniory a hospiců. Dále již vychází z teoretických poznatků v literatuře a definuje umírání, reakce umírajícího na sdělení o jeho zdravotním stavu, potřeby umírajícího, péči o rodinu umírajícího a zapojení multidisciplinárního týmu, smrt a péči o pozůstalé. Ve druhé polovině je popsán výzkum, který byl zaměřen na zjištění, zda a jakým způsobem mají jednotlivé domovy pro seniory ve svých vnitřních pravidlech zpracováno téma doprovázení umírajících. Poslední kapitola vychází z předchozích a nabízí osnovu pro tvorbu vnitřního pravidla pro doprovázení umírajícího.
|
|
|
Potřeby umírajících lidí v Hospici Štrasburk
MIKŠOVÁ, Libuše
Název mé bakalářské práce je: Potřeby umírajících lidí v Hospici Štrasburk. Bakalářská práce se zabývá problematikou uspokojování potřeb umírajících lidí. Umírající člověk má potřeby biologické, psychologické, sociální a spirituální. Hospicová paliativní péče je právě charakteristická tím, že poskytuje svému klientovi, tedy umírajícímu člověku, komplexní péči, která je zaměřená na uspokojování všech zmíněných potřeb. Cílem péče je dosažení nejlepší možné kvality života klientů a jejich rodin. Teoretická část práce popisuje paliativní péči a paliativní medicínu, historii hospicového hnutí, situaci hospicové paliativní péče v ČR, specifika péče v hospici. Dále podrobněji popisuje termíny utrpení, bolest, umírání a smrt. Věnuje se potřebám člověka a z nich odvozeným potřebám umírajícího člověka, popisuje podrobněji jednotlivé potřeby. Dále se také zabývá sdělováním pravdy umírajícímu, tomu, jak doprovázet umírající a pastorační péčí. Pro vypracování výzkumné části bakalářské práce bylo použito kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika nestandardizovaného polořízeného rozhovoru. Pomocnou metodou bylo zúčastněné pozorování. Výzkumný soubor tvořilo 9 klientů Hospice Štrasburk. Cílem práce je zmapovat naplnění holistického přístupu ke klientům hospice a dále zjistit, které z potřeb jsou saturovány pouze díky hospicové péči, a které potřeby se z pohledu klienta stávají v umírání nejdůležitějšími. Bylo zjištěno, že v hospici je poskytována komplexní péče, která zahrnuje naplňování biologických, psychologických, sociálních i spirituálních potřeb klientů. Naplňování spirituálních potřeb by se dalo v některých aspektech zlepšit. Dále bylo zjištěno, že na prvním místě potřeb, které jsou saturovány pouze díky hospicové péči, je dostatek soukromí, na druhém místě je oceněn přístup personálu, na třetím místě je lepší prostředí. Nejdůležitější potřeby v umírání z pohledu klienta jsou: nebýt sám, být s blízkými, s rodinou a netrpět bolestí.
|
|
|
Porovnání způsobu komunikačních dovedností sester s umírajícími klienty v nemocničním zařízení a zařízení hospic
ADAMCOVÁ, Lenka
Bakalářská práce pojednává o využívání komunikačních dovedností sester s umírajícími klienty, a to jak v nemocničním zařízení, tak v zařízeních hospic. Cílem práce bylo zmapovat komunikační dovednosti sester v nemocničním zařízení a zařízení hospic při ošetřování umírajících klientů; dále zjistit co sestry pracující v nemocničním zařízení a zařízení hospic postrádají při ošetřování terminálně nemocných klientů; a určit konkrétní problematiku sester v nemocničním zařízení při ošetřování terminálně nemocných klientů. Pro získání poznatků k bakalářské práci byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byl dotazník. Výzkumný soubor tvořil ošetřovatelský personál v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, v Hospici Anežky České v Červeném Kostelci, v Hospici sv. Lazara v Plzni a v Hospici na Svatém Kopečku v Olomouci. Celkem bylo rozdáno 129 dotazníků, nevrátilo se 33 dotazníků, návratnost tedy činila 74% z původního počtu. Dále bylo vyřazeno 12 dotazníků pro neúplné vyplnění. Celkem bylo použito ke zpracování údajů 85 dotazníků, tedy 66% z původního počtu rozdaných dotazníků. Výzkumný soubor tvořil 85 respondentů. Byly stanoveny čtyři hypotézy: H1 Metody a úroveň komunikace sester při péči o umírající klienty jsou ovlivněny vzděláním a vědomostmi {--} byla potvrzena. H2 Ošetřovatelský proces v péči o umírající klienty závisí na podmínkách pro poskytování komplexní ošetřovatelské péče na nemocničních odděleních a zařízeních hospic {--} byla potvrzena. H3 Sestry v nemocničních zařízeních nemají dostatečné vzdělání pro komunikaci s umírajícími klienty a podmínky pro poskytování komplexní ošetřovatelské {--} byla potvrzena. H4 Sestry v zařízeních hospic znají komunikační techniky, které standardně používají při doprovázení umírajících klientů {--} byla potvrzena. Výsledky výzkumného šetření budou poskytnuty vedoucím pracovníkům ve zkoumaném nemocničním zařízení a dvěma hospicům ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o terminálně nemocné klienty.
