|
|
Evakuace obyvatelstva při MU, připravenost občana k nouzovému přežití
Winogrodzki, Lubomír ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Kirsch, Libor (vedoucí práce)
Tématem mé bakalářské práce je „Evakuace obyvatelstva při mimořádných událostech, připravenost občana k nouzovému přežití". V mé práci jsem průběžně charakterizoval současný stav ve zkoumané oblasti na základě informací, jež jsem čerpal z odborné literatury, internetových odkazů a následně i z pohledu příslušníka HZS s uvedením osobních zkušeností ze své záchranářské praxe. V první části bakalářské práce se zabývám v základních rysech historií Ochrany obyvatelstva před mimořádnými událostmi s aspekty vztahujícími se k evakuaci a nouzovému přežití. Následně uvádím legislativní vymezení, zákony a nařízení, jež se týkají dané problematiky a pokouším se o analýzu současného stavu. V kapitole o mimořádných událostech jsem nastínil možná ohrožení obyvatel v České republice při nichž je zapotřebí evakuovat obyvatelstvo a uvedl konkrétní příklady těchto potenciálních událostí. Dále uvádím popis činností a povinností správních orgánů a Integrovaného záchranného systému, jako hlavních subjektů odpovědných za evakuaci a nouzové přežití obyvatelstva. Ve druhé části mé práce jsem shrnul v nejdůležitějších bodech veškeré náležitosti týkající se evakuace, jejího zabezpečení, způsoby realizace, problematiku nouzového přežití a uvedl vlastní postřehy včetně doporučení občanům. V praktické části jsem pak uvedl a zhodnotil výsledky miniankety aplikované na vzorku obyvatelstva v místě mého bydliště. V uvedeném průzkumu jsem prověřoval základní znalosti občanů, týkající se tématiky mé bakalářské práce. Závěrem jsem zpracoval návrh evakuačního zavazadla dle vlastních úvah a představ.
|
|
|
Míra připravenosti obyvatelstva na nouzové přežití
ŠAFROVÁ, Veronika
Informovanost a připravenost obyvatelstva na nouzové přežití je problematika, která se nedá snadno vyřešit, jak se na první pohled může zdát. Životní styl a způsob samozásobitelství potravinami a dovednostmi je oproti stavu před rokem 1989 rapidně jiný. Společnost se celosvětově moderně vyvíjí a s tím souvisí i snižující se schopnost samostatnosti. Veškeré služby, produkty a potraviny máme v poslední době na dosah ruky. Dá se říct, že žijeme v době blahobytu a hojnosti - prozatím. To se však rapidně začalo měnit zhruba před dvěma lety, kdy nastala pandemie či uváděná epidemie covidu-19. Mnoho domácností si uvědomilo, že po dobu nutné karantény jsou odkázaní na své blízké a přátele, protože bez nutného nákupu, by nedokázalo vydržet ani 10-14 dní. Epidemie covidu-19 nebyla za poslední roky jedinou zkouškou, kterou si řada obyvatel musela projít. Další katastrofy byly historicky ve formě rozsáhlých povodní, nedávným tornádem na Moravě, nebo aktuální bezpečnostní hrozbou dění války na Ukrajině a aktuálně rozsáhlým požárem na obrovských plochách Českosaského Švýcarska. Tento požár ohrožuje nejenom životy osob, zvířat, ale i majetek a ochranu národního parku Českosaského Švýcarska. Tento rychlý spád v posledních pár měsících nám dává jasně najevo, že se situace na našem kontinentě razantně mění. Proto by se populace měla začít pomalu vracet k částečné soběstačnosti, protože jedinci, kteří to neudělají včas, možná budou muset do budoucna zaplatit cenu nejvyšší. Problematika informovanosti a připravenosti obyvatelstva na nouzové přežití je dle zkoumání autorky velice nízká, nové generace řeší zcela jiné návyky, než tomu bylo u našich prarodičů či praprarodičů. Proto se autorka rozhodla pro vlastní průzkum, který potvrdil její domněnku. Výsledek výzkumu potvrdil, že aktuální připravenost obyvatelstva na nouzové přežití v krizových situacích či katastrofách je opravdu velice nízká. Autorka těchto výsledků dosáhla prostřednictvím vlastního průzkumu formou elektronického dotazníkového šetření, kterých se zúčastnilo 555 domácností a zajímalo se o to celkem 1188 jedinců. Dalším výsledkem této práce je, že