|
Karyotype analysis of selected groups of tetrapulmonate arachnids
Reyes Lerma, Azucena Claudia ; Sember, Alexandr (vedoucí práce) ; Johnson Pokorná, Martina (oponent) ; de Bello Cioffi, Marcelo (oponent)
Pavoukovci jsou značně diverzifikovanou skupinou členovců - zahrnují 12 řádů a okolo 130 000 druhů. Patří sem i řada hospodářsky a lékařsky významných druhů. Pavoukovci nabízejí také nejrůznější příležitosti ke studiu vlivu variability na genomové a karyotypové úrovni na morfologickou a ekologickou diverzifikaci, evoluci a adaptaci. Znalosti karyotypů a genomů pavoukovců jsou ovšem stále omezené. Dostupné údaje ukazují vysoký rozsah diploidních počtů chromozómů (2n) monocentrického nebo holocentrického typu, variabilitu v systémech pohlavních chromozómů (zejména u pavouků) a modifikace meiózy. Hlavním cílem této dizertační práce bylo studovat konvenčními a molekulárně cytogenetickými metodami mechanizmy karyotypové evoluce u halogynních pavouků (s monocentrickými i holocentrickými chromozómy) a u dvou čeledí (Charinidae a Phrynidae) z blízce příbuzného řádu Amblypygi. Vybrané skupiny nabízejí unikátní vhled do základních karyotypových charakteristik tetrapulmonátní evoluční větve pavoukovců a umožňují také analyzovat roli polyploidie v evoluci karyotypu pavoukovců a evoluční mechanizmy zodpovědné za vznik holocentrických chromozómů. Naše data naznačují, že holocentrické chromozómy jsou autoapomorfním znakem pro haplogynní nadčeleď Dysderoidea. Sesterská linie Caponiidae se vyznačuje vysokými počty...
|
|
Evoluční dynamika rDNA klastrů u členovců s holocentrickými chromozomy
Tymich, Alexandr ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Dalíková, Martina (oponent)
V současné době představují rDNA klastry zobrazené pomocí fluorescenční in situ hybridizace (FISH) jeden ze standardních cytogenetických markerů sloužící k identifikaci homologie chromozomů, což umožňuje stanovit mechanismy a případnou míru přestaveb během karyotypové evoluce studovaných skupin. Tato bakalářská práce předkládá souhrnný přehled variability rDNA klastrů u členovců s holocentrickými chromozomy. Většina doposud zkoumaných skupin (Odonata, Psocoptera, Hemiptera, Buthidae a rod Rhipicephalus) vykazuje poměrně konzervativní počet a pozici rDNA klastrů. Nicméně tento fakt může být způsoben omezeným počtem dostupných dat. Momentálně je nejlépe prozkoumaný řád Lepidoptera, u kterého byla zjištěna poměrně velká variabilita v počtu a pozici rDNA klastrů. Pravděpodobně je to důsledek chromozomové fúze/štěpení, chromozomových přestaveb nebo transpozice rDNA klastrů. Klíčová slova: rDNA klastry, holocentrické chromozomy, fluorescenční in situ hybridizace, členovci, evoluční dynamika, NOR
|