Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Proximální dynamická stabilizace ramenního pletence a její vliv na sílu akrálních svalů horní končetiny
Dzvoník, Ján ; Kobesová, Alena (vedoucí práce) ; Ježková, Martina (oponent)
Cílem práce je zhodnocení vlivu dynamické stabilizační strategie na sílu akrálních svalů horní končetiny. Dynamické stabilizační cvičení vychází z konceptu DNS (dynamické neuromuskulární stabilizace) založeném na principech vývojové kineziologie. Pro nácvik stabilizačních strategií pletence ramenního byly vybrány čtyři polohy vycházející z fyziologické lidské ontogeneze (poloha třetího měsíce na břiše, nezralého šikmého sedu, na čtyřech a poloha tzv. medvěda). Studie se zúčastnilo celkem deset probandů ženského pohlaví. Cvičební lekce trvala přibližně 30 minut, frekvence cvičení byla stanovena na 5x týdně po dobu 6 týdnů. Zkoumaným parametrem síly stisku ruky byla maximální volní izometrická kontrakce (maximum voluntary isometric contraction - MVIC), měřená pomocí ručního dynamometru (digitální elektrický dynamometr CITEC CT 3001). Byly sledovány dvě formy stisku - stisk úchopem špetky ("three-pinch grip") a stisk sevřením pěsti ("fist grip"), který byl zkoumán ve třech variantách polohy předloktí - pronaci, supinaci a neutrální poloze. Akrální svalovou sílu jsme měřili na obou horních končetinách. Celkem bylo statisticky vyhodnoceno osm ukazatelů před a po šestitýdenním cvičení za pomocí oboustranného párového t-testu. K signifikantnímu zvýšení (p < 0,05) průměrných hodnot MVIC po šestitýdenní...
Proximální dynamická stabilizace ramenního pletence a její vliv na sílu akrálních svalů horní končetiny
Dzvoník, Ján ; Kobesová, Alena (vedoucí práce) ; Ježková, Martina (oponent)
Cílem práce je zhodnocení vlivu dynamické stabilizační strategie na sílu akrálních svalů horní končetiny. Dynamické stabilizační cvičení vychází z konceptu DNS (dynamické neuromuskulární stabilizace) založeném na principech vývojové kineziologie. Pro nácvik stabilizačních strategií pletence ramenního byly vybrány čtyři polohy vycházející z fyziologické lidské ontogeneze (poloha třetího měsíce na břiše, nezralého šikmého sedu, na čtyřech a poloha tzv. medvěda). Studie se zúčastnilo celkem deset probandů ženského pohlaví. Cvičební lekce trvala přibližně 30 minut, frekvence cvičení byla stanovena na 5x týdně po dobu 6 týdnů. Zkoumaným parametrem síly stisku ruky byla maximální volní izometrická kontrakce (maximum voluntary isometric contraction - MVIC), měřená pomocí ručního dynamometru (digitální elektrický dynamometr CITEC CT 3001). Byly sledovány dvě formy stisku - stisk úchopem špetky ("three-pinch grip") a stisk sevřením pěsti ("fist grip"), který byl zkoumán ve třech variantách polohy předloktí - pronaci, supinaci a neutrální poloze. Akrální svalovou sílu jsme měřili na obou horních končetinách. Celkem bylo statisticky vyhodnoceno osm ukazatelů před a po šestitýdenním cvičení za pomocí oboustranného párového t-testu. K signifikantnímu zvýšení (p < 0,05) průměrných hodnot MVIC po šestitýdenní...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.