|
|
Breathing hard at the pastures
Davidová, Iva ; Kadlčák, Šimon (oponent) ; Lungová, Barbora (vedoucí práce)
Moje bakalářská práce vychází z posthumanistického přístupu k (ne)volné přírodě a současně jej svým způsobem analyzuje na příkladech vizuálního lidského zobrazovaní fauny a flóry a na otázce „přirozenosti”. Zkoumám současnou estetiku zobrazovaní „přírody” na jedné straně ve vizuálním umění a na straně druhé v prostoru sociálních sítí, protože je považuji za propojené sféry. V obou dnes lze pozorovat tendenci k vymezování se vůči romantizaci volné přírody a škodlivosti, kterou tato romantizace způsobuje. Z obou zdrojů následně pramení vizuální jazyk, který si sama osvojuji v kontextu zpracování bakalářské práce. Kromě zřetelné návaznosti na svá předešlá díla, v kterých již rozvíjím tématiku rostlin, zejména travin, různě zasazených do krajin bez lidí, využívám v bakalářské práci navíc jazyk existenciálních memů manifestně se vyhýbajících romantizaci přírody a její antropomorfizaci. Multimediální přístup by měl dle mé představy rezonovat s neexistencí hranic mezi romantizací a neromantizací toho, čemu říkáme příroda. Prostřednictvím kombinace medií zkoumám, jak se moje vlastní vymezení vůči romantizaci přírody dále projevuje a pozoruji, že odpor vůči romantizaci nakonec plodí novou romantizaci, a že jako lidi máme tendenci k nekonečné estetizaci všeho nelidského. Esejisticko-poetizující text, který považuji za další vyjadřovací prostředek, mi slouží právě k dořečení některých rovin této komplexní problematiky, například důležité reflexivní vrstvy. Svými díly kladu otázky, jak se tyto mechanismy uplatňují v umění, co konkrétní estetické vzorce nebo trendy dělají a jaký estetický prožitek umožňují. Lze být současně romantická i naléhavě angažovaná tváří tvář apokalypse?
|
host ::
RSS.