|
|
Znečištění produkované kaprem obecným v závislosti na naplněnosti trávicího traktu.
HAVLÍNOVÁ, Šárka
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit a porovnat rozdíly v míře znečištění, které produkují ryby svou metabolickou činností v závislosti na naplněnosti trávicího traktu. Produkce znečištění byla sledována na 4 skupinách plůdku kapra obecného, který: 1) před zahájením pokusu neměl přístup k potravě; 2) před zahájením pokusu nepřijímal potravu po dobu 10 dnů; 3) před zahájením pokusu přijímal omezeně potravu; 4) před zahájením pokusu přijímal potravu spontánně v množství 2 % hmotnosti obsádky. Pokusy probíhaly v laboratorních podmínkách. Na počátku pokusu byly ryby jednotlivých skupin a známé hmotnosti umístěny do experimentálních akvárií s 20 litry odstáté vodovodní vody. Po 24 hodinách pobytu ryb v čisté vodě byly ryby z akvárií odloveny a vráceny do původních akvárií. Poté byla voda z jednotlivých experimentálních akvárií přefiltrována přes uhelon s velikostí ok 40 mikrometrů, čímž byla oddělena pevná fáze exkrementů, ve které byla stanovena celková sušina, koncentrace celkového fosforu a celkového dusíku. Ve filtrátu (vodné fázi exkrementů) byly stanoveny nerozpuštěné látky, celkový fosfor, celkový dusík a organické látky jako hodnoty BSK5, CHSKMn, CHSKCr. Ve filtrátu, po filtraci vodné fáze exkrementů přes skleněný filtr (1,2 mikrometrů) byly stanoveny amoniakální dusík [N-(NH3 + NH4+)], dusičnanový dusík [N-NO3-] a ortofosforečnanový fosfor [P-PO43-]. Z naměřených hodnot byla vypočtena produkce znečištění v přepočtu na 1 kg hmotnosti obsádky za 24 hodin. U všech sledovaných parametrů byly zaznamenány nejvyšší hodnoty u ryb, které před zahájením pokusu spontánně přijímaly potravu (ryby 4. skupiny). Ryby této skupiny vyprodukovaly v průměru 4 154 mg.kg-1.den-1 nerozpuštěných látek (částice 1,2 mikrometrů), 105,5 mg.kg-1.den-1 celkového fosforu, a 1 342 mg.kg-1.den-1celkového dusíku. Ve vodné fázi exkrementů této skupiny ryb bylo zachyceno v průměru 637 mg.kg-1.den-1 amoniakálního dusíku a 4,9 mg.kg-1.den-1 fosfátového fosforu. Hodnoty CHSKCr u této skupiny ryb dosáhly v průměru 4 561 mg.kg-1.den-1, a hodnoty BSK5 2 634 mg.kg-1.den-1. Hodnoty zjištěné u ostatních skupin ryb byly ve srovnání s těmito hodnotami několikanásobně nižší.
|
|
|
Vliv pancířníků na složení společenstva hub v opadu borovice lesní
Černá, Kristýna ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Hubert, Jan (oponent)
3 Abstrakt Cílem této práce bylo zjistit, zda pancířníci ovlivňují druhové spektrum hub v opadu borovice lesní (Pinus sylvestris), a zda schopnost disperze částic hub souvisí s druhem pancířníka. Za tímto účelem jsem připravila polopřirozené systémy, ve kterých jsem sledovala samovolné šíření hub vs. šíření hub v přítomnosti dvou druhů pancířníků, Adoristes ovatus a Phthiracarus sp. Přítomnost hub v systémech jsem vyhodnocovala dvěma způsoby, a to kultivací hub z povrchově ošetřených jehlic na agarovém médiu a přímým určování hub na jehlicích v systémech pod binokulární lupou. V další části práce jsem izolovala částice hub přítomné na povrchu a v exkrementech pancířníků druhů Adoristes ovatus, Porobelba spinosa a Spatiodamaeus verticillipes a porovnávala je s druhem pancířníka. Nejčetnějšími druhy hub, které se v přítomnosti pancířníků šířily na jehlice, byly Oidiodendron maius var. maius, Oidiodendron muniellense, Oidiodendron setiferum, Umbelopsis ramanniana, Mucor hiemalis f. hiemalis a Mortierella hyalina. Na povrchu pancířníků jsem s nejvyšší četností zaznamenala druhy Beauveria bassiana, Umbelopsis ramanniana, Cladosporium cladosporioides s.l., Cladosporium herbarum s.l. a neurčený druh z rodu Penicillium. V exkrementech převládaly druhy Acrodontium crateriforme, Umbelopsis ramanniana a Beauveria...
|
host ::
RSS.