pokud autorka porovná naší generaci nebo generaci našich rodičů, rozdíly jsou téměř nulové. Další výsledky šetření potvrdily, že je obrovský rozdíl v generaci našich prarodičů. Informovanost obyvatelstva obecně napříč generacemi je na lepší úrovni, avšak připravenost silně pokulhává, protože řada jedinců a domácností si horší katastrofy nepřipouští. I když poslední sled událostí naznačuje dobu jinou. Autorka se rozhodla zvolit dotazníkové šetření a na základě výsledků provést zkoumání a zhodnocení míry připravenosti obyvatelstva na nouzové přežití. Jako další cíl práce zpracovala základní charakteristiky nouzového přežití jedince či domácnosti. Tato charakteristika může částečně pomoci nováčkům/připravovatelům na možné nenadálé situace. V zahraničí se ujal pojem prepper nebo survivalista, který vystihuje tzv. připravovatele na mimořádné události či krizové situace. Tyto zpracované základní charakteristiky dokážou jedincům pomoci zvýšit ochranu a smýšlení. Toto smýšlení dokáže zvýšit jejich bezpečnost. Jelikož valná většina domácností se skládá z více členů, je zapotřebí se znovu naučit, jak bezpečně zaopatřit sebe a své blízké. Připravovatel se nesmí spoléhat na druhé nebo na stát, že se za každých okolností o něho postarají. Je třeba se částečně vrátit ke svým kořenům, znalostem a dovednostem, které naši předci ovládali. Připravovatel nikdy neví, kde a za jak dlouho se mu tyto zkušenosti mohou hodit, nebo co víc, zachránit mu život. Cílem dotazníkového šetření bylo respondenty navést na změnu smýšlení o problematice nouzového přežití. Cílem bylo ne respondenty vyděsit nebo přesvědčit, ale pouze navést na situace, které by mohly nastat, aby se na ně mohly lépe připravit.
|
|
|
Připravenost míst náhradního a nouzového ubytování pro potřeby vybraných skupin obyvatelstva
HLÁVKA, Milan
Hlavním smyslem poskytování sociálních služeb je snaha o vytvoření normálních podmínek pro uspokojení základních potřeb lidí, kteří tuto formu podpory potřebují, ať už se jedná o zdravotně postižené, či duševně nemocné osoby. Tato bakalářská práce se zaměřuje na připravenost míst náhradního a nouzového ubytování pro potřeby vybraných skupin obyvatelstva. Vybranými skupinami obyvatelstva jsou myšleny osoby zdravotně postižené, chronicky či duševně nemocné nebo osoby se sníženou soběstačností. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám především vysvětlením hlavních pojmů a termínů nezbytných k objasnění výzkumné otázky. Hlavní řešenou problematikou v této části je evakuace a její dělení, a to hlavně evakuace objektová, protože evakuace je důležitou součástí při řešení mimořádných událostí, jež předcházely nouzovému ubytování. Velká část teoretické práce je odkazovaná na zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách. Dále jsem se v této části podrobně zabýval druhy sociálních služeb a zařízeními, v nichž jsou sociální služby poskytovány. Ty jsem vymezil na mnou zvolenou problematiku čili pro specifické skupiny obyvatelstva a podrobně jsem tyto zařízení popsal. V poslední části teoretické části jsem se podrobně zabýval definicí specifických skupin obyvatelstva, pro které jsem svůj průzkum vykonával. V praktické části se věnuji výzkumné otázce, a to je, jak je připraven na vznik mimořádných událostí Domov Ždírec. Během výzkumu jsem se dotazoval jak odpovědného vedoucího zařízení ve Ždírci, tak vedoucího oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina, abych zjistil, s jakými smluvně zavázanými objekty a subjekty Domov Ždírec v rámci nouzového ubytování spolupracuje. Objekty sloužící k primárnímu řešení nouzového ubytování jsem nadále podrobil analýze dle Bojového řádu jednotek požární ochrany, abych určil, zda splňují všechna jeho kritéria a případně navrhnul jinou možnou alternativu. Dle mého výzkumu jsem vyhodnotil, že stávající objekt předurčený k tomuto účelu je nejvhodnější z objektů, které se jevily jako možné varianty. A to jak z hlediska bojového řádu, tak i praktičnosti jako takové.
