|
|
Liber testium jako pramen pro studium aspektů života obyvatel královského města Louny na přelomu 16. a 17. století.
Paterová, Petra ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Dějiny každodennosti jsou zajímavým historickým odvětvím, které přináší badateli informace o rodině, zaměstnání, zábavě, potížích a dalších věcech, které každého z nás denně obklopují. Stejně tak tyto věci ovlivňovali životy našich předků. Fascinace obyčejnými životy lidí raného novověku je vlastně touhou po poznání sebe sama. Ačkoli se náhled na věci běžného dne mohl v průběhu staletí měnit, co se nezměnilo, byla právě jejich témata. Knihy svědomí jsou více než vhodným pramenem pro studium všedního dne. Na jejich stránkách se skrze výpovědi svědků k jednotlivým soudním kauzám, mimoděk dozvídáme právě podrobnosti ze života obyvatel raně novověkého města. Jejich studium přináší podněty pro výzkum nejen dějin každodennosti, ale také dějin kultury a dějin mentalit. V neposlední řadě nelze nejmenovat výzkum rané novověké městské kriminality. klíčová slova: každodennost, kriminalita, raný novověk, město, knihy svědomí (pro termín knihy svědomí můžeš používat latinské libri testium)
|
|
|
Marie Františka a Ferdinand ze Schwarzenberku. Průběh výběru vhodného ženicha pro dceru očima urozeného otce
NOVÁČKOVÁ, Marie
Předkládaná bakalářská práce se věnuje jednání ohledně plánovaného sňatku Marie Františky ze Schwarzenberku s Františkem Alexandrem z Nassau-Hadamaru, které probíhalo v letech 1691-1694. Cílem pojednání je v první řadě proniknout do myšlenkového světa Ferdinanda ze Schwarzenberku a zachytit tak jeho představu o ideálním ženichovi pro dceru. Těžiště celé práce pak představuje rekonstrukce průběhu vyjednávání sňatkové aliance. Prostřednictvím bohaté korespondence, která tvoří heuristický základ práce, je možné získat představu o části komunikační sítě Ferdinanda a Marie Anny ze Schwarzenberku. Pozornost je přitom věnována osobám zapojeným do procesu jednání, především zprostředkovatelům zájmů obou urozených rodů a informátorům. Součástí práce je rovněž rozbor plánovaného uspořádání majetkových poměrů mezi Marií Františkou ze Schwarzenberku a Františkem Alexandrem z Nassau-Hadamaru.
|
|
|
Liber testium jako pramen pro studium aspektů života obyvatel královského města Louny na přelomu 16. a 17. století.
Paterová, Petra ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Dějiny každodennosti jsou zajímavým historickým odvětvím, které přináší badateli informace o rodině, zaměstnání, zábavě, potížích a dalších věcech, které každého z nás denně obklopují. Stejně tak tyto věci ovlivňovali životy našich předků. Fascinace obyčejnými životy lidí raného novověku je vlastně touhou po poznání sebe sama. Ačkoli se náhled na věci běžného dne mohl v průběhu staletí měnit, co se nezměnilo, byla právě jejich témata. Knihy svědomí jsou více než vhodným pramenem pro studium všedního dne. Na jejich stránkách se skrze výpovědi svědků k jednotlivým soudním kauzám, mimoděk dozvídáme právě podrobnosti ze života obyvatel raně novověkého města. Jejich studium přináší podněty pro výzkum nejen dějin každodennosti, ale také dějin kultury a dějin mentalit. V neposlední řadě nelze nejmenovat výzkum rané novověké městské kriminality. klíčová slova: každodennost, kriminalita, raný novověk, město, knihy svědomí (pro termín knihy svědomí můžeš používat latinské libri testium)
|
|
|
Obyčejný život královského města Louny na konci 16. století
Paterová, Petra ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Roedl, Bohumír (oponent)
Dějiny každodennosti jsou zajímavým historickým odvětvím, které přináší badateli informace o rodině, zaměstnání, zábavě, potížích a dalších věcech, které každého z nás denně obklopují. Stejně tak tyto věci ovlivňovaly životy našich předků. Fascinace obyčejnými životy lidí raného novověku je vlastně touhou po poznání sebe sama. Ačkoli se náhled na věci běžného dne mohl v průběhu staletí měnit, co se nezměnilo, byla právě jejich témata. Knihy svědomí jsou více než vhodným pramenem pro studium všedního dne. Na jejich stránkách se skrze výpovědi svědků k jednotlivým soudním procesům, mimoděk dozvídáme právě podrobnosti ze života obyvatel raně novověkého města. Jejich studium přináší podněty pro výzkum nejen dějin každodennosti, ale také dějin kultury a dějin mentalit. V neposlední řadě nelze nejmenovat výzkum raně novověké městské kriminality.
|
|
|
Svatba Adama ze Schwarzenberku s Markétou z Pallantu roku 1613
MICHŇOVÁ, Nikola
Předkládaná bakalářská práce se zabývá svatbou Adama ze Schwarzenberku s Markétou z Pallantu. Zaměřuje se na jejich svatební slavnost včele s velkolepou hostinou, která reprezentovala novomanželský pár v očích urozené společnosti raného novověku. Cílem práce je zrekonstruovat svatební veselí a interpretovat bohatou symboliku, kterou odráželo. Předmětem zájmu je zásobování slavnosti, vybavení a výzdoba hodovních sálů i kuchyňských prostor zámku a pestrá skladba svatebního jídelníčku. Stranou zájmu nezůstane ani služebnictvo a kuchyňský personál, jenž se podílel na přípravách a průběhu slavnosti. Práce se věnuje urozeným hostům, kteří se svatební hostiny zúčastnili. Jejich návštěva sloužila k sebeprezentaci novomanželů a vyjadřovala jejich společenské postavení, stejně jako celkové ztvárnění slavnostní hostiny. Hmotná kultura svatebního veselí, zejména složení svatebního menu včele s okázalým svatebním dortem měla svůj symbolický význam, jenž zrcadlil myšlenkový svět a hodnotový žebříček raně novověké společnosti.
|
host ::
RSS.