|
|
Specifika podpory z fondu ŽP - čerpání pro rozvoj regionu
DVOŘÁČKOVÁ, Lucie
Tématem diplomové práce je, jak Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) přispívá k rozvoji regionu pomocí finančních podpor. V rámci diplomové práce jsou vybrány dva regiony. Region Jihozápad s relativně vyváženým životním prostředím a region Moravskoslezsko s narušeným životním prostředím. Teoretická část je zaměřena na historii životního prostředí České republiky. Dále je zde charakterizováno financování životního prostředí ze zdrojů České republiky a ze zdrojů Evropské unie. V této části je také charakterizována problematika kvality života a způsobu jejího měření. Praktická část se zabývá analýzou finančních podpor regionům ze SFŽP, dále také analýzou do jakých složek životního prostředí proudí nejvíce investiční a neinvestiční výdaje regionů ze všech zdrojů ČR. A v poslední část diplomové práce se zabývá kvalitou života ve vybraných dvou regionech. Nejprve je kvalita života posuzována (hodnocena) pomocí analýzy vybraných 3 složek ŽP ovzduší, voda, lesy. V další části se kvalita života posuzuje podle indexu EPI, který je pro diplomovou práci upraven. Tento index posuzuje, jaké bylo životní prostředí v roce 2004 a v roce 2011, jestli došlo ke zlepšení stavu životního prostředí či nikoliv.
|
|
|
Nemocniční prostředí z pohledu sester, pacientů a manažera konkrétního zdravotnického zařízení
FUNDOVÁ, Barbora
Nemocniční prostředí je významnou součástí zdravotnické péče, tvoří soubor činitelů, které významným způsobem podmiňují prožívání nemoci a následně i celý adaptační proces. Toto prostředí často rozhoduje o míře úspěšnosti léčebných a diagnostických zákroků. Nemocniční prostředí působí na pacienta stále a nepřetržitě po celou dobu hospitalizace. Na personál působí po celou pracovní dobu. Jestliže převažují pozitivní vlivy, pacient je vnímá s uspokojením, jeho ochota spolupracovat s personálem stoupá. Pokud, by převažovaly negativní faktory, pacient je méně spokojený, hůře komunikuje a spolupráce s personálem nemusí být stoprocentní. Z tohoto důvodu je důležité vytvořit nemocnému i personálu prostředí s největším počtem kladných vlivů a negativní vlivy minimalizovat pokud to lze. Tato práce usiluje o podání co nejkomplexnějšího pohledu na problematiku vlivu nemocničního prostředí, mapuje názory a úhel pohledu pacienta, jako příjemce zdravotnických služeb a úhel pohledu sester, jako zdravotnického personálu, který je s pacienty v nejužším kontaktu, nezapomíná ani na pohled manažerský, který nejvíce ovlivňuje nemocniční prostředí, byť s ním pacient přichází do kontaktu okrajově.
|
|
|
Kvalitativní výzkum uspořádání prostoru ve vztahu k psychologii osobnosti
HESSOVÁ, Tereza
Téma bakalářské práce se zabývá problematikou jedince a jeho životního prostoru, jejich vzájemným působením a interakcí. Práce je členěna do dvou částí, teoretické a praktické. První část se opírá o teoretická východiska o životním prostředí, vnímání životního prostředí a soukromí. Snaží se seznámit s pojmy vztahující se k samotnému prostoru a prostorovému chování, jenž svou strukturou do určité míry ovlivňuje příznivě či negativně chování jedince. Dále se práce zaměřuje na vliv psychologie architektury, uspořádání interiéru, feng shui, psychologie barev a tvarů. V druhé části práce poukazuji na důvody volby kvalitativního výzkumu pro realizaci praktické části a poté poznatky z teoretické části aplikuji při výzkumu. Stanovila jsem si výzkumné metody, cíl, soubor a výzkumné okruhy otázek. V analytické části poté nalezneme interpretaci výsledků výzkumu rozdělených do hlavních oddílů, a to: spokojenost se současným stavem svého bydlení; preferované barvy a tvary; dům, nábytek či doplněk jako výraz osobnosti a dům jako místo k životu a odpočinku.
|
|
|
Občané o stavu životního prostředí – květen 2014
Čadová, Naděžda
V rámci květnového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zabývalo problematikou životního prostředí. Respondenti byli dotazováni na to, jak jsou spokojeni či nespokojeni se stavem životního prostředí v České republice a v místě svého bydliště, kde kromě celkového stavu hodnotili i některé dílčí aspekty, jako čistotu okolní přírody, dostupnost volné přírody, čistotu ovzduší, čistotu povrchových vod, kvalitu pitné vody, úroveň hluku nebo hustotu silničního provozu. Kromě toho šetření zjišťovalo, zda se lidé zajímají o informace o stavu životního prostředí a zda těchto informací mají dostatek či nedostatek.
|
|
| |
|
|
Studie aktuálního pohledu veřejnosti k problematice cestovního ruchu a jeho vlivu na okolní krajinu
HEJDA, Milan
Diplomová práce měla za cíl zmapování názorové různorodosti, jednotlivých sociálních vrstev společnosti v otázce vlivu cestovního ruchu na krajinu. V první části hledán odpověď na otázku negativního či pozitivního vlivu cestovního ruchu na okolní krajinu. Druhá část se zabývá názorovým postojem jednotlivých sociálních skupin společnosti, které jsem dosáhl pomocí dotazníkové akce. Důvodem k vypracování této práce byla dynamičnost v rozvoji wellnessových typů hotelu, které jsou přímo závislé na okolní krajině.
|
|
|
Měření a vyhodnocení produkce emisních plynů ve vybraném provozu s chovem skotu a jejich snižování.
ŠINDELÁŘ, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou znečišťování životního prostředí skleníkovými plyny a amoniakem ze zemědělské výroby. Celosvětově je zemědělství považováno za největšího producenta amoniaku. Vlastní práce je zaměřena na změření a stanovení koncentrace emisí plynů amoniaku, oxidu dusného, oxidu uhličitého, metanu a vodních par. Vlastní měření probíhalo ve stáji s plemenem Česká straka v zemědělském družstvu FARMA JAVOŘICE JIHLÁVKA s.r.o. Pro měření koncentrací byl použit přístroj firmy INNOVA 1412. V závěrečné části jsou uvedeny návrhy na snižování emisí plynů.
|
|
|
Zábor volné půdy a její cena od roku 1989
MELMEROVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá záborem volné (tj. zemědělské a speciálně orné) půdy v České republice a jeho vývojem od roku 1989, přeměnou orné půdy na zastavěné plochy, ochranou zemědělské půdy ze strany státu a správních orgánů a efektivností této ochrany. Práce též popisuje postup při odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (ZPF) a způsob výpočtu odvodů za odnětí půdy ze ZPF dle právních předpisů, a vyhodnocuje vliv legislativních podmínek a výše odvodů na množství půdy odnímané ze ZPF. Jsou formulovány dvě hypotézy: 1. Zástavba je uskutečňována především na úkor orné půdy - analýza dat katastru nemovitostí tuto hypotézu potvrdila. 2. Zvýšení odvodů za odnětí půdy ze ZPF v roce 2011 způsobilo snížení množství půdy odnímané ze ZPF - analýza dat katastru nemovitostí tuto hypotézu nepotvrdila.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.