|
|
|
Opatření k ochraně obyvatelstva při přirozených povodních ve vybraných obcích Jihomoravského a Zlínského kraje
PODHORNÁ, Barbora
Diplomová práce je zaměřená na problematiku povodní a ochrany obyvatelstva při povodních. Teoretická část je zaměřená nejprve na charakteristiku povodně a jejích typů, popis povodí Moravy a povodí Dyje. Dále charakterizuje ochranu před povodněmi, povodňové orgány a opatření k ochraně obyvatelstva. Praktická část obsahuje rozbor digitálních povodňových plánů a analýzu připravenosti vybraných obcí v Jihomoravském a Zlínském kraji na přirozené povodně. Cílem práce bylo zhodnotit a rozebrat přijímaná opatření k ochraně obyvatelstva při přirozených povodních ve vybraných obcích Jihomoravského a Zlínského kraje podle platné dokumentace a posoudit připravenost vybraných obcí na přirozené povodně. Cíl práce byl naplněn prostřednictvím studia digitálních povodňových plánů jednotlivých obcí a následným výpočtem jejich připravenosti na přirozené povodně. Připravenost obcí byla hodnocena na základě zvolených opatření k ochraně obyvatelstva, a to varování, evakuace a nouzové přežití. Tato stanovená opatření jsou stěžejní k ochraně zdraví i životů občanů a také následné péče o občany při povodních. Jednotlivá opatření jsou stanovena v povodňových plánech obcí. Výpočet připravenosti jednotlivých obcí byl proveden prostřednictvím bodovací metody, řadící se mezi metody pro vícekriteriální rozhodování. Po zpracování výsledků je možné charakterizovat připravenost většiny vybraných obcí jako dostatečnou. Připravenost na přirozené povodně, zejména úplnost a aktuálnost povodňových plánů, je úkolem příslušných povodňových orgánů. Ty by výsledky této práce měly ve svých povodňových plánech zohlednit.
|
|
|
Připravenost obyvatelstva vybraného města na přežití krizové situace
KUŽELOVÁ, Blanka
Každý den se mohou lidé setkat s nebezpečím, které pro ně představují neočekávané situace, jako jsou různé katastrofy, živelné pohromy, dopravní nehody nebo také havárie spojené s únikem nebezpečných látek. Vznik krizových situací bývá většinou rychlý a nečekaný a ve většině případů je nelze odvrátit dřív, než udeří. Ke zmírnění následků mimořádných událostí nebo krizových situací je důležitá především připravenost občanů. Ti by měli vědět, jak se v takovýchto situacích zachovat a jak pomoci sobě a svým blízkým. Cílem práce bylo zjistit úroveň připravenosti obyvatel města České Budějovice na přežití krizové situace a následně provést komparaci dle jednotlivých věkových kategorií. Úroveň připravenosti byla zjišťována dotazníkovou formou a výsledky byly následně vyhodnoceny pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Dotazník obsahoval 25 otázek, z toho 16 otázek podléhal statistickému setření. Výzkumný soubor tvořilo 466 obyvatel města České Budějovice, kteří byli rozděleni dle jednotlivých věkových kategorií. Vyhodnocením stanovených hypotéz se docílilo prostřednictvím deskriptivní a matematické statistiky. První hypotéza, která tvrdí, že obyvatelé města České Budějovice jsou připraveni na přežití krizové situace, nemohla být přijata, neboť z výsledků statistického šetření je patrné, že připravenosti obyvatel je na nízké úrovni. Nejméně připravení jsou však obyvatelé ve věku do 35 let, a proto bylo možné přijmout druhou hypotézu. Tato diplomová práce může sloužit jako studijní materiál, který by mohl být užitečný pro další výzkum v oblasti připravenosti obyvatelstva města České Budějovice na mimořádnou událost či krizovou situaci.
