|
|
Změny v prostorové distribuci rosolovitého zooplanktonu: příčiny a následky
Krylová, Pavla ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Rulík, Martin (oponent)
Během dne dochází ve vodním sloupci opakovaně ke změnám v prostorové distribuci organismů, k diurnálním vertikálním migracím, které ovlivňují abiotické i biotické složky ekosystémů. K migračnímu chování dochází po celém světě v oceánech i ve sladké vodě, v různých habitatech a za různých fyzikálních podmínek. Mezi hlavní migranty patří rosolovitý zooplankton, což je heterogenní skupina bezobratlých živočichů. Migrují ale i další zástupci zooplanktonu, nektonu i fytoplanktonu. Hlavní náplní studia vertikálních migrací jsou proximatní a ultimátní faktory, které migrace ovlivňují, dále se zkoumá výskyt a hustota organismů. Nejlépe se vertikální migrace rosolovitého zooplanktonu studují kvůli jejich velikosti na medúzách. Způsoby a důvody distribučního chování lze pozorovat i u sladkovodních zástupců. Na diurnální vertikální migraci medúzky sladkovodní byly u nás v předešlých letech provedeny dvě studie. Tato práce má za úkol prozatím uzavřít studium této problematiky - shrnout dosavadní poznatky o prostorové migraci, především o diurnální vertikální migraci. Dále podrobněji rozebrat proximátní a ultimátní faktory a porovnat je mezi zástupci sladkovodních medúzek, mořských medúz a rosolovitého zooplanktonu. Klíčová slova: rosolovitý zooplankton, medúzy, diurnální vertikální migrace, distribuce kořisti,...
|
|
|
Diurnální vertikální migrace zooplanktonu ve stratifikované horské nádrži
Adámek, Radek ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Stuchlík, Evžen (oponent)
Cílem mé bakalářské práce bylo zpracovat literární rešerši na téma diurnální vertikální migrace - popsat a vysvětlit tento jev a vztáhnout jej k podmínkám přehrady Josefův Důl v Jizerských horách. Jizerské hory se nacházejí na velmi citlivém geologickém podloží. Proto neunikly silné antropogenní acidifikaci, která v druhé polovině 20. století drastickým způsobem snížila pH vod a zapříčinila tak silné narušení živé složky ekosystémů. Proces biologického zotavování v této oblasti je studován týmem školitelky od roku 1992. Probíhá odlišně v nádržích Bedřichov s přirozeně vysokým výskytem organických látek, Souš, kde je od roku 1996 vápněním zvyšována hodnota pH vody, a Josefův Důl. Josefův Důl (1982) je nejmladší a zároveň největší přehradou v Jizerských horách, která slouží jako zdroj pitné vody pro Liberecko. Lze předpokládat, že vzhledem k rozloze a členitosti nádrže (120 ha) a její hloubce bude horizontální a vertikální distribuce zooplanktonu nerovnoměrná. Na rozmístění ve vodním sloupci budou mít zřejmě vliv jak abiotické (chemismus vody), tak biotické parametry jako kvalita a množství potravy, kompetice a predace. Vzhledem k výskytu dravých klešťanek v minulosti a současné rybí obsádce (do nádrže byl v roce 1998 úspěšně vysazen siven americký) může docházet k diurnální vertikální migraci...
|
|
|
Sezónní vývoj a vertikální distribuce korýšů v hluboké stratifikované nádrži Josefův Důl v Jizerských horách
Adámek, Radek ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Vrba, Jaroslav (oponent)
Vodárenská nádrž Josefův Důl v Jizerských horách prochází složitým obdobím zotavování z antropogenní acidifikace, jehož důsledkem jsou mj. i nepředvídatelná sezónní maxima některých organismů. V posledních letech se jedná o masové namnožení pikosinic rodu Merismopedia (M. tenuissima), které tvoří v některých obdobích převládající složku fytoplanktonu a značně komplikují proces úpravy vody na vodu pitnou. Zooplankton se vyvíjí v souvislosti s ústupem acidifikace a vysazením lososovitých ryb na konci 90. let 20. století. Korýši jsou zastoupeni pouze několika druhy v obvykle malých počtech, převládaly perloočky Ceriodaphnia quadrangula a Holopedium gibberum. O rozmístění jednotlivých druhů filtrátorů ve vodním sloupci této hluboké nádrže nebylo nic známo. Cílem práce bylo popsat sezónní dynamiku a vertikální distribuci korýšů v nádrži Josefův Důl zejména v souvislosti s biotickými faktory prostředí (množství a kvalita potravy, kompetice, predace) a zjistit, zda v letním období dochází k jejich diurnálním vertikálním migracím.
