|
Hodnocení experimentálních linií ječmene z hlediska tolerance k suchu a rezistence vůči padlí
Slabá, Veronika
Sucho je považováno za jeden z nejzávažnějších abiotických stresových faktorů, který výrazně ohrožuje zemědělskou produkci. Šlechtění nových odrůd ječmene se proto stále více zaměřuje na zvyšování úrovně odolnosti k abiotickému stresu, zvláště k suchu, za současného udržení dobrého zdravotního stavu a odpovídajícího výnosu a kvality zrna. Cílem práce bylo ověřit hypotézu, že syrská odrůda Tadmor adaptovaná na podmínky extrémního sucha by mohla být využita jako zdroj vyšší odolnosti k suchu, při šlechtění jarních ječmenů. Hodnocení bylo provedeno u linií F5 generace vytvořených z reciprokého křížení mezi odrůdou Tadmor a sladovnickou odrůdou Jersey. Linie byly pěstované na dvou lokalitách, v Brně a v Žabčicích, a po sklizni byly vyhodnoceny vybrané parametry výnosu (HTS, podíl zrna nad sítem 2,0 mm, výnos zrna na rostlinu) a kvality (obsah dusíkatých látek a škrobu). Vlivem nedostatku srážek na lokalitě Žabčice došlo ke snížení výnosotvorných parametrů, především u HTS a podílu zrna nad sítem 2,0 mm. Z hlediska těchto parametrů se jako lepší jevily linie, které měly odolnější odrůdu Tadmor jako matku. Z hlediska kvalitativních parametrů bylo zjištěno, že zrno sklizené na sušší lokalitě Žabčice vykazovalo vyšší obsah dusíkatých látek a méně škrobu než zrno sklizené na lokalitě v Brně. Statisticky průkazný vliv genotypu však byl zjištěn jen pro obsah dusíkatých látek. U vybraných linií byla v nezávislém experimentu vyhodnocena úroveň reakce na osmotický stres pomocí stanovení osmotického potenciálu a koncentrace osmoticky aktivní látky prolinu. Linie, které měly odrůdu Tadmor jako matku, vykazovaly ve stresových podmínkách vyšší hodnoty osmotického potenciálu (zápornější). Byl zjištěn silný vztah mezi hodnotami osmotického potenciálu a obsahu prolinu. V polních podmínkách bylo provedeno hodnocení úrovně tolerance k padlí travnímu a mezi jednotlivými liniemi byly pozorovány viditelné rozdíly ve stupni napadení. Molekulárními analýzami zaměřenými na detekci alel genu mlo byla u vybraných linií s nízkým stupněm napadení potvrzena přítomnost alely mlo9. Po vyhodnocení všech sledovaných parametrů, dobré reakce rostlin na fyziologické sucho a detekce přítomnosti genu rezistence byly vybrány dvě linie, které by mohly být doporučeny pro další využití ve šlechtění ječmene.
|
|
Hodnocení experimentálních linií ječmene z hlediska tolerance k suchu a rezistence vůči padlí
Slabá, Veronika
Sucho je považováno za jeden z nejzávažnějších abiotických stresových faktorů, který výrazně ohrožuje zemědělskou produkci. Šlechtění nových odrůd ječmene se proto stále více zaměřuje na zvyšování úrovně odolnosti k abiotickému stresu, zvláště k suchu, za současného udržení dobrého zdravotního stavu a odpovídajícího výnosu a kvality zrna. Cílem práce bylo ověřit hypotézu, že syrská odrůda Tadmor adaptovaná na podmínky extrémního sucha by mohla být využita jako zdroj vyšší odolnosti k suchu, při šlechtění jarních ječmenů. Hodnocení bylo provedeno u linií F5 generace vytvořených z reciprokého křížení mezi odrůdou Tadmor a sladovnickou odrůdou Jersey. Linie byly pěstované na dvou lokalitách, v Brně a v Žabčicích, a po sklizni byly vyhodnoceny vybrané parametry výnosu (HTS, podíl zrna nad sítem 2,0 mm, výnos zrna na rostlinu) a kvality (obsah dusíkatých látek a škrobu). Vlivem nedostatku srážek na lokalitě Žabčice došlo ke snížení výnosotvorných parametrů, především u HTS a podílu zrna nad sítem 2,0 mm. Z hlediska těchto parametrů se jako lepší jevily linie, které měly odolnější odrůdu Tadmor jako matku. Z hlediska kvalitativních parametrů bylo zjištěno, že zrno sklizené na sušší lokalitě Žabčice vykazovalo vyšší obsah dusíkatých látek a méně škrobu než zrno sklizené na lokalitě v Brně. Statisticky průkazný vliv genotypu však byl zjištěn jen pro obsah dusíkatých látek. U vybraných linií byla v nezávislém experimentu vyhodnocena úroveň reakce na osmotický stres pomocí stanovení osmotického potenciálu a koncentrace osmoticky aktivní látky prolinu. Linie, které měly odrůdu Tadmor jako matku, vykazovaly ve stresových podmínkách vyšší hodnoty osmotického potenciálu (zápornější). Byl zjištěn silný vztah mezi hodnotami osmotického potenciálu a obsahu prolinu. V polních podmínkách bylo provedeno hodnocení úrovně tolerance k padlí travnímu a mezi jednotlivými liniemi byly pozorovány viditelné rozdíly ve stupni napadení. Molekulárními analýzami zaměřenými na detekci alel genu mlo byla u vybraných linií s nízkým stupněm napadení potvrzena přítomnost alely mlo9. Po vyhodnocení všech sledovaných parametrů, dobré reakce rostlin na fyziologické sucho a detekce přítomnosti genu rezistence byly vybrány dvě linie, které by mohly být doporučeny pro další využití ve šlechtění ječmene.
|