|
|
|
Všestranné zabezpečení evakuovaného obyvatelstva obce v podmínkách nouzového přežití
BEČVÁŘ, Patrik
Bakalářská práce se zabývá otázkou všestranného zabezpečení evakuovaného obyvatelstva na území obce v podmínkách nouzového přežití. Nouzové přežití představuje souhrn opatření, která jsou aplikována za účelem minimalizace negativních dopadů mimořádných události a krizových situací na dané obyvatelstvo. Základním opatřením v problematice nouzového přežití je nouzové ubytování, které je upraveno metodickým listem č. 8/Ob Ubytování evakuovaných osob, Nouzové ubytování (dále jen metodický list č. 8/Ob). V místě nouzového ubytování dochází k realizaci dalších opatření nouzového přežití. Metodický list č. 8/Ob je výchozím dokumentem, podle kterého je definováno místo nouzového ubytování, stanoveny jednotlivé předpoklady, náležitosti a doporučení. Teoretická část se zaměřuje na definování pojmu nouzové přežití spolu se zasazením pojmu do terminologie ochrany obyvatelstva. Jednotlivá opatření nouzového přežití se skládají z nouzového ubytování, nouzového zásobování potravinami, nouzového zásobování pitnou vodou, nouzových základních služeb obyvatelstvu, nouzových dodávek energií a poskytování humanitární pomoci. Uvedená opatření jsou obsahem havarijního plánu v sekci plány konkrétních činností - plán nouzového přežití. Pro zpracování byl stanoven následující cíl. Posoudit efektivní zabezpečení nouzového přežití obyvatel v rámci obce Týn nad Vltavou. Povodňový plán města Týn nad Vltavou obsahuje dva vytypované objekty. Prvním objektem je domov mládeže SOU a SOŠ Hněvkovice (dále jen domov mládeže Hněvkovice), jehož majitelem je Jihočeský kraj a objekt hotelu Blanice, který je v soukromém vlastnictví. Kapacita těchto zařízení dohromady činní 500 lůžek, z toho pouze domov mládeže Hněvkovice disponuje stravovacím zařízením s kapacitou 210 jídel. Na základě seznámení se situací v Týně nad Vltavou dochází k zjištění, že pro objekty není zpracována náležitá dokumentace místa ubytování evakuovaných osob (dále jen dokumentace místa ubytování). Z tohoto důvodu dochází ke kontaktování pracovníka pro krizové řízení Městského úřadu Týn nad Vltavou (dále jen pracovník pro krizové řízení) s návrhem vytipovat objekt školského zařízení v Týně nad Vltavou, které by se mohlo využít jako místo nouzového ubytování. Pracovník pro krizové řízení schválil vytipovaný objekt školského zařízení, kterým je Základní škola Hlinecká v Týně nad Vltavou (dále jen ZŠ Hlinecká). Sekce výsledky obsahuje seznámení s obcí Týn nad Vltavou, její mapové znázornění spolu s určením lokace ZŠ Hlinecká v obci. Následně se práce zaměřuje na rekognoskaci objektu ZŠ Hlinecká s popisem areálu a jednotlivých podlaží. Pro účel všestranného zabezpečení je nezbytné vypracování dokumentace místa ubytování. Jedná se o dokumentaci, jejíž součástí bylo vypracování návrhu uspořádání místa nouzového ubytování obsahující základní údaje o objektu, lokalizaci objektu, mapové znázornění příjezdových tras a parkoviště. Nejdůležitější částí dokumentace jsou plány místa ubytování evakuovaných osob, které jsou plánem jednotlivých využívaných podlaží spolu s označením využívaných prostor. Na základě vypracování dokumentace místa ubytování ZŠ Hlinecká byly získané informace a návrh uspořádání porovnány s náležitostmi z metodického listu č. 8/Ob. Na základě tohoto porovnání dochází k závěru, že základní škola Hlinecká v Týně nad Vltavou splňuje podmínky stanovené metodickým listem č. 8/Ob a je proto vhodná jako místo nouzového ubytování. Město Týn nad Vltavou je připraveno na eventualitu všestranného zabezpečení evakuovaných obyvatel v podmínkách nouzového přežití, jelikož se zde nacházejí 3 objekty, které jsou nyní místem pro nouzové ubytování, z toho pouze jeden objekt je v soukromém vlastnictví. Dokumentace místa ubytování, na základě které byla zpracována bakalářská práce má potenciál ke zdokonalení plánu nouzového přežití v Týně nad Vltavou, a pro účel studijního materiálu, který může sloužit jako návod pro zpracování dokumentace místa ubytování.
