Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Detekce fytopatogenní karanténní bakterie \kur{Erwinia amylovora} metodou LAMP
KLOJDA, Martin
Erwinia amylovora je fytopatogenní bakterií způsobující spálu růžovitých rostlin. Jedná se o závažné onemocnění ovocných stromů, které ohrožuje okolo 200 druhů rostlin z čeledi Rosaceae (růžovité). Na tuto bakterii se vztahují přísná karanténní opatření. V současnosti je tento patogen rozšířen po celé Evropě, Blízkém východě, Středomoří, Novém Zélandu, ve Spojených státech a mnoha dalších oblastech. Mezi symptomy onemocnění patří spála listů, korové nekrózy, sekrece bakteriálního slizu z plodů a dalších napadených míst, vodnatění plodů. K rychlému šíření bakteriálních buněk přispívá opylující hmyz s jehož pomocí patogen infikuje květy a posléze další části rostliny. Proti tomuto patogenu není na území evropského kontinentu jiné ochrany, než šlechtění na rezistenci, karanténní opatření a využití antagonistických bakterií. Z toho plyne, že časné rozpoznání příznaků je klíčové v zabránění větších škod. Pro diagnostické účely bylo vyvinuto mnoho technik od kultivačních metod, až po sérologické a molekulárně genetické metody. V této práci přináším popis některých z těchto metod se zaměřením na techniku LAMP (loop-mediated isothermal amplification), která je nejen díky jejímu průběhu za izotermických podmínek velice rychlá, citlivá a také levnější oproti jiným metodám. Jelikož je Erwinia amylovora patogenem, který se rychle šíří, zdá se být LAMP velmi slibným diagnostickým nástrojem.
Studium možnosti využití termoterapie při eliminaci spály růžovitých u kdouloně
Nečasová, Aneta
V jarním a letním období 2014 byly odebrány letorosty kdouloní s vegetativními pupeny. Na jaře to byly pupeny zimní a v létě pak pupeny založené na následující sezónu. Zdrojem letorostů byly kdouloně pěstované ve Školním zemědělském podniku Žabčice. K pokusům bylo postupně vybráno celkem 14 odrůd kdouloní. Na těchto odrůdách byl sledován výskyt původce choroby bakteriální spály růžovitých Erwinia amylovora. Byly testovány různé intervaly teplot kultivace, při kterých by mohla být přítomnost patogena eliminována. Dále byl ve spolupráci s pracovištěm Fytopatologie rostlin proveden test patogenity, který výskyt tohoto patogena neprokázal, avšak genový sad v Žabčicích touto chorobou napaden je. Nelze tedy s jistotou říci, zda se metoda termoterapie jeví jako účinný způsob pro léčbu této choroby.
Studium možnosti eliminace spály růžovitých u kdouloně pomocí antibiotik a meristémové kultury in vitro
Šafaříková, Hana
V bakalářské práci jsem se věnovala méně známému druhu jádrového ovoce, kterým je kdouloň (Cydonia oblonga Mill.). V práci je uvedena charakteristika tohoto stromu, seznámení s jeho pěstováním, množením, využitím a také jsem se zaměřila na chorobu způsobenou patogenem Erwinia amylovora, nazývanou spála růžovitých ovocných dřevin. Tu jsem se snažila eliminovat léčbou za použití antibiotik na meristémových kulturách v in vitro podmínkách. Celkem bylo zpracováno 22 odrůd kdouloní a byly provedeny 2 odběry letorostů na Školním zemědělském podniku Žabčice. Jeden odběr proběhl v zimě a druhý v létě, následně pak bylo v laboratoři provedeno jejich ošetření pomocí tří druhů antibiotik v různých koncentracích. U všech odrůd se po jejich léčení nemoc již neprokázala, ale jednotlivé segmenty nebyly schopny přežít delší dobu. Příčinou byla pravděpodobně přítomnost jiných patogenů, které se v segmentech vyskytovaly, a na které ozdravovací zásah neměl žádný vliv, případně snížení vitality pupenů, způsobené ošetřením antibiotiky.
Hodnocení výskytu patogenů kdouloně (Cydonia Mill.) na lokalitě Žabčice
Zelinková, Hana
Kdouloně patří v České republice mezi netradiční ovocné dřeviny, kterým se v posledních letech začíná věnovat větší pozornost, zejména sortimentu a způsobu pěstování. Informací o chorobách a škůdcích těchto dřevin je však málo. V bakalářské práci je uveden popis, způsob pěstování a využití kdouloně a popsány jsou choroby kdouloně. V sadu Školního zemědělského podniku Žabčice byla sledována a vyhodnocena četnost výskytu bakteriální spály (Erwinia amylovora) a moniliové hniloby kdoulí (Monilinia fructigena), u hnědé skvrnitosti listů kdouloně (Entomosporium mespili) na odrůdách kdoulí byla sledována intenzita napadení listů. Bakteriální spálou kdouloně byly nejvíce napadeny odrůdy 'Kocúrová' a 'Ironda' (100% napadení). Na odrůdách 'Ukrajinská', 'Úspěch', 'Triumph', 'Šuranská', 'Pinter' a 'Morava' nebylo napadení zjištěno. V laboratoři bylo provedeno mikroskopické měření velikosti konidií u hub rodu Monilia a patogena E. mespili. Proměřením konidií u hub rodu Monilia byl patogen určen jako M. fructigena.
Diagnostický protokol pro Erwinia amylovora, původce spály růžovitých rostlin
Kokošková, B. ; Mráz, Ivan
Předmětem metodiky je optimalizovaný diagnostický protokol pro detekci a determinaci původce spály ružovitých rostlin, karanténní bakterii E. amylovora. Choroba způsobuje značné ekonomické ztráty v porostech jádrovin a náchylných okrasných rostlin, především hlohů a skalníků. Diagnostický protokol je založený na kombinaci dvou optimalizovaných technik o různém principu účinku, a to imunochemickém (imunofluorescenční test) a molekulárním (polymerázová řetězová reakce). Předkládaný protokol umožňuje eliminovat případné falešné negativy i pozitivy a zajistit tak co nejvyšší spolehlivost výsledků. Specifická a včasná detekce původce spály umožní účinnou aplikaci ochranných opatření.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.