|
|
Fiskální decentralizace v ČR v mezinárodním srovnání
VOMÁČKOVÁ, Šárka
Tato teze zachycuje vývoj fiskální decentralizace v Evropských zemích, především v České republice v porovnání s ostatními zeměmi. Fiskální decentralizace je součástí otázek fiskálního federalismu a procesu veřejné volby ve veřejných financích. Tyto finance jsou vynakládány na veřejné statky, které jsou využívány občany. Fiskální decentralizace je spojená s přesunutím státních pravomocí na nižší úrovně vlády, k čemuž dochází na základě různorodých potřeb ekonomických subjektů napříč zemí. Tyto nižší úrovně vlády vědí, jak vhodně vynaložit svěřené veřejné finance v jejich regionu (jurisdikci). Fiskální decentralizace říká, jak moc vláda může ovlivnit strukturu a kvalitu veřejných statků v každém regionu země. K výsledkům se došlo užitím příjmové metody a výdajové metody, jež zobrazují míry fiskální decentralizace.
|
|
|
The Property Tax in Czech and Slovak Republic
Smiková, Martina ; Sedmihradská, Lucie (vedoucí práce) ; Kučerová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá zdaněním nemovitostí v České a Slovenské republice od roku 1993 po současnost. Důležitým východiskem je dřívější společný stát a obdobný systém zdanění nemovitostí. Práce se snaží poukázat na nejvýraznější odlišnosti ve zdanění, které byly patrné již v počátku existence samostatných států. K jejich prohloubení došlo v důsledku účinnosti nové právní normy na Slovensku. Předmětem zájmu je územní samosprávná jednotka, tj. obec, a její pravomoci při určování výnosu daně z nemovitostí. Míra kompetencí se dá chápat jako odraz procesu fiskální decentralizace, která je kvantitativně a kvalitativně zachycená v analytické části práce.
|
|
|
Analýza struktury a vývoje výdajů municipalit v ČR
ŠTIKOVÁ, Martina
Tématem diplomové práce je analýza struktury, výše a vývoje výdajů municipalit v ČR s důrazem na obce Jihočeského kraje za účelem objektivizace místních veřejných výdajů. Analýza byla provedena na reprezentativním vzorku 179 obcí v rámci Jihočeského kraje. Zdrojem dat byly rozpočty obcí v letech 2005 -2007 očištěny o převody vlastním fondům. Reprezentativní vzorek byl rozdělen do sedmi velikostních kategorií dle počtu obyvatel v obci. V praktické části byly pomocí vertikální analýzy vyjádřeny (procentuálně i hodnotově) průměrné roční podíly šesti základních výdajových skupin rozpočtové skladby na celkových běžných výdajích za každou obec reprezentativního vzorku, každou velikostní kategorii a souhrnně za Jihočeský kraj a celou ČR. Dalším krokem byla podrobnější analýza vybraných výdajových skupin (1, 5, 6), oddílů (33, 34), pododdílu (363) a paragrafu (2212) odvětvového třídění rozpočtové skladby prostřednictvím přepočtu na jednotku ukazatele potřeby (např. na 1 obyvatele, hektar výměry, km silnic). Byl stanoven průměrný roční běžný výdaj na skupinu (oddíl, pododdíl, paragraf) rozpočtu připadající na jednotku ukazatele potřeby, a to nejprve samostatně za každou obec a následně pro každou ze sedmi velikostních kategorií. Tentýž postup byl aplikován na souhrnné běžné výdaje za Jihočeský kraj a za celou Českou republiku. V zájmu uceleného řešení problematiky velikosti místních veřejných výdajů byly dále vypočteny odhady fiskální (výdajové) potřeby obcí a indexy fiskální potřeby. Vzájemným porovnáním výsledků byly odhaleny rozdíly ve velikosti místních veřejných výdajů konkrétních obcí, které mohou být důsledkem neefektivního hospodaření a vyžadují proto zvýšenou pozornost a podrobnější analýzu. Diplomová práce poskytuje ucelený přehled struktury, výše a vývoje místních veřejných výdajů obcí Jihočeského kraje a nabízí jak místním správám v kraji, tak široké veřejnosti (prostřednictvím veřejné kontroly) možnosti zvyšování efektivnosti v poskytování místních veřejných statků a služeb.
|
host ::
RSS.