|
|
|
Evakuace obyvatelstva při MU, připravenost občana k nouzovému přežití
Winogrodzki, Lubomír ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Kirsch, Libor (vedoucí práce)
Tématem mé bakalářské práce je „Evakuace obyvatelstva při mimořádných událostech, připravenost občana k nouzovému přežití". V mé práci jsem průběžně charakterizoval současný stav ve zkoumané oblasti na základě informací, jež jsem čerpal z odborné literatury, internetových odkazů a následně i z pohledu příslušníka HZS s uvedením osobních zkušeností ze své záchranářské praxe. V první části bakalářské práce se zabývám v základních rysech historií Ochrany obyvatelstva před mimořádnými událostmi s aspekty vztahujícími se k evakuaci a nouzovému přežití. Následně uvádím legislativní vymezení, zákony a nařízení, jež se týkají dané problematiky a pokouším se o analýzu současného stavu. V kapitole o mimořádných událostech jsem nastínil možná ohrožení obyvatel v České republice při nichž je zapotřebí evakuovat obyvatelstvo a uvedl konkrétní příklady těchto potenciálních událostí. Dále uvádím popis činností a povinností správních orgánů a Integrovaného záchranného systému, jako hlavních subjektů odpovědných za evakuaci a nouzové přežití obyvatelstva. Ve druhé části mé práce jsem shrnul v nejdůležitějších bodech veškeré náležitosti týkající se evakuace, jejího zabezpečení, způsoby realizace, problematiku nouzového přežití a uvedl vlastní postřehy včetně doporučení občanům. V praktické části jsem pak uvedl a zhodnotil výsledky miniankety aplikované na vzorku obyvatelstva v místě mého bydliště. V uvedeném průzkumu jsem prověřoval základní znalosti občanů, týkající se tématiky mé bakalářské práce. Závěrem jsem zpracoval návrh evakuačního zavazadla dle vlastních úvah a představ.
|
|
|
Logistika a její činnosti u územních samosprávných celků se zaměřením na ochranu obyvatelstva
HOLUBOVÁ, Dana
Vzrůstající živelní pohromy, katastrofy, průmyslové havárie, hromadná neštěstí i ohrožení z používání moderních technologií, jsou příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají rozsáhlé materiální škody, ale také ztráty na životech obyvatel postižených území. Prvotní pomoc obyvatelům při jejich ochraně je poskytována především obcí a složkami integrovaného záchranného systému. Ke zmírnění dopadů mimořádné situace a krizové situace je mimo jiné zabezpečováno tako pomocí logistických činností. Proto si diplomová práce klade za cíl zjistit a vyhodnotit zabezpečení ochrany obyvatelstva v obcích s rozšířenou působností Tábor, Soběslav a Jindřichův Hradec, zjištění jejich připravenosti, a tím potvrdit nebo vyvrátit výzkumnou otázku. Ta byla stanovena následovně: Je logistika a její činnosti zaměřené na ochranu obyvatelstva ve vybraných obcích s rozšířenou působností dostatečná ke zvládnutí mimořádných události a krizových situací? V současné době je problematice ochrany obyvatelstva věnována velká pozornost. V teoretické části práce je vymezena nezbytná terminologie, která prochází celou prací. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány popisu územních samosprávných celků a řešení krizových situací. V dalších kapatolách je popsána ochrana obyvatelstva, ve které je popsána legislativa varování obyvatelstva, ukrytí obyvatelstva, evakuace obyvatelstva a nouzové přežití obyvatelstva a vymezení složek integrovaného záchranného systému. Dále je popsána problematika logistiky, její historický vývoj a v jednotlivých podkapitolách jsou uvedeny cíle logistiky, logistické činnosti, logistika a ochrana obyvatelstva. Je zde rovněž vymezena role Správy státních hmotných rezerv, jednotek sboru dobrovolných