|
|
Aspekt ve verbonominálním predikátu s kategoriálním slovesem
VENUŠOVÁ, Alena
Práce se zabývá zkoumáním aspektu ve verbonominálním predikátu s kategoriálním slovesem (VNP) ve francouzském jazyce. Tento typ analytického predikátu (např. faire du doublage, faire une découverte, donner un conseil) je spojením predikativního jména a kategoriálního slovesa a definuje se redukčním testem a koreferencí argumentů. Z aspektového hlediska je zásadní, že jeho sémantickým jádrem je nominální složka, od které se také odvíjí výchozí aspektová analýza. Celková aspektová intepretace se zjišťuje z věty a je výsledkem všech aspektově relevantních prvků (aspektová skladba). Aspekt sám je trojsložkový a zahrnuje lexikální aspekt (stavy, procesy, události), gramatický aspekt (perfektiva a imperfektiva) a povahu slovesného děje (kvantita, kvalita a fáze děje). Cílem práce je objasnit, jaké jsou aspektové možnosti predikativního jména a dále ověřit, zda a jak se ve VNP projevuje sekundární telicizace a co je pro ni rozhodující: příslušnost k sémantickému vzorci (vznik, zánik, pohyb do cílové destinace), komplement predikativního jména (jeho kvantizace, kumulativnost), počitatelnost a determinace predikativního jména. Ukazuje se, že výraznou aspektovou roli má počitatelnost či přesněji číslo i konkrétní determinant predikativního jména. Jeho interpretace výrazně ovlivňuje lexikálně-aspektové i povahodějové klasifikování (faire un saut - sauter une fois, faire un emballage - emballer un cadeau, *emballer une fois). Analýza vychází z lexikogramatických tabulek a z autentických příkladů z korpusů (InterCorp 2018, FrWac, araneum) a opírá se o kompetence rodilých mluvčí, kteří testovali slučitelnost různých kombinací a komentovali některé interpretace.\\
|
|
|
Analýza profilů chování iterativních sloves v latině
Hrach, Petr ; Pultrová, Lucie (vedoucí práce) ; Friedová, Mirjam (oponent)
Tato práce se zabývá skupinou iterativních sloves v latině, tedy skupinou formálně značenou iterativním sufixem -t. Zabývá se otázkou, jaký byl vlastně význam iterativního sufixu -t v klasické latině, protože v literatuře se uvádí, že v některých případech byl v klasické latině význam iterativních sloves stejný jako význam fundujícího sloves a existují iterativní slovesa, jejichž fundující slovesa nejsou vůbec doložena. Také do románských jazyků často přešla jen slovesa iterativní. Další otázkou, kterou se práce zabývá, je vztah iterativních sloves, jakožto skupiny vydělené na základě kategorie aktionsart podle české lingvistické tradice, a kategorií obecně označovaných jako aspekt (gramatický aspekt, lexikální aspekt). Zvolenou metodou jsou v tomto případě tzv. "profily chování", kvantitativní metoda založená na práci s korpusem. V našem případě je korpus omezený na vybraná prozaická díla období klasické latiny zhruba v rozsahu 1. stol. před n. l. až 1. stol. n. l. Analýza spočívá v první části v rozboru výskytů vybraných dvojic iterativní sloveso - fundující sloveso v uvedeném korpusu zejména se zaměřením na frekvenci výskytu, valenci a zařazení predikací sloves ke třídám slovesného děje založeným na Vendlerově klasifikaci, a to hlavně na základě vyhodnocení a/teličnosti dějů s přihlédnutím k...
|
|
|
Aspectuality in Czech and Dutch
Vymazalová, Tereza ; Hrnčířová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Pekelder, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem aspektuality v českém a nizozemském jazyce. Teoretická část se věnuje nejvýznamnějším obecně uznávaným a rozšířeným teoretickým přístupům k dané problematice. Srovnává též, ke kterému proudu mají tendenci směřovat čeští a nizozemští lingvisté a jakým způsobem je o jevu pojednáno v gramatikách. Hlavními pojmy, se kterými se pracuje, jsou vid a Aktionsart. Oba vykazují podobné sémantické rysy, které jsou hlavním kriteriem pro srovnání těchto dvou typologicky odlišných jazyků. V češtině i nizozemštině se vnímání vidu a způsob jeho vyjadřování liší. Cílem práce je proto přiblížit českému uživateli nizozemštiny možnosti, jakými lze české vidové významy v nizozemštině vyjádřit. Praktická část obsahuje kromě přehledu těchto jazykových prostředků také praktickou analýzu dvou beletristických textů, která má pomoci odpovědět na dvě otázky. Za prvé zda nizozemský překlad zachovává koncept českých vidových protikladů a pokud ano, jakými způsoby tak činí. Za druhé zda má český překladatel tendence nizozemský text vidově obohatit či nikoliv. klíčová slova: vid, Aktionsart, dokonavost, nedokonavost, nizozemština
|
host ::
RSS.