|
|
|
Změny v prostorové distribuci rosolovitého zooplanktonu: příčiny a následky
Krylová, Pavla ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Rulík, Martin (oponent)
Během dne dochází ve vodním sloupci opakovaně ke změnám v prostorové distribuci organismů, k diurnálním vertikálním migracím, které ovlivňují abiotické i biotické složky ekosystémů. K migračnímu chování dochází po celém světě v oceánech i ve sladké vodě, v různých habitatech a za různých fyzikálních podmínek. Mezi hlavní migranty patří rosolovitý zooplankton, což je heterogenní skupina bezobratlých živočichů. Migrují ale i další zástupci zooplanktonu, nektonu i fytoplanktonu. Hlavní náplní studia vertikálních migrací jsou proximatní a ultimátní faktory, které migrace ovlivňují, dále se zkoumá výskyt a hustota organismů. Nejlépe se vertikální migrace rosolovitého zooplanktonu studují kvůli jejich velikosti na medúzách. Způsoby a důvody distribučního chování lze pozorovat i u sladkovodních zástupců. Na diurnální vertikální migraci medúzky sladkovodní byly u nás v předešlých letech provedeny dvě studie. Tato práce má za úkol prozatím uzavřít studium této problematiky - shrnout dosavadní poznatky o prostorové migraci, především o diurnální vertikální migraci. Dále podrobněji rozebrat proximátní a ultimátní faktory a porovnat je mezi zástupci sladkovodních medúzek, mořských medúz a rosolovitého zooplanktonu. Klíčová slova: rosolovitý zooplankton, medúzy, diurnální vertikální migrace, distribuce kořisti,...
|
|
|
Diurnální vertikální migrace zooplanktonu ve stratifikované horské nádrži
Adámek, Radek ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Stuchlík, Evžen (oponent)
Cílem mé bakalářské práce bylo zpracovat literární rešerši na téma diurnální vertikální migrace - popsat a vysvětlit tento jev a vztáhnout jej k podmínkám přehrady Josefův Důl v Jizerských horách. Jizerské hory se nacházejí na velmi citlivém geologickém podloží. Proto neunikly silné antropogenní acidifikaci, která v druhé polovině 20. století drastickým způsobem snížila pH vod a zapříčinila tak silné narušení živé složky ekosystémů. Proces biologického zotavování v této oblasti je studován týmem školitelky od roku 1992. Probíhá odlišně v nádržích Bedřichov s přirozeně vysokým výskytem organických látek, Souš, kde je od roku 1996 vápněním zvyšována hodnota pH vody, a Josefův Důl. Josefův Důl (1982) je nejmladší a zároveň největší přehradou v Jizerských horách, která slouží jako zdroj pitné vody pro Liberecko. Lze předpokládat, že vzhledem k rozloze a členitosti nádrže (120 ha) a její hloubce bude horizontální a vertikální distribuce zooplanktonu nerovnoměrná. Na rozmístění ve vodním sloupci budou mít zřejmě vliv jak abiotické (chemismus vody), tak biotické parametry jako kvalita a množství potravy, kompetice a predace. Vzhledem k výskytu dravých klešťanek v minulosti a současné rybí obsádce (do nádrže byl v roce 1998 úspěšně vysazen siven americký) může docházet k diurnální vertikální migraci...
|
host ::
RSS.