hasičů obce a nestátních neziskových orgnizací. Metodika práce spočívala ve shromáždění literárních zdrojů, týkajících se dané problematiky. Dále bylo využito platných právních předpisů České republiky. Při zpracování bylo také využíváno internetových zdrojů, především k přístupu k legislativě České republiky v platném znění a dále oficiálních internetových stránek Ministerstva vnitra České republiky, Správy státních hmotných rezerv a dalších ústředních orgánů státní správy zabývajících se zkoumanou problematikou. V práci bylo pro dosažení stanových cílů použito kvalitativního výzkumu, v kterém bylo pousutováno technické, materiální a finanční zabezpečení ve vybraných obcích. Dále byla zjištěna a vyhodnocena připravenost pracovníků ve vybraných obcích s rozšířenou působností a v závislosti na hodnocení připravenosti bylo navrženo zdokonalení. Pro získání údajů byly zvoleny řízené rozhovory s pracovníky krizového řízení vybraných obcí s rozšířenou působností, ve kterých byly sledovány činnosti realizované v rámci obce, a ne ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Pro řízené rozhovory s pracovníky krizového řízení bylo použito strukturovaného rozhovoru k získání relevantních údajů týkajících se činností v oblasti ochrany obyvatelstva u vybraných obcí s rozšířenou působností Tábor, Soběslav a Jindřichův Hradec. Ke zjištění stavu připravenosti pracovníků, zda jsou činnosti zaměřené na ochranu obyvatelstva ve vybraných obcích dostatečné, byl zvolen souhrnný index připravenosti. Pro stanovení indexu připravenosti byly vybrány sledované parametry stěžejní pro ochranu obyvatelstva ve smyslu zákona č. 239/2001 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva. Následně byla provedena analýza a komparace dané problematiky. Na základě vyhodnocena byla v závěru práce navržena doporučení opatření ke zlepšení připravenosti vybraných obcí. Dále vlastní závěr práce informuje o naplnění zadaných cílů a na základě výsledků uvedených v této práci i o kladné odpovědi na stanovenou výzkumnou otázku.
|
|
|
Využití nestátních neziskových organizací při organizování nouzového přežití a humanitární pomoci při krizovém stavu na území Jihočeského kraje
POLLAK, Ondřej
Nestátní neziskové organizace nejsou v českém právním systému zcela definovaným pojmem. Jedná se o ustálený název slučující několik různých organizací, které nejsou zřízeny státem a mají za účel obecně prospěšnou činnost nebo neziskovou činnost pro soukromý prospěch. Na území Jihočeského kraje působí několik těchto organizací, které se zapojují do dění při krizových situacích a to v podobě např. organizování nouzového přežití a humanitární pomoci. Využití nestátních neziskových organizací je v současné době zpracováno v rámci Havarijního plánu Jihočeského kraje a Krizového plánu Jihočeského kraje. Tato bakalářská práce má za cíl definovat pojmy nestátní neziskové organizace, nouzové přežití a humanitární pomoc a zhodnotit, zda-li je v současné době využití nestátních neziskových organizací při nouzovém přežití a humanitární pomoci při krizových stavech na území Jihočeského kraje na dobré úrovni. V první části bakalářské práce jsou definovány na základě zákonných předpisů základní typy neziskových organizací a to občanské sdružení, obecně prospěšná společnost, nadace, nadační fond a účelové zařízení registrované církve a náboženské společnosti. Při popisu nestátních neziskových organizací se práce zaměřuje na podmínky jejich vzniku a jejich organizační strukturu. Dále první část práce pojednává o samotném krizovém řízení a krizových stavech, kterými jsou stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. Popisuje