|
|
|
POVĚDOMÍ ŠIROKÉ VEŘEJNOSTI O MOŽNOSTECH PALIATIVNÍ PÉČE V ĆESKÉ REPUBLICE
MALÍKOVÁ, Gabriela
Teoretická část bakalářské práce předkládá informace o vývoji pojetí procesu umírání a smrti ve společnosti. Shrnuje základní cíle a možnosti paliativní medicíny. Představuje formy paliativní péče, které se doposud v České republice vyvinuly. Dále pak je vymezeno, jak je tato péče poskytována v kontextu multidisciplinárního týmu. Práce poukazuje, jakým způsobem je do celého procesu péče o umírajícího zahrnutá i rodina. Proto je kladen důraz na doprovázení nejen umírajících, ale i blízkých osob. Významnou úlohu v tomto směru sehrává poradenství. Proto se práce také zabývá tímto tématem. Cílem práce bylo zjistit informovanost o současných možnostech paliativní péče mezi širokou veřejností. Respondenti tvořili náhodně vybraný vzorek dospělé populace z kraje Moravskoslezského a Jihočeského. Hypotéza byla stanovena následovně: {\clqq}Respondenti s vysokoškolským nebo s vyšším odborným vzděláním mají více informací o možnostech a způsobech využití paliativní péče než respondenti se vzděláním středoškolským a nižším.`` Přičemž hypotéza byla potvrzena. Bakalářskou práci je možné využívat jako podklad pro zařízení věnující se osvětovou činností dané problematiky. Dále pak tuto práci mohou využít příbuzní těžce nemocných, kterým by lepší informovanost pomohla v péči o své blízké.
|
|
|
Paliativní a hospicová péče
LASCHOVÁ, Daniela
Diplomová práce se zabývá paliativní a hospicovou péčí. Práce je rozdělena na dvě části {--} teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou poskytnuty základní informace o paliativní péči, popisuje aspekty paliativní péče z hlediska duchovního, sociálního, psychologického a tělesného. Dále jsou zaznamenány informace o zařízeních, která poskytují paliativní péči, jejich charakteristiku, poslání a cíle. V diplomové práci je také zaznamenána problematika umírání, utrpení a smrti. Práce také zaznamenává pastorační a sociální péči o umírající seniory, popis multidisciplinárního týmu v hospicové péči. V praktické části je zaznamenán výzkum, zjišťující míru povědomí o paliativní a hospicové péči u klientů Farní charity Týn nad Vltavou. Dále výzkum zjišťoval názor respondentů, na důstojné umírání v domácí péči.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o klienta ante finem
JANSOVÁ, Markéta
Téma smrti a umírání je společností stále tabuizováno. Je to téma nepříjemné a nemoderní, protože naše doba si žádá lidi plné života a elánu. Je-li někdo nevyléčitelně nemocný, společnost se na něj velice často dívá jakoby skrz prsty. Mnozí lékaři, ač znají nepříznivou prognózu onemocnění, se snaží nemocného za každou cenu léčit až do poslední chvíle a smrt přijímají jako osobní prohru. Neutěšené podmínky umíraní v dnešní společnosti si uvědomovala anglická lékařka Cicely Saunders, která se snažila o zkvalitnění péče umírajícím a v roce 1967 založila v Londýně první moderní hospic {--} hospic sv. Kryštofa. Na filosofii prvního hospice navázal v roce 1995 první český hospic Anežky České. Cílem bakalářské práce bylo posoudit možnosti poskytování ošetřovatelské péče ošetřujícím zdravotnickým personálem v nemocnici a v hospici o klienta ante finem. Byly stanoveny hypotézy: H1: Ošetřující zdravotnický personál poskytuje ošetřovatelskou péči klientovi ante finem dle standardu obou typů zařízení. H2: Přístup péče o klienta ante finem je podmíněn emoční vyrovnaností ošetřujícího zdravotnického personálu. H3: Ošetřující zdravotnický personál v nemocničním zařízení si neuvědomuje, že umění doprovázet je součástí ošetřovatelského procesu. Výzkumný soubor tvořil ošetřovatelský zdravotnický personál z interního oddělení a z oddělení následné péče z nemocnice v Českých Budějovicích, v Jihlavě a v Třebíči; a v hospici v Prachaticích, v Červeném Kostelci a v Brně. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Celkem bylo rozdáno 170 dotazníků, konečný počet dotazníků pro zpracování dat tvořil 136 dotazníků. Z vyhodnocených výsledků vyplynulo, že možnosti poskytování péče klientovi v terminálním stádiu v nemocniční péči jsou převážně ovlivněny nedostatkem času, dále si ošetřovatelský zdravotnický personál zcela neuvědomuje možnosti paliativní péče, kdežto v hospici jsou podmínky pro paliativní péči vytvořeny na kvalitní úrovni. Výsledky práce budou poskytnuty jedné z uvedených nemocnic a dvěma hospicům a mohou posloužit k zamyšlení nad možným rozšířením poskytování paliativní péče v daných zařízeních.
