|
| |
|
|
Vliv glukosy na korozní chování hořčíkové slitiny AZ31 ve fyziologickém roztoku
Faltýnková, Denisa ; Hasoňová, Michaela (oponent) ; Doskočil, Leoš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vlivem koncentrace glukosy na korozní chování hořčíkové slitiny AZ31 v prostředí fyziologického roztoku 0,9% NaCl. Teoretická část stručně shrnuje využití hořčíku a jeho slitin v medicínských aplikacích a nabízí náhled do současného stavu poznání vlivu glukosy na korozi těchto materiálů. V experimentální části bylo využito potenciodynamické měření a elektrochemická impedanční spektroskopie (EIS) pro sledování elektrochemického chování slitiny AZ31 ve fyziologickém roztoku v přítomnosti různých koncentrací glukosy. Analýza povrchu slitiny po korozi byla provedena pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu (SEM) a energiově disperzní spektroskopie (EDS). Korozní prostředí bylo analyzováno měřením konduktivity, pH, emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) a kapalinovou chromatografií s vodivostním detektorem. Výsledky ukázaly, že glukosa v závislosti na koncentraci zhoršuje korozní odolnost slitiny AZ31 v 0,9% NaCl. V korozním prostředí byly identifikovány tři organické kyseliny, z nichž největší zastoupení má glukonová kyselina.
|
|
| |
|
|
Vliv glukosy na korozní chování hořčíkové slitiny AZ31 ve fyziologickém roztoku
Faltýnková, Denisa ; Hasoňová, Michaela (oponent) ; Doskočil, Leoš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vlivem koncentrace glukosy na korozní chování hořčíkové slitiny AZ31 v prostředí fyziologického roztoku 0,9% NaCl. Teoretická část stručně shrnuje využití hořčíku a jeho slitin v medicínských aplikacích a nabízí náhled do současného stavu poznání vlivu glukosy na korozi těchto materiálů. V experimentální části bylo využito potenciodynamické měření a elektrochemická impedanční spektroskopie (EIS) pro sledování elektrochemického chování slitiny AZ31 ve fyziologickém roztoku v přítomnosti různých koncentrací glukosy. Analýza povrchu slitiny po korozi byla provedena pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu (SEM) a energiově disperzní spektroskopie (EDS). Korozní prostředí bylo analyzováno měřením konduktivity, pH, emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) a kapalinovou chromatografií s vodivostním detektorem. Výsledky ukázaly, že glukosa v závislosti na koncentraci zhoršuje korozní odolnost slitiny AZ31 v 0,9% NaCl. V korozním prostředí byly identifikovány tři organické kyseliny, z nichž největší zastoupení má glukonová kyselina.
|
|
|
Porovnání účinnosti proplachu arteriálních setů: heparinizovaný proplach versus fyziologický roztok
Strychová, Zdenka ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
(v ČJ) Cílem této diplomové práce bylo zejména zjistit, zda je fyziologický roztok, určený ke kontinuálnímu proplachu arteriálních katétrů, stejně účinný v prevenci uzávěru arteriálních setů v porovnání s fyziologickým roztokem s heparinem. V této diplomové práci se zabývám také porovnáním spotřeby materiálu při použití obou metod proplachu arteriálních setů a finančních nákladů s nimi spojených. Do studie byli zařazeni pacienti s diagnózou sepse či septického šoku. Zařazení 52 pacientů do experimentální a kontrolní skupiny proběhlo formou pseudorandomizace. Testování bylo provedeno pomocí neparametrického Wilcoxonova dvouvýběrového testu a Fisherova přesného testu. Z výsledků mé studie vyplývá, že proplach arteriálních katétrů fyziologickým roztokem je ve vztahu k výskytu komplikací (uzávěr katétru) stejně účinný jako proplach fyziologickým roztokem s heparinem. Mé zkoumání také potvrdilo, že používání fyziologického roztoku jako proplachovacího roztoku je co do materiálu méně nákladné, a proto je vhodné používat k proplachu arteriálních katétrů fyziologický roztok. Na základě mé studie se používá fyziologický roztok jako proplachový roztok arteriálních katétrů na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, kde byl do provedení studie k proplachu používán výhradně fyziologický roztok s heparinem....
|
|
| |
host ::
RSS.