podmínky jejich vyhlášení a osoby¨k jejich vyhlášení odpovědné. Dále se v části o krizovém řízení rozebírají pojmy nouzového přežití a humanitární pomoci, což jsou oblasti, ve kterých spočívá velký podíl práce nestátních neziskových organizací při řešení krizové situace. Autor rovněž krátce ve své bakalářské práci popisuje jednotlivá odvětví nouzového přežití. Vzhledem k tomu, že pro řešení mimořádných událostí a krizových stavů jsou v současné době vypracovány právní předpisy, v nichž je mimo jiné uložena povinnost orgánům krizového řízení kraje vypracovat i dokumenty, které svým obsahem popisují jednotlivá opatření pro případy, kdy nastanou mimořádné události a krizové stavy, bakalářská práce popisuje dva z těchto základních dokumentů. Jsou jimi havarijní plán kraje a krizový plán kraje. V případě havarijního plánu kraje je nutno zmínit plány konkrétních činností, mezi kterými je pro tuto bakalářskou práci zásadní plán nouzového přežití. Ve druhé hlavní části bakalářské práce je podán přehled jednotlivých nestátních neziskových organizací na území Jihočeského kraje, které jsou schopny se podílet na řešení nouzového přežití a humanitární pomoci. V textu jsou popsány jednotlivé nestátní neziskové organizace v Jihočeském kraji a dále je popsán jejich podíl při organizování nouzového přežití a humanitární pomoci. Cestou řízených rozhovorů se zástupci popsaných nestátních neziskových organizací v Jihočeském kraji byly získány informace k možnostem těchto organizací pro případ organizování nouzového přežití a humanitární pomoci při krizovém stavu na území Jihočeského kraje. Dále tato bakalářská práce ve své druhé části pojednává o panelu nestátních neziskových organizací, což je platforma pro kooperaci jednotlivých nestátních neziskových organizací a Jihočeského kraje při řešení krizových situací. Na základě výzkumu je porovnáno současné využívání nestátních neziskových organizací v Jihočeském kraji při řešení krizové situace s možnostmi vybraných nestátních neziskových organizací. Celá práce vychází z výzkumné otázky, jestli je využití nestátních neziskových organizací při organizování nouzového přežití a humanitární pomoci v současné době na dobré úrovni. Při jejím vypracování bylo vycházeno ze zákonných předpisů, odborné literatury a výzkumu, kdy bylo formou řízených rozhovorů hovořeno se zástupci vybraných nestátních neziskových organizací a orgánů krizového řízení v Jihočeském kraji.
|
|
|
Komplexní opatření pro nouzové přežití obyvatelstva při povodních
BRODMANN, Jiří
Komplexní opatření pro nouzové přežití obyvatelstva při povodních Nouzové přežití se řadí mezi hlavní opatření v oblasti ochrany obyvatelstva, jenž zahrnuje komplex činností prováděných za účelem dočasného zajištění přežití obyvatelstva postiženého mimořádnou událostí nebo krizovou situací. Zpravidla navazuje na provedenou evakuaci ze zasažených prostorů. Tato diplomová práce má za cíl objasnit nouzové přežití a zhodnotit, zdali je současný stav jeho zabezpečení dostatečný a to především při povodních. První kapitola obsahuje základní pojmy, jednotlivá opatření a také popisuje povodně včetně ochrany před nimi. Dále je v ní uveden stručný přehled legislativy týkající se této problematiky včetně Koncepce ochrany obyvatelstva. Následující kapitoly už jsou zaměřeny přímo na plán nouzového přežití a povodňový plán, v nichž jsou jednotlivé jejich části podrobně popsány. Ve výsledcích je celá problematika srovnána s opatřeními provedenými při povodních v obci Vodňany roku 2009. Celá práce vychází z hypotézy, že zabezpečení nouzového přežití obyvatelstva je dostatečné.
|
host ::
RSS.