|
|
|
Porovnání paliativní péče u klientů v hospicovém zařízení a na onkologickém oddělení
KADLECOVÁ, Ivana
Porovnání paliativní péče u klientů v hospicovém zařízení a na onkologickém oddělení Bakalářská práce byla zaměřena na problematiku paliativní péče u onkologicky nemocných. Paliativní péče a její principy byly definovány a jeví se jako zásadní principy implementovat nejen v hospicích, ale i v rámci oddělení kde jsou pacienti indikováni k paliativní péči. Cílem práce bylo zjistit, zda péče poskytovaná klientům hospice a umírajícím klientům onkologického oddělení odpovídá metodám a postupům definovaným pro paliativní péči a zjistit, zda existují významné rozdíly v ošetřovatelské péči poskytované umírajícím v hospici a umírajícím na onkologickém oddělení. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, které se týkaly oblastí dodržování standardu pro paliativní péči, rozdílů v poskytování paliativní ošetřovatelské péče o umírající v jednotlivých zařízeních, zda jsou u umírajících klientů uspokojovány potřeby v holistickém pojetí člověka a přístup sester k umírajícím v jednotlivých zařízeních. Provedený výzkum je výzkumem kvalitativním. Pro výzkumnou část, ke sběru dat byla zvolena technika neřízeného rozhovoru s vybranými členy ošetřovatelského personálu hospicového zařízení a onkologického oddělení. Pozorování a kazuistiky byly použity u vybraných klientů v jednotlivých zařízeních. Výzkum byl proveden v hospici sv. Štěpána v Litoměřicích a na onkologickém oddělení nejmenovaného zdravotnického zařízení, kde mi byly poskytnuty informace, za splnění podmínky anonymity zařízení. Z výzkumu vyplynulo, že paliativní péče poskytovaná v hospicovém zařízení odpovídá metodám a postupům definovaných pro paliativní péči, na onkologickém oddělení je snaha o poskytování co nejkvalitnější péče o umírající klienty, avšak tato péče plně neodpovídá metodám a postupům, které jsou definované pro paliativní péči. Problémem v poskytování paliativní péče jsou především nevyhovující prostorové vybavení, materiální vybavení, nedostatek, vytíženost a jednostranné zaměření zdravotnického personálu a tito klienti vyžadují velmi individuální péči a ta mnohdy není možná zajistit v běžném chodu standardního oddělení, které je primárně orientováno na péči kurativní. Výsledky práce budou poskytnuty zájemcům o problematiku paliativní péče.
|
|
|
MOŽNOSTI A LIMITY DOMÁCÍ HOSPICOVÉ PÉČE V ĆESKÝCH PODMÍNKÁCH A VÝHLED DO BUDOUCNA
SVOBODOVÁ, Martina
Těžce nemocný potřebuje svoji rodinu a jeho rodina potřebuje podporu. Domácí hospic tuto podporu nabízí. Domácí prostředí je jistě pro naprostou většinu nemocných optimální, ale i domácí péče má hranice svých možností. Proto máme tři formy hospicové péče: domácí hospicová péče, stacionární hospicová péče a lůžková hospicová péče. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit jaká omezení existují v rozvoji domácí hospicové péče v rámci České republiky. Předpokládaná hypotéza, že rozvoj domácí hospicové péče v České republice je omezený více z ekonomických než organizačních důvodů, se potvrdila. Důvodem jsou nedostatečné legislativní podmínky v rámci České republiky pro hospicovou péči. Neexistuje systém financování domácí hospicové péče pojišťovnami. Dalšími stávajícími problémy jsou pak nedostatečná informovanost veřejnosti, ale i zdravotníků, vzdělání v oblasti paliativní péče, neobeznámenost laické veřejnosti s otázkami kolem smrti a péče o umírající, nedostatečná komunikace lékařů s pacienty a další.
|
|
|
Péče o umírající v hospicích
PTÁČEK, Jan
Práce se zabývá problematikou nemoci a umírání, péče o umírající v různých hospicových zařízeních. Popisuje charakteristické znaky paliativní medicíny, její praktické využití na půdě hospiců a zároveň její nedostatek v současném českém zdravotnictví. V práci není opomenuta ani legislativní stránka celé věci.
|
|
| |
host ::
RSS.